Hlavní obsah

Ministři si dávají ultimáta. Ale Slováci řeší zimu a plyn, říká politolog

Foto: Profimedia.cz

Dva hlavní aktéři současné krize slovenské vlády: Igor Matovič (vlevo) a Richard Sulík (vpravo).

Reklama

2. 9. 2022 10:20

„Matovič svůj odchod podmínil demisí Sulíka, aby dal najevo, že to není jen jeho porážka, ale že utrpěl i jeho největší rival,“ uvedl v rozhovoru slovenský politolog, který pro Seznam Zprávy analyzoval slovenskou vládní krizi.

Článek

Slovensko se stále zmítá ve vládní krizi. Znepřáteleným lídrům koaličních stran Igoru Matovičovi (OLaNO) a Richardu Sulíkovi (SaS) se ani za celé prázdniny nepodařilo vyřešit neshody a politická budoucnost sousední země stále visí ve vzduchu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu vyzvala vládní představitele, aby skončili s ultimáty a se vzájemným obviňováním.

„Místo řešení pokračuje nekonečný seriál, který už nikoho nezajímá. Takto se vládnout nemá a nelze,“ řekla Čaputová a zdůraznila, že Slovensko čelí energetické, inflační, geopolitické i klimatické krizi zároveň.

Matovič, Sulík a jejich ultimáta

Liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) v čele se Sulíkem na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy. Nejsilnějšímu vládnímu hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) přitom dala ultimátum: Buď Matovič odstoupí z pozice ministra financí, nebo čtyři ministři za SaS podají demisi.

OLaNO po dvou měsících zareagovalo vlastním ultimátem: Matovič odejde z vlády, pokud skončí i jho věčný rival Sulík a pokud SaS schválí balík opatření, který má pomoct Slovákům zasaženým krizí (podrobněji zde).

„Pokud budou tato opatření schválena, Igor Matovič přijme výzvu Richarda Sulíka a spolu s ním odejde ze své funkce do parlamentu,“ řekl premiér Eduard Heger (OLaNO) před jednáním vlády.

Sulík zareagoval rezignací na post ministra hospodářství, další tři straničtí ministři zatím vyčkávají. SaS ale zároveň odvětila, že o ostatních bodech je ochotná jednat až poté, co OLaNO splní jejich základní požadavek – odchod Matoviče. Na to se zatím čeká.

Seznam Zprávy se spojily se slovenským politologem Grigorijem Mesežnikovem, aby vysvětlil, jaké jsou cesty ven z této krize a jak na ni reagují běžní Slováci.

Jaká jsou nyní nejpravděpodobnější řešení slovenské vládní krize?

Došlo k určitému pohybu. Nevím, jestli průlomu. Ultimátum, které dala SaS na začátku července, stále platí. Všechny další události, které se teď mohou odehrát, závisí na tom, zda odejde Igor Matovič. Richard Sulík ve středu vysvětloval, že teprve až poté, co Matovič odstoupí, budou vyjednávat o podmínkách setrvání SaS ve vládě.

Zatím odstoupil Richard Sulík, aby bylo jasné, že to všechno platí, že dodržel svůj slib. Uvidíme, nejsem si jistý, že Igor Matovič přistoupí na to, co SaS požaduje. Tedy na to, že on odstoupí a teprve pak se bude řešit schválení těch návrhů.

Přiznám se, že jsem ty podmínky ještě podrobně nečetl, ale nevypadá to na to, že by SaS mohla souhlasit se vším. Nedá se vyloučit, že se na něčem dohodnou, ale není to otázka několikahodinového jednání a rychlého rozhodování.

Grigorij Mesežnikov

Grigorij Mesežnikov je slovenský politický analytik. Pravidelně komentuje slovenskou politickou scénu pro slovenská i zahraniční média. Je spoluzakladatelem nezávislé organizace Inštitút pre verejné otázky (IVO), která sdružuje odborníky z různých oblastí. Od roku 1999 stojí v jejím čele.

Foto: Profimedia.cz

Grigorij Mesežnikov.

Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste, že Matovič by bral demisi jako svou osobní porážku. Dalo by se říct, že se jeho postoj za necelé dva měsíce nějak proměnil?

On se podle mě dostal pod tlak ze strany veřejnosti i vlastní strany. Oni sice všichni až do poslední chvíle sborově tvrdili, že OLaNO je vítěz voleb a udělalo ústupek, už když Matovič odstoupil z funkce premiéra, a není důvod, aby je SaS vydírala. Ale zároveň říkali, že z jejich pohledu bude nejlepší, když SaS z vlády neodejde.

Předpokládám, že uvnitř Matoviče se něco odehrálo, ale o tom nic nevíme. Někam se posunul, ale stále by to nejspíš vnímal jako porážku.

Bude se to snažit prezentovat tak, že udělal zodpovědné gesto, ale aby to nebylo vnímáno jako porážka, tak si nárokuje odchod Sulíka. Aby ukázal, že to není jen jeho vlastní porážka, ale že i Sulík utrpěl, že jeho porážka byla vykompenzována tím, že by z vlády odešel i jeho největší rival.

Tento jeho koncept je ale nabouraný. Sulík sice už odešel, ale to další bude teprve předmětem vyjednávání.

Dá se demise Richarda Sulíka chápat jako vstřícné gesto a krok, který může přispět k vyřešení vládní krize?

Určitě. Z jeho pohledu je odchod z vlády určitě ztrátou. On není tím nejhorším členem vlády. Je vnímaný jako pragmatický, racionálně uvažující člověk. Také má do jisté míry konfliktní povahu, ale jiného typu než Matovič. On je takový doktrinář, záleží mu hlavně na jeho ideologických stanoviscích. Dokáže se odosobnit, ale tvrdě se bije za své názory.

Předchozí rozhovor s Grigorijem Mesežnikovem

Ministr Igor Matovič nesnese prohru, na rezignaci nejspíš nepřistoupí, řekl v červenci Seznam Zprávám slovenský politolog. Vinu na slovenské vládní krizi podle něj nese i Richard Sulík, který ale častěji hledá kompromisy.

Prezidentka Čaputová ve středu důrazně naznačila že, Slovensko má v současné době k řešení mnohem větší problémy, než jsou spory dvou znepřátelených politiků. Jak hodnotíte její slova?

Její projev byl velmi kritický, ale také velmi trefný. Ona nikoho přímo nejmenovala, ale byla kritičtější k Matovičovi, protože on celou situaci v podstatě zacyklil. Její vystoupení bylo velmi přiměřené, nikdo ji nemůže obviňovat z toho, že by někomu stranicky nadržovala.

A jaká je tedy nálada ve společnosti po několika měsících vládní krize?

Mám u sebe výsledky jednoho průzkumu, který byl publikován zhruba před týdnem až deseti dny. Lidí se ptali na to, jaký mají názor na odchod SaS z vlády. Celkem 49 % z dotazovaných lidí si ho přeje, 28 % chce, aby SaS zůstalo ve vládě a 23 % na to nemá jasný názor.

Samozřejmě že voliči opozičních stran jsou především pro odchod z vlády, tam to bylo jednoznačné. Ale to není překvapivé, protože oni by nejspíš podpořili odchod jakékoliv vládní strany.

Zajímavé je ale především, jak to vnímají voliči dvou stran, které jsou aktéry sporu. Celkem 44 % voličů SaS je pro odchod SaS z vlády a 51 % je proti. To znamená, že Sulík nezískal ani většinovou podporu pro setrvání ve vládě. Není to sice tak, že tito lidé úplně přestanou volit SaS, ale Sulík s nimi bude muset po odchodu z vlády intenzivně pracovat. A co se týče OLaNO, 39 % je pro odchod SaS a proti je podobný počet jako u voličů SaS.

Voliči obou dvou stran jsou rozpolcení. Myslím si ale, že u voličů převládá touha po stabilitě, že chtějí, aby se vládní koalice udržela pohromadě.

Slovensko pohledem mladých

Přečtěte si slovenský díl seriálu Seznam Zpráv o tom, jak žije mladá generace ve světě.

Zajímavá je situace u dalších vládních stran nebo těch mimoparlamentních, které se přiklánějí na stranu vlády, jako například Progresivní Slovensko nebo Křesťanskodemokratické hnutí. U nich jsou ta čísla proti odchodu ještě vyšší. Přitom kdyby byly předčasné volby, tak by se mohly dostat do parlamentu. Přesto ale nechtějí, aby SaS odešla.

Potom jsem viděl anketu, kterou vysílila televize Joj nebo Markíza, a tam se kolemjdoucích lidí ptali, zda jsou na straně Matoviče, nebo Sulíka. A výsledky byly velmi těsné, jen mírně vychýlené ve prospěch Sulíka.

Nejsou už slovenští voliči ze sporů a ultimát, které na sebe političtí rivalové vrší, řekněme jaksi unavení?

Já si myslím, že ano, soudě podle toho, co mám možnost pozorovat ve svém bližším i vzdálenějším prostředí. Dost často se objevují povzdechy typu „kdy už se ti naši politici konečně umoudří“. Nespokojené názory se samozřejmě objevují vždycky, ale jejich poměr je teď nejspíš vyšší.

Mezi voliči vládní koalice převládá názor ve stylu „ať už se konečně dohodnou a dají nám pokoj“. Lidé se bojí toho, že se vláda rozpadne, budou předčasné volby a zvítězí (expremiér Robert) Fico, který se spojí s fašisty.

Motivace voličů opozice je jasná. Zejména ti radikálnější z nich tuto vládu opravdu nemají v oblibě a dávají jí pravidelně velmi nepříjemné přívlastky.

Nevyčítají lidé vládě, že se takhle zacyklila v personálních půtkách právě v době energetické krize, a kabinet tak nemá čas řešit jejich akutní problémy?

Myslím si, že ano. Sofistikovaná část voličstva to takto formuluje. Z průzkumů veřejného mínění víme, co lidé považují za nejdůležitější problém. Je to právě růst cen, energetická krize, uprchlíci, válka na Ukrajině.

Jak řeší energetickou krizi v Německu

Lidé přemýšlí nad tím, že se musí připravit na těžkou zimu, inflace je už teď asi 13 nebo 14 %, publikují se Jobovy zprávy o tom, jak to bude s cenami za plyn, stále se neví, co se podaří vyjednat, a lidé jsou samozřejmě nervózní.

Na pozadí těchto reálných problémů koaliční krize opravdu nedělá vládě dobré jméno. V jejich zájmu je spory ukončit a začít se věnovat současným problémům, jak podotkla ve svém projevu i paní prezidentka.

Může tedy vládní krize nahrát stranám bývalých premiérů Roberta Fica a Petera Pellegriniho?

Já velmi pozorně sleduji volební preference a k žádným pohybům zatím nedochází, co se týče poměru vládních a opozičních stran. První místo, to jsou ty dvě opoziční strany Hlas a Smer. Smer a SaS ale nemají tak rozdílnou pozici. Po SaS jsou všechny středové strany, parlamentní i mimoparlamentní – OLaNO, Progresivní Slovensko, křesťanští demokraté a strana Borise Kollára. A právě mezi těmito stranami dochází k mírným posunům.

Zatím k překlopení podpory ve prospěch opozičních stran nedochází. Ani podpora fašistů a extremistů neroste.

Uvidíme, jak se podaří koaliční krizi vyřešit. Ale jsou i další rozhodující věci, které ovlivní voličské preference. Zaprvé stav těch problematických věcí, jako je růst cen, energie, inflace a tak dále. Důležitou roli hraje také vývoj trestních stíhání. Fico už je obviněný, Pellegrini zatím ne, ale podezření tam je.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované