Hlavní obsah

„Jde nám o život.“ Na Slovensku chtějí to, co má Česko už 16 let

Foto: Profimedia.cz

Fotografie zavražděných – Juraje Vankuliče a Matúše Horvátha před bratislavským podnikem Tepláreň.

Reklama

Slovenské nevládní organizace apelují na vládu, aby zlepšila život LGBT+ lidí, kteří v zemi čelí projevům nenávisti. Impulzem byla vražda dvou lidí v Bratislavě z 12. října.

Článek

Jde nám o život. Pod naléhavým názvem se skrývá reakce slovenské společnosti lidí LGBT+ po nedávném teroristickém útoku v centru Bratislavy. Cílem byl LGBT+ podnik Tepláreň. Sám terorista, který připravil o život dva lidi a jednoho postřelil, se přihlásil k homofobii, rasismu a antisemitismu.

Pět bodů pro snazší život

Pětibodová výzva žádá vládu a parlament v prvé řadě o zavedení institutu životního partnerství, tedy obdoby registrovaných partnerství. Součástí má být i osvojení dítěte jednoho z partnerů druhým rodičem.

Slovenský parlament přitom minulý týden odmítl návrh na zavedení „partnerského soužití“, které by ovšem stejně příliš právních změn nepřineslo.

Na Slovensku soužití dvojic stejného pohlaví zákony nijak neupravují a páry, včetně těch, které společně vychovávají potomky, jsou tak v „právním vakuu“. Podle odhadů se to na Slovensku týká až 10 tisíc dětí v „duhových rodinách“. Stejnopohlavní manželství navíc v zemi zakazuje ústava, která sňatky od roku 2014 definuje jako svazek muže a ženy.

Rozhovor s Romanem Samotným

Seznam Zprávy v Bratislavě mluvily s majitelem napadeného podniku Tepláreň Romanem Samotným. V rozhovoru mimo jiné varoval českou společnost: Zastavte rostoucí homofobii a transfobii, dokud to ještě jde.

To se týká i Lucie Plavákové, právničky, queer aktivistky a zároveň místopředsedkyně mimoparlamentní strany Progresivní Slovensko. Se svou partnerkou vychovává čtyřletou dceru. „Situace na Slovensku je akutní, ty děti jsou tu a žijí tu, ale stát je obírá o základní práva a nedokáže jim zabezpečit základní právní ochranu,“ upozorňuje politička.

„Teď se v koalici tváří, že připraví nějakou další variantu partnerského soužití, ale ta má být ještě více okleštěná než předchozí návrh,“ řekla Plaváková Seznam Zprávám ke slovenské cestě k registrovaným partnerstvím. „Teď jsme v situaci, že pokud se to nepohne k lepšímu, lidé ztratí poslední špetku naděje na změnu a já už nevím, co by je pak zastavilo před odchodem do zahraničí,“ dodává.

Konzervativci: velmi vážný návrh

Naopak podle silně konzervativní poslankyně z klubu vládnoucího hnutí OLaNO Anny Záborské teď není vhodná doba na zavádění registrovaných partnerství. „Takovýto návrh je velmi zásadní. Mění základy našeho vnímání spolužití dvou lidí. Odhlasovat něco takového v parlamentu narychlo bez debaty a konsenzu společnosti znamená ještě větší prohlubování polarizace,“ napsala poslankyně na dotaz redakce.

Na otázku, jak se zasadí o zlepšení právního postavení LGBT+ lidí, Záborská napsala, že registrovaná partnerství nepovažuje za řešení.

Coming out v přímém přenosu

Seznam Zprávy o víkendu přinesly obsáhlý rozhovor s moderátorem politických debat televize TA3 Rastislavem Ilievem. Novinář se v reakci na útok v Bratislavě „vyoutoval“ v přímém přenosu na začátku debaty s politiky Györgym Gyimesim (OĽaNO), Janou Bittó Cigánikovou (SaS) a Erikem Tomášem (Hlas-SD).

Politickou reprezentaci přitom Iliev zkritizoval za pokrytectví a vyzval další veřejné LGBT+ osobnosti, aby ho v coming outu následovaly.

Další bod pondělní výzvy žádá vládu a parlament, aby se vymezily vůči nenávisti šířené politiky a zavedli disciplinární odpovědnost poslanců. Ve slovenské sněmovně totiž nejsou výjimkou vulgární homofobní výroky na adresu LGBT+ lidí z řad krajní pravice, ale i vládnoucích stran.

Nebát se promluvit

Za výzvou stojí vícero slovenských nevládních organizací v čele s Iniciativou Inakosť, kterou vede Martin Macko. Podle něj ani tragická událost v Bratislavě nepřesvědčila slovenské politiky, aby udělali kroky pro zlepšení postavení LGBT+ lidí.

Podle Macka je teď důležité, aby na Slovensku byl dostatečný počet LGBT+ lidí, kteří o sobě nemají problém mluvit a nemají problém vystupovat v médiích.

„Musíme se teď věnovat základům, a těmi je podpora lidí v coming outu, aby mluvili o své identitě a aby lidé z většiny poznali někoho z LGBT+ lidí, v rodině, v práci nebo mezi přáteli. Soustředíme se také na budování podpůrných center, jako je naše poradna,“ řekl Seznam Zprávám v bratislavském sídle Inakosti.

Teror v Bratislavě

O teroristickém útoku v centru Bratislavy a reakcích slovenské společnosti i politiků jsme psali v textech minulý týden:

Výzva žádá i efektivnější kroky orgánů činných v trestním řízení při stíhání trestných činů z nenávisti a také podporu při vytváření bezpečných útočišť a podpůrných služeb například na školách.

„Podle toho, co jsme zjistili, byl útok v Bratislavě prvním teroristickým útokem zaměřeným na LGBT+ lidi na území Evropské unie,“ upozorňuje Macko na nelichotivé slovenské prvenství.

Na čtvrtek se v Bratislavě plánuje koncert a od 12. listopadu, tedy měsíc po útoku v Bratislavě, začne koncertní šňůra pod taktovkou organizátorů známého festivalu Pohoda.

„Společně proti nenávisti“ v Česku

Podobná výzva, jako je slovenské „Jde nám o život“, vznikla minulý týden i v Česku. Iniciativa Společně proti nenávisti reaguje na teror v Bratislavě a žádá zlepšení podmínek pro LGBT+ lidi v Česku. Stejně jako slovenská výzva volá například po zrušení nucené sterilizace pro lidi procházející tranzicí.

Společně proti nenávisti

Na dvaadvacet českých lidskoprávních organizací a spolků zároveň poslalo minulý týden vládě a Parlamentu otevřenou výzvu „Společně proti nenávisti“.

„Ani u nás v České republice nelze krvavou událost z Bratislavy zamést pod stůl s tím, že se jednalo o osamělý čin radikalizovaného člověka. Jeho útok je potvrzením toho, co už nějakou dobu vnímáme – pocit bezpečí LGBT+ lidí v české společnosti klesá,“ píše se v české výzvě. Iniciativy ji představily ve středu na akci na Václavském náměstí.

Reklama

Doporučované