Tři scénáře pro Írán: odveta a deeskalace, krvavá válka, dohoda

„Události dnešního rána jsou nehorázné a budou mít trvalé následky,“ řekl v reakci na americké bombardování íránských jaderných zařízení šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. „Každý člen OSN musí být znepokojen tímto extrémně nebezpečným, protiprávním a zločinným chováním. V souladu s Chartou OSN a jejími ustanoveními umožňujícími legitimní reakci v sebeobraně si Írán vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity, zájmů a obyvatel,“ dodal.

Islámská republika odpálila už v neděli ráno jako odpověď další várku raket na Izrael. Jedna z raket dopadla v Tel Avivu, kde zcela zničila několik domů a zranila více než osm desítek lidí. Izraelci ale odvetu očekávali, obyvatelstvo zůstalo v krytech, a tak se dopad rakety obešel bez ztrát na životech.

Otázkou nyní je, zda se Spojené státy spokojí s prvním útokem, nebo budou v bombardování Íránu pokračovat. I to bude rozhodovat, jakým směrem se bude konflikt dál vyvíjet a zda se celý region ponoří do dlouhé a krvavé války. Ve spolupráci s Josefem Krausem, expertem z Masarykovy univerzity v Brně, vám přinášíme tři možné scénáře konfliktu.

Po amerických úderech je prakticky jasné, že Írán bude muset nějakým způsobem odpovědět. Už jenom proto, aby jeho režim neztratil vlastní tvář.

„Íránci dlouhodobě o eskalaci nestojí, je to je zřejmé z toho, jakým způsobem jednají a komunikují. Až do útoku izraelského letectva padaly v podstatě signály, že Íránci se chtějí domluvit a že ta dohoda je opravdu na spadnutí,“ říká znalec Íránu Kraus.

Dodává přitom, že íránská odpověď nemusí být nijak zásadní. Režim v Teheránu může vzít v potaz, že Američané své útoky cílili velice přesně na jaderný program a dávali si pozor, aby zbytečně neničili civilní infrastrukturu a obytné domy. „Zničili jsme to, co Izrael zničit nedokázal, a tím naše akce končí, mohou říci Američané,“ myslí si expert. A to by bylo relativně přijatelné i pro Íránce, i když nějaké odvetné útoky proti americkým vojenským základnám v regionu určitě přijdou.

„Íránci k tomu mají kapacity. Udělat to mohou buď přímo sami, nebo prostřednictvím svých zástupných aktérů, typicky pomocí šíitských milicí v Iráku,“ vysvětluje Kraus s tím, že odvetná opatření mohou být kontrolovaná, takříkajíc naoko. Takový scénář předpokládá, že by při útoku neumírali američtí vojáci.

Expert ale zároveň podotýká, že Donaldu Trumpovi do hlavy nikdo nevidí a tento scénář by mohl platit pouze tehdy, pokud vojenské angažmá nedělními útoky skončilo a zbytek nechali Američané na izraelské armádě.

Prezident Trump postavil svoji volební kampaň mimo jiné na slibech, že ukončí války v zahraničí, do kterých zavedli USA jeho demokratičtí předchůdci. I proto si Josef Kraus myslí, že pokračování bombardování ze strany USA je méně pravděpodobným scénářem, pokud tedy íránská odveta nepřinese desítky úmrtí amerických vojáků. „Donald Trump se dlouhodobě snaží dostat do pozice člověka, který zařizuje mír a ukončuje války, než aby je rozjížděl,“ říká. Ostatně o odporu části Republikánské strany vůči americkému zásahu na Blízkém východě jsme už psali zde.

Pokud by Írán ztratil jakékoliv zábrany a musel jít do války s USA, mohl by aktivovat všechny své spojence, z nichž největší problém pro světové společenství představují jemenští Húthíové. Írán by mohl uzavřít Hormuzskou úžinu a podnítit útoky Húthíů v Adenském zálivu, a to nejenom proti americkým, ale i šířeji proti západním cílům. To by znamenalo jisté ochromení mezinárodního obchodu, Hormuzským průlivem se dováží na 30 procent světové produkce ropy. Více o možných dopadech íránsko-americké války na světovou ekonomiku si přečtěte zde.

„Příliš si to nedovedu představit, protože by to okamžitě spustilo masivní intervenci amerického námořnictva, letectva a dalších sil, které by se postaraly o to, že se cesta opět zprůchodní,“ říká Josef Kraus.

V neděli odpoledne oznámil Bezpečnostní výbor íránského parlamentu, že se shodl na uzavření Hormuzského průlivu. Konečné rozhodnutí nicméně náleží Nejvyšší bezpečnostní radě, tedy Alímu Chameneímu a nejbližšímu kruhu jeho poradců.

Írán také při útocích na Izrael s největší pravděpodobností nevyužil veškerý arzenál, který má k dispozici. Vzhledem k technologické vyspělosti země nelze očekávat, že se Izrael vypořádá s íránskými silami podobně jako s palestinským Hamásem. Ostatně ani ten se mu stále nedaří definitivně porazit.

Optimistický scénář, který ale v tuto chvíli není vůbec pravděpodobný. Izraelský útok sice přišel pouhé dva dny před plánovanými rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem v Ománu, nyní je ale situace zcela odlišná. „Těžko lze očekávat, že by Íránci teď kývli na nějakou dohodu vynucenou pomocí hrubé síly. V tuto chvíli není o čem jednat,“ odhaduje Kraus, i když připouští, že nějaká komunikace či jednání mezi oběma stranami s cílem zabránit další eskalaci existovat může.

Snímky z následků raketových útoků v Izraeli:

Írán nicméně není politický monolit a po posledních útocích je zřejmé, že konzervativnější a jestřábí proudy íránské politiky budou slyšet víc než dosud. „Budou se ptát, proč jednat s Američany, kterým nelze věřit, když nás vojensky napadají. Přijmout nějaký kompromis je v takové chvíli velmi těžké,“ myslí si Josef Kraus s tím, že jednání mohou být vzkříšena až s nějakým časovým odstupem. Záležet bude i na tom, jak velké škody vlastně americké nálety napáchaly.

Se zajímavým tvrzením přišel v této souvislosti francouzský expert Cédric Labrousse, který na základě satelitních snímků poukazuje na to, že Íránci stihli v posledních dnech před bombardováním většinu materiálu z podzemního komplexu Fordo odvézt. Spekujule dokonce i o tom, že USA mohly dát dopředu vědět o útocích íránským spojencům, aby předešly velkým ztrátám na životech. Podobnou taktiku už zvolily v roce 2017 při úderech v Sýrii, připomíná.

Aktualizovali jsme o rozhodnutí íránského parlamentu o uzavření Hormuzského průlivu.