Hlavní obsah

Srbové chtěli chránit přírodu a „vláda na ně nasadila rváče“, říká novinářka

Foto: Profimedia.cz

„Zastavte Rio Tinto“, jedno z hesel sobotních protestů.

„Nevzdáme se srbské přírody“ nebo „Rio Tinto, ruce pryč od řeky Driny“. Taková hesla zněla o víkendu Bělehradem i dalšími srbskými městy. Lidé protestují za ochranu životního prostředí. Srbské vládě se to ale příliš nelíbí.

Článek

„Umožnili zahraničním firmám dělat si na naší půdě, co chtějí. Nabízejí nás každému na stříbrném podnose, mohou sem jen přijít a cokoliv si vzít,“ řekla o víkendu podle britského listu The Guardian šestapadesátiletá protestující Vladislava.

Srbské ulice se dvě soboty po sobě zaplnily tisíci lidmi. Ti chtěli protestem vyjádřit nesouhlas s počínáním srbské vlády a prezidenta Aleksandra Vučiče. Vedení země totiž podle nich novou legislativou těžařům – třeba britsko-australské firmě Rio Tinto nebo čínským společnostem – usnadňuje využívání lokálních přírodních zdrojů. Což podle protestujících i ekologů vede ke znečišťování vod, půdy i ovzduší. Srbsko je přitom už nyní jednou z nejznečištěnějších zemí Evropy.

Při demonstracích zatarasili jejich účastníci hlavní dopravní tepny v Bělehradu, k blokádám se uchýlili i v druhém největším městě Novi Sad a dalších menších městech. Během protestů došlo i na násilnosti – například ve městě Šabac, kde maskovaní muži zaútočili holemi a kladivy na demonstranty. Podle reakcí na sociálních sítích Srbové z útoku obviňují vládu, která jej podle nich nařídila. Prezident Aleksandar Vučić blokády a násilné demonstrace odsoudil.

Seznam Zprávy se spojily s Milicou Šaričovou, srbskou novinářkou a šéfkou Centra pro investigativní žurnalistiku. „15 minut před příchodem těch výtržníků se policie stáhla z místa protestu. To, že šlo o rváče objednané vládou, přinejmenším tušíme v případě Šabacu tak, že jsme zkontrolovali registrační značky aut, do kterých ti muži po útoku nastoupili. Šlo o vládní škodovky, které stát pořídil za veřejné finance,“ uvedla na úvod novinářka.

Tři požadavky

Situace kolem protestů je podle ní komplikovaná. Má totiž několik úrovní: „Organizátoři v sobotu představili tři oficiální požadavky, které má vláda splnit, jinak s protesty nepřestanou. Propuštěni z vazby mají být ti, jež policisté zatkli při prvním protestu – právě kvůli blokádám silnic, což je tady zakázané. Lidé se ale rozhodli to udělat, aby jim vláda věnovala pozornost.“

Protestující dále požadují, aby vláda stáhla zákon o vyvlastnění. „Ten de facto znamená, že komukoliv a kdykoliv může být odebrán dům, pokud se stát rozhodne, že je to ku prospěchu veřejnosti. Což je vážně špatné. V podstatě můžou přijít zítra ke mně domů a říct: ‚Poslyšte, tuhle nemovitost potřebujeme‘. Z jakéhokoliv důvodu. Já bych pak měla pět dní na vystěhování a těch samých pět dní na podání stížnosti,“ vysvětlila novinářka.

A zatřetí: lidé se vymezují i vůči zákonu o referendu. V lednu se totiž mají Srbové ve všelidovém hlasování vyjádřit k tomu, zda jsou pro, nebo proti změnám srbské ústavy. Ty by protestujícím ztížily situaci – a vládě naopak usnadnily přijímání sporných legislativ.

Protesty proti zákonům, tedy proti Rio Tinto

Vyjmenované body nemají s životním prostředím na první pohled nic společného. Spojitost mezi nimi ale existuje. „K vyvlastňování ale dochází už teď kvůli těžařské firmě Rio Tinto a kvůli projektům, které nějakým způsobem souvisí s doly, kde se těží uhlí nebo lithium. Lidé tedy věří tomu, byť to není explicitně jasné, že zákon o vyvlastnění dále umožní investorům ze zahraničí znečišťovat naši zemi. A pomůže jim získat potřebné pozemky a nemovitosti,“ upřesnila Seznam Zprávám Šaričová.

Prezident Vučič opakovaně odmítl, že by byl zákon sestavený na míru Rio Tinto. Novinářům podle RFE/RL řekl, že jím chce zajistit urychlení výstavby infrastruktury v zemi. A slíbil, že ohledně zahájení projektu k těžbě lithia britsko-australskými těžaři uspořádá v Srbsku referendum.

Foto: Profimedia.cz

Protestující blokovali hlavní dopravní tepny v Bělehradě i dalších městech.

Ve zkratce: oficiálně lidé protestují proti legislativním změnám, které se o životním prostředí nezmiňují. Kvůli celkovému kontextu, míře znečištění v zemi a chystanému velkoprojektu těžařů z Rio Tinto ohledně těžby lithia na západě Srbska, však mají s životním prostředím mnoho společného.

Co je Rio Tinto zač?

Jméno firma získala podle řeky ve španělské Andalusii, v jejímž okolí začala firma poprvé v roce 1873 těžit. Nyní jde o nadnárodní těžařskou společnost, jež čelí mnoha kontroverzím. V loňském roce například firma na západě Austrálie odpálila posvátné jeskyně původních obyvatel, což vedlo nejen k hlasité kritice, ale i propuštění několika členů vedení. V roce 2020 firmu obvinilo více než 150 lidí z Papuy-Nové Guiney z toho, že její – nyní opuštěný – důl vypouští jedovatý odpad do tamních řek.

V Srbsku se Rio Tinto chystá zahájit projekt s názvem Jadar. Jde o těžbu lithia v oblasti kolem města Loznica u hranic s Bosnou, kde společnost před 15 lety objevila ložisko. Do projektu hodlá investovat 2,12 miliardy eur (skoro 54 miliard korun).

„Lidé vyšli do ulic kvůli tomu, že je vláda štve a že mají pocit, že jde o environmentální otázku. Spousta z nich držela v rukou transparenty se slogany proti vodním elektrárnám, proti znečišťování ovzduší. Oni jsou z toho všeho totiž už otrávení a naštvaní, řekli si tedy, že tohle je jejich šance,“ doplnila investigativní novinářka s tím, že pro protestující existuje jednoduché rovnítko. Rio Tinto rovná se znečišťovatel.

Podle Šaričové jde v Srbsku o něco vzácného, vidět tolik lidí bojovat za stejnou věc: „Protestovat proti zákonu o vyvlastnění je pro ně jako protestovat proti těžařům z Rio Tinto, ačkoliv to tak ve výsledku možná být nemusí. Pro ně je to ale jedno a to samé, protože vědí, že vláda se už kvůli této firmě k vyvlastňování uchýlila skrze jiný zákon. Nicméně pokud schválí tento, je podle nich konec. Zahraniční investoři, ať už jsou odkudkoliv, přijdou a vezmou si úplně všechno.“

„Milovaný syn“ Vučič

Zajímavý je ale právě i vývoj kolem schvalování kontroverzního zákona, se kterým přišla vládní Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče. Národní shromáždění legislativě dalo zelenou, hlava státu jej ale dosud nepodepsala. Podle novinářky tak učiní – v pondělí prezident prohlásil, že na zákonu není nic neústavního.

„Na přijetí legislativy má ještě několik dní, lhůta končí 10. prosince. Vučič ale také uvedl, že navrhne zákon o vyvlastnění po jeho přijetí okamžitě změnit. A že bude tlačit na parlament, aby ten změněný text schválil. Chce mít totiž všechno hotové do konce roku. Je to skutečně chaos, hraje si takhle s lidmi,“ poznamenala Šaričová s tím, že prezidentovi obecně nedělá problém jít i proti vlastním politikům, svým podřízeným.

Srbsko čekají příští rok na jaře volby, v nichž si země volí parlament i prezidenta. V současné době drží drtivou většinu křesel v parlamentu populistická SNS – opozice v Srbsku prakticky neexistuje. „Máme tu takovou kvaziopozici. Politiky, kteří o sobě mluví jako o opozičnících, ale ve skutečnosti jsou z malých stran napojených na Vučiče,“ objasnila novinářka.

Srbsko je jedna ze zemí s nejvíce stárnoucí populací na světě. V roce 2017 tvořili lidé starší 65 let zhruba pětinu obyvatelstva. Zároveň jde o stát, kde má všechna velká masmédia pod kontrolou vláda.

U starších voličů Vučič boduje a Šaričová nepochybuje, že v nadcházejících volbách prezident znovu zvítězí. „Oni ho upřímně milují – jako svého vlastního syna. Říkají, že on je důvodem, proč Srbsko existuje, že stojí za vším dobrým, co v zemi je. Přitom jde o chudé lidi! Masmédia jim ale vymyla mozek,“ uzavřela novinářka.

Doporučované