Hlavní obsah

Tak rychle žádný stát nebohatne. V Jižní Americe roste nová ropná velmoc

Foto: SINCHAI_B, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Bývala jednou z nejchudších zemí Jižní Ameriky, teď je ale bývalá britská kolonie nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Obří zásoby ropy začala Guyana využívat až v době, kdy se svět touží zbavit závislosti na fosilních palivech.

Článek

Díky nárůstu příjmů z ropy zaznamená letos guyanská ekonomika 38procentní růst a stane se nejrychleji rostoucí ekonomikou světa, informoval Mezinárodní měnový fond (MMF). Jedničkou byla v tomto směru i vloni, kdy tamní ekonomika rostla dokonce tempem 62 procent.

Za ekonomickým boomem dříve chudé země – jediné anglicky mluvící na kontinentu – stojí objev obřího naleziště ropy v pobřežním šelfu. Ropu zde v roce 2015 našla společnost Exxon Mobil, jež ji nyní těží.

Za posledních pět let se díky příjmům z ropy ekonomika 800tisícové země zčtyřnásobila. Současný růst by měl ještě minimálně několik let pokračovat.

„Těžba ropy se bude i nadále rychle zvyšovat díky schválení tří nových ropných polí, která mají začít těžit v letech 2024 až 2027, a šestého pole, které začne těžit v první polovině roku 2028,“ píše se ve zprávě MMF. Podle britské BBC nyní Guyana disponuje zásobami ve výši 11 miliard barelů.

Vzhledem k výše zmíněné velikosti guyanské populace je dost možné, že jihoamerický stát překoná Kuvajt a stane se největším producentem ropy v přepočtu na obyvatele. Spolu s ekonomikou by pak měla růst i životní úroveň lidí – parlament již přijal zákon o zřízení státního investičního fondu a zvýšení výdajů na vzdělávání, zdravotní péči a infrastrukturu, píše ekonomický list Calcalist.

Ruská ropa pro Indii a Čínu

Když EU zavřela dveře ruským dodávkám ropy, udělala tím službu přinejmenším dvěma velmocím. Ruská ropa vytěžená v arktické oblasti našla domov v Číně a Indii, které si nepopulární zboží navíc dopřávají s výraznými slevami.

Ropný boom nicméně přichází v době, kdy se svět kvůli klimatickým změnám snaží zbavit závislosti na fosilních palivech. To si uvědomuje i guyanský prezident Irfaan Ali: „Čas není na naší straně,“ přiznal v rozhovoru pro BBC.

Ali přitom pochybuje o tom, že by svět splnil své cíle z Pařížské dohody a dosáhl do roku 2050 na čistou nulu ve vypouštění skleníkových plynů. I po tomto roce bude podle něj stále muset spoléhat na fosilní paliva.

„Když s vámi mluvím, 53 % světového energetického mixu pochází z ropy a plynu,“ řekl. „Nevidím tedy reálně okamžitý střednědobý konec ropy a zemního plynu,“ myslí si.

Guyanský prezident se domnívá, že ve vzdálenější budoucnosti může těžba vyvolat spory mezi státy: „I kdybychom se dostali v roce 2070 a dále do situace, kde, řekněme, 40 % energetického mixu bude pocházet z ropy a zemního plynu, kdo určí, kdo vyprodukuje těchto 40 %? To jsou otázky, které je třeba zodpovědět,“ upozornil.

Irfaan Ali se vyjádřil i ke smlouvě s Exxon Mobil, která je podle některých kritiků k ropnému koncernu příliš štědrá. Ali uznal, že jeho předchůdce mohl kontrakt uzavřít výhodněji, vypovídat ho ale nehodlá: „Nemůžeme se vrátit a znovu vyjednávat,“ řekl. Členským státem ropného kartelu OPEC se pak jeho vláda stát nehodlá.

Reklama

Doporučované