Vídeň je základnou ruských špionů. A rakouská vláda to neřeší

Vídeň měla v dobách studené války pověst hlavního města špionáže. Po ruské invazi na Ukrajinu se do své někdejší role vrátila. Současná rakouská vláda přitom nespěchá, aby to změnila, napsal v pátek britský deník Financial Times.

List připomněl, že opoziční strany navrhly změnu v zákoně, která by špionáž v Rakousku trestně postihovala. Vláda vedená lidoveckým premiérem Karlem Nehammerem však schválení neustále oddaluje.

„Upozorňujeme už dlouho, že se to zneužívá. V trestním zákoníku se ale nic nezměnilo, což má hrozné důsledky,“ řekla deníku poslankyně liberální strany Neos Stephanie Krisperová, která prosazuje kriminalizaci špionáže na rakouském území.

Nárůst špionáže ve Vídni vyvolal podle Financial Times odpor spojenců a podkopal renomé Rakouska u evropských sousedů, kteří nyní ve zvýšené míře dbají na bezpečnost.

V alpské republice sídlí několik velkých mezinárodních organizací, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a různých agentur OSN, ale tradičně přivírá oči nad tajnými zpravodajskými aktivitami na své půdě – pokud cílem operací není rakouský stát.

Vysoce postavení evropští zpravodajci vnímají situaci v Rakousku jako čím dále více nepřehlednou. Už nyní je země odstavena od velké části zpravodajských informací, které si jednotlivé evropské státy sdílejí v rámci Bernského klubu (Club de Berne), neformální sítě evropských špionážních agentur pojmenovaných podle švýcarského města.

Vídeň se sice snažila evropským spojencům zavděčit, válka na Ukrajině je však zatím promarněnou příležitostí. Zatímco evropské země vyhostily po ruské invazi v únoru 2022 ze svých území více než 400 ruských špionů, kteří působili pod diplomatickým krytím, Rakousko zatím poslalo do Moskvy jen čtyři.

Podle nejmenovaného vysokého představitele západních tajných služeb je ve Vídni stále akreditováno více než 180 ruských diplomatů a nejméně o třetině z nich je známo, že využívají diplomatické krytí pro shromažďování zpravodajských informací. Mnoho dalších působí v Rakousku nelegálně kvůli slabé práci policie a nedůslednému postihu špionáže, uvedly Financial Times.

„Je to opravdu Divoký západ,“ citoval list nejmenovaného západního diplomata. Podle něj je až „téměř komické“, co všechno v této oblasti v Rakousku prochází.

Ve Vídni jsou ve velkém počtu zastoupeni také čínští, íránští, izraelští a saúdští špioni – spolu s desítkami amerických, britských a dalších evropských agentů pověřených jejich sledováním.

Rakouskou vládu, složenou z konzervativců a zelených, letos začala zhoršená situace se špionáží tížit. Vlivem špatných výsledků koaličních stran ve volebních průzkumech a bouřlivé domácí debaty o rakouské neutralitě se však téma na seznamu vládních priorit odsunulo.

Od doby, kdy opoziční strana Neos navrhla kriminalizaci špionáže „proti cizímu státu nebo mezinárodní organizaci“, vláda dvakrát využila svůj vliv v parlamentu, aby hlasování o této otázce zablokovala. Poslanci se k návrhu vrátí nejdříve po letní přestávce. Vláda zdůvodnila svůj postup tím, že před změnou zákona potřebuje více času na konzultace mezi ministerstvy.

Podle opoziční poslankyně Krisperové vláda nebere problém dostatečně vážně.

„Pokud by například Rusko na rakouském území špehovalo Německo – jednoho z našich nejbližších partnerů –, nemohli bychom s tím nic dělat, protože se to nedělo ‚v neprospěch Rakouska,“ uvedla s odkazem na současné znění zákona.

„Vídeň je dokonalým centrem pro špionáž a vždy byla,“ řekl Gustav Gressel, bývalý rakouský vojenský důstojník a nyní vysoký politický spolupracovník think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).

„Pokud jste ruský zpravodajský důstojník a chcete provozovat zdroj v Německu, proč byste riskoval, že se s ním setkáte tam? Pozvete tohoto chlápka na lyžařskou dovolenou do Rakouska. Nebo na ples do Vídně. V zásadě můžete získávat zdroje a exfiltrovat informace zcela nerušeně,“ dodal Gressel.

Závěr, že hlavní město Rakouska hostí rozsáhlé špionážní operace ruských zpravodajců, si může udělat i náhodný kolemjdoucí. Střechy ruských diplomatických budov, které jsou roztroušené, pokrývají radary, kopule a podivné „přístřešky“ – z nichž některé byly postaveny teprve v posledních několika měsících. Podle odborníků se v nich téměř jistě ukrývají technologie pro elektronické sledování.

Podle rakouského historika zpravodajských služeb Thomase Rieglera je jednou z hlavních funkcí ruských zpravodajských služeb ve Vídni shromažďování zpravodajské komunikace, a to v rozsahu, který povýšil operaci na „nejdůležitější z celé sítě v Evropě“.

Rusové tak používají Vídeň jako „uzel“ pro podporu špionážních operací jinde v Evropě.

Že problém existuje, připouští i rakouská rozvědka.

„Současná právní situace v Rakousku, konkrétně velmi omezené právní možnosti boje proti špionáži a omezená trestnost takových trestných činů, vede k velmi vysokému počtu zahraničních zpravodajských a tajných služeb [agentů] v naší republice,“ uvedla zpravodajská služba DSN ve své výroční zprávě za rok 2022.

Na nedostatky současného zákona si stěžoval také ředitel agentury Omar Haijawi-Pirchner, který byl jmenován před dvěma lety s úkolem, aby službu zreformoval a vrátil jí důvěryhodnost z pohledu evropských partnerů. V květnu řekl rakouským médiím, že DSN nemá téměř žádné pravomoci k odposlechům.

Podle nejmenovaného představitele západní tajné služby teď rakouská vláda doufá, že problém nějak přejde.

„V tuto chvíli je rakouská pozice v Evropě trapná, ale vláda může vždy říci, že se neporušuje žádný zákon. Pokud by zákon změnili, museli by se pokusit vynutit jeho dodržování – a faktem je, že pravděpodobně nemohou. A to by bylo ještě trapnější,“ dodal.