Hlavní obsah

Superčervi mohou spustit revoluci v recyklování plastů

Enzymy ve střevech superčervů dokáží rozložit polystyren a styren, zjistili vědci.Video: The University of Queensland

 

Reklama

10. 6. 21:33

Australští vědci přišli na to, že superčervi dokáží přežít pouze na polystyrenu. Toto zjištění podle nich může být klíčem k efektivní masové recyklaci plastů.

Článek

Pojmem superčerv jsou označovány larvy potemníka brazilského neboli Zophobas morio. Vědci, kteří je zkoumali, zjistili, že dokáží vyžít pouze z polystyrenu.

„Superčervi jsou jako malá recyklační zařízení, rozdrtí polystyren ústy a pak jím krmí bakterie ve střevech,“ vysvětluje Chris Rinke, jeden z autorů studie publikované v časopise Microbial Genomics.

Vědci z Univerzity v Queenslandu rozdělili superčervy do tří skupin. Každé z nich naordinovali po tři týdny rozdílnou stravu. Jednu krmili po tuto dobu pouze polystyrenem. Přišli na to, že jim k životu bohatě stačí. Larvy, které pojídaly pouze plasty, dokonce nabraly na váze.

Tým zjistil, že několik enzymů ve střevech superčervů má schopnost rozkládat polystyren a styren. Látky, které se nachází v celé řadě běžně používaných předmětů, od krabiček na jídlo až po součásti automobilů.

Autoři studie doufají, že výsledky jejich výzkumu budou mít pozitivní dopad na budoucnost recyklování. Vznik obřích červích farem ovšem neplánují.

Místo toho se chtějí pokusit identifikovat, který enzym je při rozkládání látek nejúčinnější a následně ho ve velkém měřítku reprodukovat a využít pro recyklaci. Plasty chtějí nejdříve mechanicky rozdrtit a následně aplikovat enzym.

„Produkty rozkladu z této reakce pak mohou být použity jinými mikroby k vytvoření vysoce hodnotných sloučenin, jako jsou bioplasty,“ vysvětluje Rinke.

Už dřívější výzkumy prokázaly, že druhy larev mohou polystyren konzumovat. Podle Colina Jacksona z Australské národní univerzity je ale tato studie v lecčem přelomová.

„Tato studie je dalekosáhlým krokem k pochopení toho, jak to bakterie ve střevech [superčervů] provádějí na molekulární úrovni,“ vysvětluje Jackson pro Australian Broadcasting Corporation s tím, že právě toto zjištění může přispět k tomu, že bude možné tuto techniku recyklace využít na masové úrovni.

Otázkou ovšem zůstává komerční životaschopnost metody. „Rozšíření a realizace výzkumu, jako je tento, je vždy výzvou, která je v oblasti plastů umocněna neuvěřitelným rozsahem problému a ekonomickou stránkou, pokud jde o to, jak levná je výroba nových plastů,“ shrnuje Jackson.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované