Hlavní obsah

USA ve víru primárek. O co se hraje během superúterý?

Podle průzkumů veřejného mínění se v listopadu odehraje odveta mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem.

Reklama

Volební superúterý je tady. Občané hned několika amerických států rozhodují, koho chtějí vyslat do listopadových prezidentských voleb. Jak vše funguje? A o co kandidátům demokratů i republikánů půjde?

Článek

Voliči ve více než desítce amerických států v úterý vyjádří preference pro kandidáta své strany.

Výsledky by mohly veřejnosti nabídnout pohled na silné stránky i potenciální slabiny Joea Bidena a Donalda Trumpa, kteří sice pomalu, ale jistě míří k odvetě v listopadových všeobecných volbách.

Seznam Zprávy připravily přehled odpovědí na ty nejdůležitější otázky, které s aktuálním děním za oceánem souvisí.

Co je to volební superúterý?

První březnové úterý je (při téměř každých prezidentských volbách) dnem, kdy se volební nadšenci nejen v USA mohou radovat. Dosud se totiž americké primárky či volební shromáždění konala pouze v jednom či dvou státech najednou. Nyní se jich ale napříč zemí odehraje hned několik, a některé státy si dokonce vyberou i kandidáty na guvernéra nebo senátora.

Letos připadá superúterý na 5. března a kandidáty na prezidenta půjdou volit lidé v 15 státech a jednom teritoriu.

Jmenovitě půjde o Alabamu, Aljašku, Arkansas, Kalifornii, Colorado, Maine, Massachusetts, Minnesotu, Severní Karolínu, Oklahomu, Tennessee, Texas, Utah, Vermont, Virginii a Americkou Samou.

Vzhledem k tomu, že hlasování probíhá hned v několika časových pásmech, výsledky budou přicházet postupně. Poslední hlasování tak z našeho pohledu skončí ve středu v 5:00 středoevropského času.

Ve hře je více než třetina všech dostupných delegátů, kteří později na nominačních sjezdech vybírají konečného kandidáta, který bude tu či onu stranu reprezentovat v listopadovém finálním boji o Bílý dům. Aby se kandidát do takové pozice dostal, musí získat většinu delegátů.

Je letošní superúterý v něčem jiné?

Superúterý je obvykle bráno jako velká věc, která může dramaticky rozhodnout o dalším osudu kandidátů.

Například v roce 2020 se s Joem Bidenem po chmurných výsledcích v prvních primárkách již v podstatě nepočítalo. Pak ale vyhrál v Jižní Karolíně a o několik dní později se mu právě během superúterý podařil ohromující comeback.

Letos nicméně mnoho šancí na překvapení není. Biden je úřadujícím prezidentem a také jediným významným kandidátem demokratů.

Pokud jde o republikány, jejich přední kandidát Donald Trump zatím vyhrál téměř všechny primárky a očekává se, že si výrazné vítězství připíše i v úterý.

Změnou je ale třeba i to, že se veřejnost až nyní dozví demokratické výsledky z Iowy, kde demokraté tentokrát hlasovali korespondenčně a nikoliv osobně během lednového termínu, jak bylo dosud zvykem. Strana se totiž v primárkách rozhodla upřednostnit státy s rasově pestřejším složením, což Iowa, kde převažují běloši, není.

Kdo bude Trumpův viceprezident?

Kromě prezidenta si Američané v listopadu zvolí i jeho pravou ruku. Zatímco Joe Biden opět kandiduje s Kamalou Harrisovou, u Donalda Trumpa je možný viceprezident neznámý. SZ přináší šest jmen, ze kterých by mohl vybírat.

O co půjde Donaldu Trumpovi?

Exprezident si před svou poslední republikánskou soupeřkou Nikki Haleyovou i nadále drží v průzkumech velký dvouciferný náskok, což jeho odpůrcům nedává příliš prostoru doufat, že po úterý nepotvrdí svou dominanci. Sám Trump nejspíše věří, že nyní už Haleyovou vyřadí ze hry a bude se moci plně soustředit na finální rovinku voleb.

Superúterý by mohlo Trumpa republikánské nominaci významně přiblížit, zatím však stále bude mimo její dosah, i kdyby si připsal drtivé vítězství. Kandidát Republikánské strany totiž potřebuje 1215 delegátů a během superúterý jich bude k dispozici 854, což Trumpovi, který jich dosud vyhrál méně než 300, stačit nebude.

Úterní výsledky by také mohly nabídnout pohled na to, jak se Trumpovi daří bojovat s možnými slabinami, které jsme dosud viděli a mezi které patří zejména vysokoškolsky vzdělaní voliči z předměstí.

To, jaké zvolí kroky po ohlášení výsledků, by nám pak podle webu USA Today mohlo napovědět, jakou strategii zvolil pro další fázi kampaně: Bude se soustředit na své pravicové voliče, nebo se bude ucházet o přízeň umírněných republikánů a takzvaných nezávislých voličů, které bude k finálnímu vítězství potřebovat?

Co čeká Joea Bidena?

Jak jsme již naznačili výše, Biden má demokratickou nominaci do boje o Bílý dům téměř jistou, a to navzdory tomu, že ve hře jsou stále i dva jeho soupeři. Ani jeden se ovšem v uplynulých měsících nedokázal prosadit a úřadující hlava státu je v rámci primárek nadále neporažená.

Navzdory vítězné vlně však Bidenova kandidatura není bezstarostná. Minulý týden si sice připsal výhru v Michiganu, více než 100 tisíc demokratických voličů se ale rozhodlo využít možnosti, které jejich stát nabízí, a zaškrtnout políčko „bez závazku“. Tím sice vyjádřili preferenci straně, nikoliv však kandidátovi.

Voliči státu se silnou arabsko-americkou a muslimskou populací se tímto krokem rozhodli vyslat Bidenovi jasný vzkaz ohledně nespokojenosti s jeho přístupem k dění na Blízkém východě. V Pásmu Gazy totiž od října probíhá konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, který si vyžádal tisíce lidských životů, včetně civilistů.

Kdo bude Trumpův viceprezident?

Kromě prezidenta si Američané v listopadu zvolí i jeho pravou ruku. Zatímco Joe Biden opět kandiduje s Kamalou Harrisovou, u Donalda Trumpa je možný viceprezident neznámý. SZ přináší šest jmen, ze kterých by mohl vybírat.

Podobné akce by se během superúterý mohly objevit také v dalších státech - web BBC zmiňuje Kalifornii, Colorado, Severní Karolínu, Minnesotu nebo Vermont. Tyto dosavadní snahy však jen podtrhují realitu, že Biden pokulhává u svých klíčových voličů; kromě arabských Američanů jsou to i Afroameričané či zástupci mladé generace.

Co bude s Nikki Haleyovou?

Podle odhadů čeká bývalou guvernérku Jižní Karolíny a někdejší Trumpovu velvyslankyni při OSN těžká noc. Haleyová je posledním exprezidentovým soupeřem, který zatím z boje neodstoupil, avšak její dosavadní výsledky nejsou příliš povzbudivé. Vyhrát se jí zatím podařilo jen ve Washingtonu a na kontě má méně než 50 delegátů.

Přestože se to momentálně nezdá pravděpodobně, superúterý by mohlo být její poslední šancí zabránit Trumpovu rozmachu nebo alespoň šancí více poodhalit rozsah jeho slabin před listopadovým duelem. Zároveň je však ve vzduchu potenciál smrtící rány pro její kampaň a otázka, jakou cestou se rozhodne vydat po oznámení výsledků.

Haleyová již dříve odmítla variantu, že by se rozhodla kandidovat za třetí stranu či jako nezávislá kandidátka. Nedávno se pak nechala slyšet i ohledně možné podpory Trumpa, kterou by od ní republikáni po jejím možném odstoupení očekávali. Dřívějším slibem, že vítězného stranického kandidáta podpoří, se prý dnes už necítí být vázána.

Největší nadějí na alespoň částečnou útěchu je v rámci superúterý pro Haleyovou Virginie. Ta je totiž jedním z amerických států, které jsou zcela otevřené voličům bez ohledu na jejich stranickou registraci, přičemž republikánští voliči v ní mají poměrně umírněnou pověst.

A právě to by jí mohlo hrát do karet.

Reklama

Doporučované