Hlavní obsah

Konec „scholzování“ váhavého kancléře. Nakonec neměl na výběr, píšou Němci

Foto: Profimedia.cz

Německý spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD.

Reklama

25. 1. 14:40

Kabinet už neměl na výběr a kancléř Olaf Scholz si připsal další chybu v komunikaci. Tak německé deníky hodnotí rozhodnutí spolkové vlády poslat Ukrajině tanky.

Článek

V Německu se hnuly ledy a v Berlíně po týdnech váhání padlo rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny německými tanky typu Leopard.

O zprávě v úterý večer informoval s odkazem na své zdroje týdeník Spiegel a ve středu před polednem věc potvrdil mluvčí německé vlády. Ukrajinskou obranu posílí 14 tanků Leopard 2A6 a své leopardy mohou na pomoc Kyjevu poslat i spojenci.

„Scholzování“ jako váhání s dobrým úmyslem

Oddalované rozhodnutí německé vlády vyvolalo řadu reakcí na Ukrajině, v Polsku, ale hlavně v Německu, kde ho široce komentuje tamní tisk, upozorňuje Deutsche Welle.

Kritiky Německa, která míří zejména z Polska, si všímá server Die Zeit. Připomíná, že se německému váhání začalo přezdívat „scholzování“.

Výraz se objevil už loni na jaře na Ukrajině v souvislosti se zpožděním slíbených německých dodávek výzbroje. Minulý týden „scholzování“ na twitteru připomněl známý britský historik a publicista Timothy Garton Ash, profesor evropských studií na Oxfordu.

Polská média se výrazu chopila s chutí i z důvodu přesvědčení Varšavy, že Němci svou měkkou politikou vůči Rusku připustili ruskou invazi na Ukrajinu.

List Handelsblatt má za to, že se „scholzováním“ je po úterku konec. Kancléřovo váhání bylo v německé optice přínosné, hodnotí ho zpětně Handelsblatt. Vzbuzuje totiž zdání těžkého rozhodnutí a to může přitáhnout i Němce, kteří jsou k dodávce tanků skeptičtí kvůli „obavám z dramatické eskalace války“.

FAZ: Scholz a polské „vydírání“

„Německá vláda se už dál nemohla vyhýbat povolení dodávky tanků Leopard,“ píše v konzervativním deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) novinář Nikolas Busse.

Spor o dodávku leopardů považuje Busse za první vážnou roztržku Západu kvůli ruské válce. Odpovědnost ale podle něj nenese jen Berlín, ale i americká vláda Joea Bidena a její zdrženlivost s dodávkou tanků Abrams.

Novinář FAZ se ovšem opřel i do Polska a tamní vlády, která podle něj osm či devět měsíců před volbami prezentovala věc jako „veřejně zinscenované vydírání“ a evidentní ponížení Německa. Spolkový kancléř Scholz se podle Busse domáhal dohody oprávněně.

Polský tlak na Berlín

„Němci otálejí s posláním tanků Ukrajině, protože mnoho německých politiků pořád zůstává v minulé éře,“ pustil se minulý týden polský premiér Mateusz Morawiecki do Německa ve vysílání americké televize CNN.

Ohledně tanků nemělo Německo na výběr, pokračuje komentář FAZ. „Odmítnutí polské žádosti by poškodilo Ukrajinu a zvětšilo by neshody v Alianci. Německá vláda by se diskreditovala jako věrohodný partner, nejen v otázce zbrojní spolupráce,“ píše Busse s tím, že německou dodávkou tanků a povolením exportu Berlín zabraňuje dalšímu štěpení Západu.

Poražený Scholz

List Frankfurter Rundschau označuje kancléře Scholze za poraženého. „Vítězem měsíčního maratonu vyjednávání je vláda Volodymyra Zelenského,“ zmiňují noviny.

Scholz podle listu sice může tvrdit, že přesvědčil Američany k dodávce tanků Abrams, ale jeho dlouhé váhání proti němu obrátilo mnoho spojenců. Kritiku schytává Scholz i za to, že své kroky nevysvětloval, a tím otevřel pole pro spory ve vládní koalici jeho sociální demokracie, Zelených a FDP.

Němci a zbrojní dodávky pro Ukrajinu

Němci zůstávají v otázce možné dodávky tanků Leopard na Ukrajinu skeptičtí. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov pro agenturu DPA.

Proti dodávkám tanků na Ukrajinu bylo 43 procent respondentů. Pro se jich vyslovilo 39 procent 16 procent neodpovědělo.

Třetina Němců si zároveň myslí, že vojenská pomoc, kterou dosud Německo Ukrajině poskytlo, je příliš velká. Na 24 procent lidí odpovědělo, že pomoc je dostatečná. Jen 25 procent respondentů se domnívá, že by Německo mělo Ukrajině vojensky pomáhat dál.

Průzkumu zveřejněného 17. ledna se zúčastnilo 2992 lidí.

O „selhání Scholzovy komunikace“ píše server mediální skupiny RND. „Debata o dodávce německých tanků byla dlouhá – možná až příliš dlouhá,“ říše RND a dodává, že vláda v Berlíně je poprvé vnímána jako „brzda“.

Scholz si podle RND za své konečné rozhodnutí zaslouží pochvalu, ovšem na cestě k němu se dopustil mnoha škod a ukázalo se, že vláda ani 11 měsíců po začátku války nemá žádný strategický plán na podporu Ukrajiny.

Německé váhání a čekání na Američany také podle komentáře shazuje kancléřovy ambice, aby bylo Německo vůdčí zemí v zahraniční politice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované