Článek
„Jsme proruská strana. Chceme se nadále přátelit s Ruskou federací i s dalšími zeměmi. Nechceme konflikty,“ řekla Evghenie Guțulová ruskému tisku poté, co zvítězila ve volbách do čela moldavské Gagauzie.
V té době se o političce téměř nic nevědělo a její úspěch moldavské úřady překvapil. Do její kampaně ale šlo mnoho peněz, netajila se svými proruskými vazbami a později cestovala také do Moskvy, kde se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nyní v čele autonomní oblasti chybí.
Soud v Kišiněvě v úterý rozhodl, že politička je vinna ze systematického převozu finančních prostředků z Ruska do Moldavska, a to pro potřeby nyní zakázané proruské strany ŠOR. Měla se toho dopustit v letech 2019 až 2022, kdy byla tajemnicí partaje.
Soud ji rovněž usvědčil z „úmyslného přijímání peněz od organizované zločinecké skupiny“ ve výši 42,5 milionu moldavských lei, tedy v přepočtu asi 54 milionů korun. Státní zástupci uvedli, že finanční prostředky byly stranou ŠOR použity mimo jiné k úhradě protivládních protestů.
Za mřížemi má strávit sedm let, zatím nepravomocně.
Guțulová obvinění odmítá a případ označuje za politický. „V roce 2023, kdy jsem se stala guvernérkou gagauzské autonomie, na mě všichni zapomněli. A bohužel z více než 20 spolupracovníků, kteří monitorovali situaci z ústředí strany ŠOR, jsem se na lavici obžalovaných ocitla pouze já a se mnou Světlana Popanová,“ zmínila u soudu začátkem července další extajemnice strany. Ta dostala šest let vězení.
Reportáže z Moldavska
Rozsáhlá síť kupování hlasů a dezinformace prezentující EU jako zlo. Kreml před zásadním obdobím pro moldavskou budoucnost zahájil kampaň ve snahách udržet zemi ve své sféře vlivu. Unie zatím investuje do jejího rozvoje.
Kreml: Ostuda, která postihla Moldavsko
Kauza hýbe moldavskou politickou scénou kvůli snahám vlády o omezení aktivit oligarchy Ilana Šora. Ten stojí podle moldavských úřadů v centru ruských snah o vměšování se do tamní politiky.
Vzhledem k jeho aktivitám (zpronevěra státních peněz i korupce) byl v domácím vězení. Později ale uprchl a dnes podle moldavských médií žije v Rusku, kde už měl získat i občanství.
Mezi prorusky smýšlejícími lidmi je podpora Guțulové nadále silná a před soudní síní se odehrávaly protesty. Dav požadoval propuštění političky, skandoval „Hanba“ a kritizoval vládu, jak napsala agentura Reuters. Proti rozsudku lze ještě podat odvolání.
Evghenie Guțulová u soudu, 5. srpna 2025.
Vůči odsouzení političky se ohradil i Kreml. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila rozsudek za „ostudu, pohromu a katastrofu, která postihla Moldavsko a jeho obyvatele“.
Už dříve Moldavsko obvinila z potlačování proruských hlasů prostřednictvím trestních řízení proti opozici, cenzury ruskojazyčných médií a „obrovského tlaku“ na politiky a novináře, kteří podporují užší vztahy s Moskvou.
„Současné moldavské úřady nepochybně vyvíjejí zjevný tlak na populární a aktivní politiky, kteří by mohli konkurovat moldavské prezidentce Maie Sanduové,“ řekl novinářům při zatčení političky mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Takové jednání důrazně odsuzujeme a domníváme se, že Kišiněv by měl od těchto metod upustit a umožnit všem politickým silám v zemi svobodně působit.“
Moldavské úřady naopak upozorňují na snahy Ruska o vměšování se do nadcházejících parlamentních voleb, které se mají konat na podzim.
Už loni stál podle vyšetřování Ilan Šor za rozsáhlou kampaní podplácení hlasů před prezidentskými volbami a referendem, které zakotvilo snahy země o vstup do EU.
Hlavní bašta proruských stran
Zanedlouho 39letá Evghenie Guțulová před nástupem do čela autonomie v gagauzské politice výrazně nefigurovala, dnes jde ale o jednu z nejvýraznějších postav proruských stran v zemi.
Právnička a politička loni v březnu cestovala do Ruska, kde se setkala s Putinem, v červnu se pak zúčastnila Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu.
Prosazuje prohloubení vztahů s Ruskem, prosadila zavedení ruského platebního systému v Gagauzii a otevření účtů pro tisíce důchodců a úředníků.
Dlouhodobě také zmiňovala možnost prohlášení nezávislosti Gagauzie, a to v případě sjednocení Moldavska s Rumunskem. Nezavrhla ani možnost obrany regionu ruskými vojsky.
Gagauzie
Gagauzie po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila na Moldavsku nezávislost, ale poté se vrátila k Moldavsku jako autonomní region. Spory s vládou v Kišiněvě ale přetrvávají, region ji viní třeba z nerespektování svých autonomních práv a svobod.
Tématem je také spor o práva ruskojazyčných obyvatel Gagauzie, neboť moldavská vláda zavedla opatření, jako je zákaz vysílání ruských televizních kanálů a nucený přechod z ruštiny na rumunštinu při obchodování.
Ruština je v autonomní oblasti přitom hlavním jazykem, včetně školského systému, a 68,2 procenta Gagauzů – převážně pravoslavné křesťanské turkické etnické skupiny – nemluví rumunsky, tedy úředním státním jazykem.
Mapa Moldavska.
Právě v autonomním regionu jsou takové hlasy mnohem výraznější než jinde. Gagauzie se v referendu ohledně Evropské unie vyjádřila nejvíce kriticky (95 procent lidí bylo proti), v celé oblasti je znatelný ruský vliv. Nadále se zde mluví převážně rusky a velký dosah má i kremelská propaganda.
I v separatistickém - a na Moldavsku fakticky nezávislém - regionu Podněstří, kde už více než 30 let působí ruská vojska, podpořila vstup do EU více než třetina voličů.
„Asi 25 procent občanů se stále dívá na Východ, směrem k Rusku. Ale je to menšina moldavských občanů a ani mezi nimi nejsou všichni skutečně proruští. Někteří z nich byli ovlivněni politickými aktéry, kteří jednali ve prospěch ruských narativů,“ vysvětlil už dříve pro Seznam Zprávy ředitel think tanku IPRE a bývalý moldavský diplomat Iulian Groza. Podle něj má část lidí prostě strach z války.
„Ruská propaganda často využívá válku, aby v lidech vyvolala nejistotu z eskalace války. Rusko a proruští zmocněnci se snažili prezentovat moldavský přístupový proces do EU jako proces, který má vyprovokovat Rusko a eskalovat stejnou válku, jakou vede na Ukrajině,“ dodal.
