Článek
Americký prezident Donald Trump byl tento týden velmi blízko tomu, aby dal zelenou k úderu na Írán v reakci na tamní brutální potlačování masových protestů, které trvají již tři týdny. Nakonec ale od vojenské akce ustoupil.
Rozhodnutí bylo výsledkem kombinace obav z eskalace konfliktu, omezených vojenských kapacit a intenzivního diplomatického tlaku ze strany klíčových spojenců USA na Blízkém východě.
Podcast 5:59 o dění v Íránu:
O možnosti amerického úderu svědčí i kroky Pentagonu. Podle deníku The Washington Post do Perského zálivu vplula letadlová loď USS Roosevelt, k možnému nasazení byly připraveny také další lodě a letadla. Kromě toho Pentagon doporučil personálu americké základny al-Udeid v Kataru, aby se evakuoval kvůli případné íránské odvetě.
Ještě v úterý Trump veřejně povzbuzoval íránské demonstranty a naznačoval, že jim Spojené státy pomohou. Zásadní obrat přišel ve středu ve chvíli, kdy prezident obdržel zprávu, že Teherán zrušil plánované popravy 800 zadržených. Americké zpravodajské služby následně potvrdily, že k popravám skutečně nedošlo.
Trumpova otočka
Podle zdrojů obeznámených s jednáním si prezident uvědomil, že případné údery by měly nepředvídatelné a rozsáhlé důsledky. Do rozhodování se promítla také omezená dostupnost amerických vojenských sil po jejich přesunu do Karibiku. Ministerstvo obrany proto varovalo, že přítomnost USA na Blízkém východě by v dané chvíli nemusela stačit k účinnému odrazení očekávaného íránského protiútoku.
Obavy sdílel i Izrael, který v předchozím konfliktu s Íránem během takzvané dvanáctidenní války loni v červnu vyčerpal značnou část svých protiraketových kapacit.
Od útoku se Bílý dům snažili odradit také klíčoví američtí spojenci v regionu, včetně Saúdské Arábie, Kataru a Egypta. Země sice dlouhodobě vnímají Írán jako bezpečnostní hrozbu, zároveň se ale obávají destabilizace celého regionu.
Uvnitř americké administrativy panovaly rozdílné názory. Zatímco viceprezident J. D. Vance považoval vojenský zásah za nutný signál vůči Teheránu, část Trumpových poradců vyzývala ke zdrženlivosti.
Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová a zvláštní vyslanec Steve Witkoff upozorňovali na riziko další eskalace a doporučovali dát přednost diplomacii. Ministr financí Scott Bessent prosazoval, aby USA zatím neudeřily a místo toho udržovaly tlak na Írán pomocí ekonomických sankcí.
Prezident nakonec dospěl k závěru, že vojenská akce by nepřinesla zásadní změnu, režim by nepadl a její důsledky by převážily možné přínosy.
Případný úder na Írán je však stále na stole, upozorňuje The Washington Post. Do regionu míří další americké síly, včetně letadlové lodě USS Abraham Lincoln. Podle zdroje deníku zůstává americká armáda v pohotovosti a velení pro Blízký východ počítá s dlouhodobě zvýšeným stupněm napětí.
V Íránu probíhají od 28. prosince největší protesty proti režimu za poslední tři roky. Zpočátku lidé demonstrovali kvůli propadu íránské měny, situace se však proměnila v rozsáhlejší odpor s požadavky na politické změny. Lidskoprávní organizace odhadují, že při zásazích bezpečnostních složek zemřelo nejméně přes tři tisíce lidí. Přísun informací o aktuální situaci přímo ze země je však omezený, protože vláda přerušila internetové spojení.
