Článek
Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.
Evropská komise, která čekala na výrok unijní justice, bude nyní moci mechanismus poprvé využít, pokud Polsko a Maďarsko nevyslyší její výtky týkající se například nezávislosti justice.
Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Členské státy se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává komisi možnost omezit vyplácení unijních fondů.
Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s řízením rozpočtu. Podle nich tento problém řeší již zmíněné řízení.
Podle soudců je však nová podmíněnost legitimní snahou ochránit rozpočet a nevztahuje se obecně na všechny případy porušování právního státu. „Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet Unie před zásahy vyplývajícími přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové,“ konstatoval soud.
Historyczny dzień dla UE. Zmieniono traktaty rozporządzeniem i politycznym wyrokiem TSUE. Od dzisiaj każda samodzielna decyzja Polski będzie obarczona ryzykiem szantażu finansowego, który jest faktem od kilku miesięcy, a dziś został w forum UE zalegalizowany.
— Sebastian Kaleta (@sjkaleta) February 16, 2022
Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová označila verdikt soudu za politický, považuje ho za příklad zneužívání moci ze strany Bruselu (soud ale sídlí v Lucemburku).
Vargaová navíc verdikt dala do souvislosti s nadcházejícím maďarským referendem o „ochraně dětí“, které se má konat v dubnu spolu s parlamentními volbami. Hlasovat se bude o zákonu, který zakazuje zobrazování LGBT+ komunity mladším 18 let, pokud takový obsah „narušuje vývoj nezletilých dětí“. Legislativu kritizuje Evropská komise i lidskoprávní aktivisté.
Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta rozhodnutí považuje za změnu zakládajících smluv EU, i podle něj je verdikt politický. „Ode dneška bude každé samostatné rozhodnutí Polska doprovázet riziko finančního vydírání, které už se děje několik měsíců, a dnes bylo legalizované,“ napsal Kaleta na twitteru. Náměstek vyzval k jednotě před útokem na polskou suverenitu.
Spory v Polsku
Verdikt odsoudil i jeho nadřízený, ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který vede jednu z koaličních stran. „Ale není to konec bitvy o polskou svobodu v Evropské unii, o svobodnou Evropskou unii,“ předpověděl ministr. Současně zaútočil na unijní soudce a unijní soud, který podle něj není „žádný nezávislý orgán“, ale plní cíle unijního establishmentu.
Život jako před pandemií. Slovensko na konci března zruší opatření
Ziobro je přesvědčen, že kritika právního státu je jen záminka a že ve skutečnosti jde o to, že největší unijní státy předávají pravomoci národních států do bruselské centrály, čili „nejde tu o právní stát, ale moc, o brutální moc“. Polsko, které odmítá federalizaci Evropy, ale podle ministra může naplňovat svou svobodu i mimo hlavní proud v EU.
Ziobro zároveň zaútočil na premiéra Mateusze Morawieckého. Verdikt podle ministra představuje důkaz premiérovy „historické chyby“, když Morawiecki na summitu v Bruselu před dvěma lety souhlasil s přijetím nových pravidel pro čerpání peněz z unijních fondů.
Portál Onet dodal, že právníci vidí celou záležitost jinak, a tvrdí, že vláda má jediné východisko: musí zrušit předchozí rozhodnutí, která odporují jak polské ústavě, tak předpisům EU. Tedy v prvé řadě rozpustit nynější zemskou soudcovskou radu, vytvořenou v rozporu s ústavou a unijním právem, jak uvedl profesor Andrzej Zoll. Dodal však, že nedokáže předpovědět reakci vlády. „Obávám se, že může rozpoutat válku s EU. To by znamenalo polexit (odchod Polska z EU),“ varoval.
Onet odhadl, že ve hře je 770 miliard zlotých (asi 4,1 bilionu Kč), které by Polsko mělo z EU dostat v letech 2021 až 2027.