Článek
Tchaj-wan ve čtvrtek uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP.
„Tento telefonát nás nijak zvlášť neznepokojuje. Naopak se domníváme, že přispěje ke stabilizaci situace, zejména vzhledem k tomu, že Čína nadále vyostřuje napětí v Tchajwanském průlivu a v celém regionu,“ uvedl podle AFP tchajwanský náměstek ministra zahraničních věcí Čchen Ming-čch'.
Jeho výroky přišly několik hodin poté, co Si Ťin-pching při telefonického rozhovoru s Trumpem podle agentury Nová Čína oznámil, že bilaterální spory lze vyřešit „vzájemným respektem“, ale že Spojené státy musí být opatrné při prodeji zbraní Tchaj-wanu.
Prezident Trump po telefonátu v příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal, že vztahy Spojených států s Čínou a jeho osobní vztah s čínským prezidentem jsou „mimořádně dobré“, a telefonát se Si Ťin-pchingem označil za „vynikající“.
Šéf Bílého domu hovořil ve čtvrtek s čínskou hlavou státu o obchodu, armádě, válce na Ukrajině, situaci v Íránu či otázce Tchaj-wanu.
Tchaj-pej loni 18. prosince oznámila, že americká vláda plánuje ostrovu prodat zbraně za 11,1 miliardy dolarů (přes 229 miliard Kč), což podle agentury Reuters bude dosud největší dodávka zbraní. Čína o týden později dohodu označila za provokaci s tím, že to urychlí hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu a že její armáda přijme „razantní“ opatření, aby ochránila svrchovanost a územní celistvost země.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.
