Putin chce Ukrajinu bez přístupu k moři, říká expert na válečné strategie

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sankce proti Rusku jsou účinné. Moskvě vadí, čehož důkazem je snaha převážet ropu po moři takzvanou stínovou flotilou starých tankerů. Nikdo ale nedokáže předpovědět, kdy se země dostane do bodu, když už bude mít problém s financováním války proti Ukrajině.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká důstojník švédských výsadkových vojsk a expert na válečné strategie Niklas Granholm, který nyní působí ve Švédské agentuře pro obranný výzkum (FOI).

Předpovídá také, že se Rusko dříve či později pokusí zastrašit pobaltské země, zejména Lotyšsko. Naopak ruské základny u hranic s Finskem zatím jako problém nevidí.

Jak moc velkou ránu zasadila ruským vzdušným silám nedělní operace Pavučina, při které Ukrajinci desítkami dronů zasáhli bombardéry na ruských letištích?

Původní ukrajinské informace o 41 zničených nebo alespoň zasažených strategických bombardérech byly zřejmě nadsazené, ale to není tak podstatné.

Podařilo se jim překvapit něčím novým. Vypustit útočné drony z kamionů, koho by to napadlo? Ta akce má na Rusko určitě velký psychologický dopad. Budou muset některé letouny opravit a sehnat náhradní díly, budou muset investovat do nových bezpečnostních opatření.

Je možné nějakým způsobem, v nějaké podobě srovnatelnou operaci zopakovat? Znovu Rusy něčím překvapit?

Rozhodně ano. Pokud se Ukrajincům podařilo Rusy překvapit jednou, povede se jim to znovu. Vymyslí nějakou novou fintu. Něco, s čím opět nikdo nepočítá. Podstatné je, že se Ukrajincům podařilo operaci utajit do poslední chvíle.

Rusko stále financuje obrovskou válečnou mašinérii proti Ukrajině, ruská ekonomika zatím i přes problémy nevykazuje známky kolapsu. Jak dlouho to může trvat, než se objeví větší problémy?

Na to nelze přesně odpovědět, ale při pohledu do historie vidíme, že takové kolapsy se dějí náhle a neočekávaně. Prostě najednou to přijde, zvenku je to těžké předpovědět. Sankce Rusku vadí, to vidíme, snaží se je obcházet. Například takzvanou stínovou flotilou starých tankerů, které se snaží převážet ruskou ropu.

Pokud sankce vydrží, případně se ještě prohloubí, samozřejmě bude pro Rusko stále obtížnější válku financovat. Kdy ale dospěje do bodu, kdy to nebude možné, to nikdo nedokáže přesně odhadnout.

Souhlasíte s názorem, že Vladimir Putin nestojí o příměří, ale chce válku vyhrát?

Ruské strategické cíle se od začátku invaze nezměnily ani o píď. Putin souhlasil s rozhovory v Istanbulu, které může vést dlouho, ale jeho cílem zůstává Ukrajina bez přístupu k moři, vojensky slabá a v zásadě pod ruskou kontrolou. K dosažení těchto cílů má ovšem Rusko velmi daleko.

Nedávno jste prohlásil, že nemáte rád srovnání současné situace v Evropě s druhou polovinou 30. let minulého století, že to považujete za zavádějící. Řekl jste ale, že pobaltské země jsou ohrožené nějakou ruskou provokací a pokusem o destabilizaci - zejména Lotyšsko.

Souzním se zprávou, kterou nedávno zveřejnila dánská rozvědka, respektive částí této zprávy. Předpovídá, že pokud válka na Ukrajině skončí, Rusko následně ještě více zrychlí zbrojní výrobu a investuje zdroje do ohrožení Pobaltí. A to zhruba v intervalu šesti měsíců až tří let od ukončení bojů na Ukrajině.

Souvisí to také se situací v Baltském moři, které se stalo pro Rusko operačním polem pro sabotážní akce - jeho lodě narušují podmořské kabely. Také musíme vycházet z toho, že Rusko se ve skutečnosti nikdy nesmířilo s nezávislostí Lotyšska a Estonska. Formálně tyto republiky uznalo, ale považuje jejich odtržení z ruského sféry vlivu za něco nepřirozeného.

Je švédské námořnictvo nyní v Baltském moři aktivnější? Zaznamenal jsem, že pobřežní stráž chce častěji kontrolovat veškerá plavidla proplouvající švédskými teritoriálními vodami…

Ano, je to součást koordinovaných akcí NATO, jelikož je Švédsko od roku 2023 jeho součástí. Švédské a finské námořnictvo ale kromě toho zastavují a kontrolují některé lodě. Což souvisí i s takzvanou ruskou stínovou flotilou. Starými tankery, jimiž se Rusko pokouší obcházet evropské sankce na vývoz ropy.

Koordinují švédské a finské ozbrojené síly své akce? Mají něco jako společné velení?

Neřekl bych úplně společné velení, ale kontakty a komunikace jsou na velmi, velmi těsné úrovni. Větší spolupráce začala tak před dvaceti lety. Pořádají se společná cvičení a hlavně námořní síly jsou v úzkém kontaktu.

Švédsko vede misi NATO v severním Finsku, kde nejde o trvalé rozmístění vojsk Aliance, ale o přípravu takového rozmístění v případě potřeby. Tedy v případě vypuknutí války.

Rusko podle některých informací buduje síť základen podél hranice s Finskem. Je to důvod ke znepokojení?

Panika není na místě, ale sledujeme, co dělají. Moskva už dříve říkala, že vstup Švédska a Finska do NATO si vyžádá nějakou reakci, takže to není velké překvapení. Rusko má obrovské ztráty techniky a lidí na Ukrajině, zatím nemůže tolik sil přesunout k Finsku.