Hlavní obsah

Ukrajina se přiblížila Evropské unii. Díky své vůli čelit ruské agresi

Foto: Profimedia.cz

Prezident Zelenskyj s německým kancléřem a francouzským prezidentem v Kyjevě.

Reklama

23. 6. 20:45
aktualizováno • 23. 6. 21:18

V Bruselu se ve čtvrtek večer psala historie – Ukrajina a Moldavsko se staly kandidátskými zeměmi Evropské unie. Gruzie si zatím musí počkat.

Článek

Je to krok, který by si ještě začátkem letošního roku málokdo uměl představit. Jeho hodnota je hlavně symbolická, zase o kousek povoluje sevření nepřátelského ruského vlivu. A nepochybně je to posun vykoupený krví statečných obránců a obránkyň válkou zmítané země.

Stejné přizvání k EU jako Ukrajina dostala i další země, na níž dopadá ruská agrese i její následky, soused Ukrajiny Moldavsko. Gruzie si zatím musí počkat, až splní podmínky uložené Evropskou komisí.

„Dohodnuto. Evropská rada právě rozhodla o kandidátském statusu EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Historický moment. Dnešek znamená zásadní krok na vaší cestě do EU. Naše budoucnost je společná,“ napsal po celodenním jednání šéf Evropské rady Charles Michel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval unijním představitelům a lídrům sedmadvacítky také na twitteru. „Je to unikátní a historický moment ve vztazích Ukrajiny a EU. Budoucnost Ukrajiny je v EU,“ napsal.

Přihláška z bunkru

Česko svého někdejšího souputníka z území za železnou oponou vytrvale podporuje – vojensky a humanitárně a právě i na unijní půdě.

„Udělení kandidátského statusu má obrovský morální, symbolický a politický význam. Jsou to otevřené dveře do EU. Je to znamení naděje pro Ukrajinu, která vede svůj statečný boj s ruskou agresí a proti ruské přesile,“ uvedl český premiér Petr Fiala (ODS) před jednáním.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přihlášku podepsal čtyři dny po napadení Ruskem ve svém kyjevském bunkru. Emotivní gesto ale země podpořila statečným vzdorováním ruské agresi, které Západ čte jako výraz vůle přiblížit se demokratickým standardům EU.

„Už víme, že Ukrajinci jsou připraveni zemřít za evropskou perspektivu. My chceme, aby s námi žili evropský sen,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von den Layenová již dříve. Jenže sblížení Ukrajiny a případně dalších zemí s EU si žádá hlavně politické rozhodnutí. A země západní a jižní Evropy, které nemají „osobní“ zkušenost s geopolitickými ambicemi Moskvy, s udělením kandidátského statusu Ukrajině dlouho váhaly. Často zaznívaly obavy, že země není připravená, a to zejména v oblasti vlády práva, lidských práv či boje s korupcí. I to ve čtvrtek zaznívalo v Bruselu, že v této oblasti musí Kyjev přidat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v posledních měsících čelil dvojím volbám, v nichž se utkal s krajní pravicí i levicí, patřil donedávna k těm vlažnějším. Berlín, který musel z těžkých vah Evropy přehodnotit svou politiku vůči Moskvě snad nejbolestněji, ve věci vystupoval také opatrně. Nakonec ale kandidátský status jak Macron, tak i německý kancléř Olaf Scholz přislíbili Zelenskému přímo v Kyjevě začátkem června. V posledních dnech se podařilo odbourat odmítavý postoj například Nizozemska. Haag svazovalo i referendum z roku 2016, kdy se Nizozemci vyjádřili proti sbližování EU s Ukrajinou. Šlo ale tehdy hlavně o domácí politickou bitvu a účast byla malá.

Jak dál, Evropo?

Na samotném summitu už debata ohledně Ukrajiny a Moldavska měla být rozhodnutá. Nicméně citlivé téma rozšíření sedmadvacítky se prolnulo celým dnem – jednání totiž začala setkáním unijních lídrů s lídry zemí západního Balkánu. Právě ty také usilují o přiblížení k EU, ať už o kandidátský status, nebo již zahájení přístupových rozhovorů. A „rychlý pruh“ do EU, který stvořila válka na Ukrajině, sledují s větší či menší frustrací. Debata se ve čtvrtek točila kolem snahy Bosny a Hercegoviny získat také kandidátský status.

Kandidátský status znamená, že země už začleňují unijní předpisy a normy do své legislativy, a v žádném případě sám o sobě nezaručuje, že přijetí země je za rohem. Například Severní Makedonie má kandidátský status již sedmnáct let.

„Udělení kandidátského statusu neznamená, že proces vstupu bude rychlý. Ukrajina je ve válce, takže ani kdyby se snažili sebevíc, objektivně, všechny podmínky rychle naplnit nelze,“ uvedl i Fiala před odletem. Praktické naplnění dnešního příslibu Ukrajině bude i na českém předsednictví Evropské unii, které začíná příští pátek.

Otázka rozšíření otevírá další debatu o budoucnosti EU. Zejména „staré“ velké země přemítají o tom, jak změnit rozhodování uvnitř EU. Například podle německého kancléře Olafa Scholze by přimknutí Ukrajiny a Moldavska mělo otevřít i debatu o reformách, které by umožnily takové rozšíření. Kancléř se domnívá, že Evropská unie by měla častěji rozhodovat pomocí kvalifikované většiny, aby jednotlivé země nemohly blokovat rozhodnutí v klíčových oblastech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované