Hlavní obsah

Dělá vše, aby přežil, tvrdí o Putinově nezvyklé reakci na vzpouru experti

Foto: Salma Bashir Motiwala, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Po krátké vzpouře vagnerovců se ruský prezident Vladimir Putin snaží stabilizovat situaci a upevnit svou moc zvyšováním platů nebo dodávkou zbraní vojenským jednotkám. Podle expertů se tak snaží posílit svou pozici i bezpečnost.

Článek

Ruský prezident Vladimir Putin údajně pracuje ve stejně postavených kancelářích v několika rezidencích, aby nebylo možné z fotografií odhalit jeho polohu, píše americký deník The New York Times. Jeho asistenti procházejí také přísným výběrovým řízením. Jeden z bývalých bodyguardů je nazval „kastou vyvolených“.

Dokonce i více než tři roky od začátku pandemie Kreml nadále prosazuje kolem prezidenta takzvanou „čistou zónu“. Vyžaduje, aby mnozí, kdo se k němu přiblíží, byli několik dní v karanténě.

Putin se po desetiletí pozoruhodně soustředil na svou osobní bezpečnost a na to, aby proti němu soupeři nemohli využít žádnou vládní pravomoc. Po krátce trvající vzpouře vagnerovců v čele se šéfem žoldácké armády Prigožinem se ruský prezident opět - a o něco více - snaží zabezpečit nejen sebe, ale i svůj systém vládnutí.

Především odměňuje loajalitu vládnoucí elity a zasypává své nejdůležitější voliče, muže se zbraněmi, penězi. Prozatím se naopak trochu překvapivě vyhnul všeobecně očekávaným rozsáhlým čistkám, které jiní autoritářští vůdci prováděli v reakci na pokusy o převrat. Podle The New York Times se tímto krokem snaží zabránit další možné destabilizaci Ruska.

„Prezident jedná velmi racionálně. Soustředí se na své osobní a politické přežití a je připraven na cokoli, aby toho dosáhl,“ řekla ruská politoložka Jekatěrina Schulmannová. Poznamenala, že navzdory Putinově pověsti bezohledného politika, jeho reakce na neúspěšný pokus o převrat je spíše cukr než bič.

O tom svědčí i honosná kremelská ceremonie k vyznamenání bezpečnostních složek z minulého týdne a oficiální vládní nařízení, kterým se vojákům, policistům a dalším zaměstnancům bezpečnostních agentur zvyšuje plat o 10,5 procenta. Schulmannová se domnívá, že systém je příliš vyčerpaný a křehký na to, aby se v reakci na vzpouru dopustil rozsáhlých represí.

Někteří experti tvrdí, že Putinovo nynější řešení vzpoury mu přináší dokonce silnější pozici. Odstranil Prigožina jako destabilizující faktor na Ukrajině a přinutil armádu, bezpečnostní složky a příslušníky vládnoucí elity, aby mu nově deklarovali svou loajalitu.

Analytici se však domnívají, že Putin bude čelit novým hrozbám, jelikož posiluje nesourodý bezpečnostní aparát složený z různých zájmů a mocenských center. „Krátkodobě zde Putin dosáhl vítězství. Ale z dlouhodobého hlediska je to destabilizující situace,“ řekl Grigorij Golosov, profesor politologie na Evropské univerzitě v Petrohradě.

Během 23 let u moci předal Putin kontrolu nad některými nejdůležitějšími státními aktivy svým dlouholetým přátelům a do klíčových vládních pozic dosadil své bývalé bodyguardy a další věrné spojence.

Agentura, jejímž hlavním úkolem je chránit Putina a další nejvyšší představitele, Federální ochranná služba, má desítky tisíc příslušníků a stále více sleduje, zda se proti prezidentovi nechystá spiknutí. Jeden z přeběhlíků z této agentury loni popsal, o jak rozsáhlou organizaci jde. Její součástí je třeba i Centrum biologické bezpečnosti kontrolující prezidentovy potraviny.

Od vzpoury Putin svými činy zdůrazňuje své chladné kalkulace, jejichž cílem je udržet si vlastní bezpečnost a moc. Aby 24. června zastavil vzpouru, přistoupil Putin na kompromis a umožnil Prigožinovi a jeho bojovníkům najít bezpečný úkryt v Bělorusku i poté, co sestřelili několik ruských letadel, obsadili milionové město a pochodovali na Moskvu. Poté Putin zasypal své bezpečnostní síly chválou a uspořádal na posvátném katedrálním náměstí v Kremlu slavnostní ceremoniál, na němž vyzdvihl „odhodlání a odvahu“ vojáků.

Aby dal najevo svou lásku k lidu v době krize, Putin zřejmě poprvé na veřejnosti porušil svá vlastní pandemická opatření. V jižním Rusku se odvážil vstoupit do davu fanoušků, podal některým ruce a dokonce jednu mladou ženu políbil na čelo.

Ačkoli je o Putinovi známo, že si s intrikami proti svým nepřátelům dává na čas, nebylo potvrzeno ani zatčení lidí, kteří by mohli mít ve vzpouře prsty. Je to výrazný kontrast s následky pokusu o převrat v Turecku v roce 2016, kdy prezident Recep Tayyip Erdogan vyprázdnil věznice ve své zemi, aby uvolnil místo pro více než 40 tisíc zadržených.

Spekuluje se o osudu generála Sergeje Surovikina, vysokého vojenského činitele blízkého Prigožinovi. Některé zprávy hovořily o jeho zatčení. Nicméně několik blízkých zdrojů z Putinova okolí míní, že pokud byl generál zadržen k výslechu, bude brzy propuštěn.

„Zatčení generála by uvedlo armádu do chaosu,“ uvedl člověk, který zná Putina desítky let. Hovořil pod podmínkou anonymity, neboť se obával následků za to, že sděluje citlivé informace.

Putin se i navzdory hněvu pokouší chovat opatrně a sahá po osvědčeném souboru nástrojů, aby si udržel moc i přízeň. Zvýšení platů vojáků a policistů bylo oznámeno již dříve, ale podle politoložky Schulmannové není náhoda, že to bylo oficiálně prezentováno hned několik dní po vzpouře.

Putin také zřejmě přislíbil více zbraní jednomu ze svých nejvěrnějších bezpečnostních šéfů. Šéf Národní gardy Viktor Zolotov, bývalý Putinův osobní strážce, se minulý týden pochlubil, že prezident slíbil vyzbrojit jeho síly tanky a dělostřelectvem.

Odměňování armády a bezpečnostních služeb dalšími penězi a větší mocí však s sebou nese i svá rizika. Petrohradský politolog Golosov varoval, že ostatní vojenské a žoldnéřské frakce mohou být v pokušení vyvolat vlastní povstání.

Ruská invaze na Ukrajinu bude podle analytiků působit jako další destabilizující síla. Nyní může Kreml čelit výzvě, jak vést válku na Ukrajině bez vagnerovců a zároveň udržovat rovnováhu ve stále křehčím systému.

„Putin a celý jeho systém nyní čelí dilematu. Pokud zachováte loajalitu jako důležitější faktor než efektivitu, pak nebudou existovat rizika, která by vedla ke vzpouře. Nicméně nebude ani naděje na lepší fungování systému,“ řekl Nikolaj Petrov, vědec z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky v Berlíně.

Reklama

Doporučované