Článek
Švýcarsko se potýká s rostoucím nebezpečím v horských oblastech. Tání ledovců a sesuvy masivů ohrožují alpské vesnice, píše BBC. Obavy z dopadu tání nedávno vyvolalo naprosté zničení vesnice Blatten na jihozápadě země v údolí Lötschent koncem května. Země tak čelí otázce, zda se vyplatí chránit každou horskou obec.
Obyvatelé vesnice se včas evakuovali, ale přišli o domovy, farmy nebo hotely, které provozovali. Nyní žijí někteří z nich provizorně ve vedlejší obci Wiler a plánují oblast zasypanou obrovským množstvím kamení, bláta a ledu obnovit. Hora nad ní však stále není stabilní.
Je to ale běh na dlouhou trať. Vyčištění oblasti má trvat do roku 2028 a nové domy by mohly být postaveny do roku 2029. Starousedlíci si však budou muset výrazně připlatit. Podle odhadů bude přestavba stát stovky milionů dolarů, možná dokonce až jeden milion na obyvatele.
Vyplatí se investovat?
Místním, kteří ze dne na den přišli o domov, vybrala veřejnost miliony švýcarských franků. Finanční podporu slíbila i vláda. Stát ročně vynakládá půl miliardy dolarů na ochranu před přírodními riziky, ale skutečné náklady by mohly být až šestinásobné. Ve Švýcarsku se proto rozvíjí debata, zda má smysl investovat tak obrovské peníze do záchrany horských vesnic, když jsou kvůli klimatickým změnám stále víc ohrožené.
Odborníci potvrzují, že tání permafrostu a ledovců zásadně oslabuje horské svahy. Sesuvy půdy jsou častější a méně předvídatelné. Kromě Blattenu čelí riziku i další obce. Například obyvatelé Brienzu už jsou na evakuace zvyklí. Domovy museli opustit letos v červnu, loni v listopadu, ale také před dvěma lety, kdy se nakonec oblasti těsně vyhnula lavina z kamenů. Nebezpečí hrozí také v horské vesnici Kandersteg, nad kterou se uvolňuje skalní stěna.
Nebezpečí se netýká všech alpských vesnic, ale obavy u místních vyvolává zejména nepředvídatelnost neštěstí. V minulosti zahynulo při sesuvech několik lidí. Například v roce 2017 se u vesnice Bondo zřítil masivní sesuv a zabil osm turistů. Oblast se poté za 64 milionů dolarů opravila.
Zůstat, nebo odejít?
Švýcaři stojí na rozcestí. Má země chránit každou horskou vesnici, nebo připustit, že některé z nich budou muset místní kvůli nebezpečným podmínkám opustit? Někteří upozorňují na obrovské náklady a zpochybňují tradiční přerozdělovací model, kdy města dotují z daní horské oblasti. Jejich zachování je navíc nákladné. To ale naráží na silný vztah Švýcarů k pojmu heimat (domov), tedy místu, odkud pocházejí a kde mají rodinné a kulturní vazby.
I když tři čtvrtiny obyvatel žijí ve městech, mnoho z nich má k horským oblastem silné pouto. Odchod lidí z horských vesnic by však mohl mít dopad i na samotnou kulturu. Místní dialekty, tradiční slavnosti nebo zvyky předávané po generace by se mohly vytratit.
