Hlavní obsah

Světový vývoz zbraní ve čtyřech grafech: Válka zamíchala žebříčkem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Kremlin.ru

Snímek z únorové návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v závodu Uralvagonzavod, kde se vyrábí tanky.

Reklama

Rusko ztratilo druhé místo v žebříčku největších vývozců zbraní, USA naopak svoji pozici hegemona utužily. Tak zní hlavní trendy v globálním obchodu se zbraněmi podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru.

Článek

Data Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) o mezinárodním obchodu neukázala jen strmý nárůst dovozu zbraní do Evropy, který jsme rozebírali v minulém článku.

Válka na Ukrajině v posledním pětiletém období (2019–2023) mimo jiné zahýbala i s pořadím globálních top vývozců a značně izolovala Rusko, jehož pozice na trhu je teď mnohem slabší.

Rusko sice na pozici největších vývozců za posledních pět let zůstává, kvůli strmému propadu exportu (začínajícímu v roce 2021) ho ale už na druhém místě za USA předběhla Francie. Zatímco Moskvě export ve srovnání s obdobím let 2014–2019 klesl o 53 %, Paříži vzrostl o 47 %.

Kvůli pokračující útočné válce (a tedy i vlastní zvýšené potřebě zbraní) a sankcím je pravděpodobné, že ruské vývozy budou hluboko pod úrovní z období let 2014–2018 i nadále. Podle SIPRI tomu ostatně nahrává i malé množství již sjednaných obchodů, v nichž má teprve dojít k dodávkám.

Zpráva SIPRI uvádí, že v posledních pěti letech byly největšími dovozci ruských zbraní Indie, Čína a Egypt, kam šly téměř dvě třetiny ruských zbraňových dodávek. Ve srovnání s obdobím let 2014–2018 ale šlo do Indie o 34 %, do Číny o 39 % a do Egypta o 54 % velkých zbraní méně.

Podle serveru Defense News vzrostly zejména v Asii snahy zemí vymanit se ze závislosti na ruských zbraních, které se začaly snažit diverzifikovat své dodavatelské portfolio nebo rovnou budovat vlastní obranný průmysl.

Rusko v posledních pěti letech udrželo 11procentní podíl na globálním vývozu. Když se ale podíváme jen na rok 2023, vyjde už jen na 4,4 % a v globálním žebříčku vývozu mu patří až šesté místo.

Kliknutím můžete přepnout na data o importu:

SIPRI uvádí, že ruský dovoz zbraní se po vpádu na Ukrajinu zvýšil, podle spoluautora zprávy Pietera Wezemana nicméně nadále platí, že invazní armáda je vyzbrojena primárně z domácí produkce.

„Ještě před rokem 2014 bylo v běhu několik vyjednávání o dodání velkých zbraní z Evropy. Například Francie v roce 2014 skoro dodala dvě velké válečné lodě. To ale skončilo a s tím de facto skončil i dovoz velkých zbraňových systémů do Ruska jako takový,“ řekl Seznam Zprávám Wezeman.

V následujících letech Rusko dováželo převáženě malé (přesto velmi důležité) komponenty, jako například mikročipy. Ty Rusko podle Wezemana dováží dosud i přes mezinárodní sankce. Jejich toky SIPRI nesleduje. O tom, že v ruských zbraních jsou na Západě vyrobené čipy, nicméně existuje řada důkazů (psali jsme o tom třeba v tomto článku).

Wezeman k tomu dodal, že Rusko v posledních letech dováží zbraně také z Íránu a Severní Koreje, ale tyto dodávky se podle něj do statistiky SIPRI propsaly jen minimálně. Z velké části šlo totiž o munici, kterou think-tank do statistik nepočítá. Z těch zbraní, které do statistik SIPRI počítá, se navíc podle Wezemana v tomto případě těžko zjišťovalo konkrétní množství.

USA utužily pozici

Jak prozrazuje úvodní graf ukazující přední světové vývozce, dominantní na trhu v posledním pětiletém období zůstaly Spojené státy. Jejich vývoz se zvýšil o 17 % a podíl na celosvětovém vývozním trhu vzrostl z 32 % na 42 %.

I na tento vývoj měla jistý vliv válka na Ukrajině, ale podrobnější pohled ukazuje, že nešlo zdaleka o jediný faktor.

Předním vývozním regionem USA byl Blízký východ, kam mířilo 38 % dodávek, což je podstatně méně než v letech 2014–2018, kdy tam putovala celá polovina amerického vývozu.

Druhou největší vývozní oblastí byla Asie a Oceánie, kam USA podle SIPRI dodaly (primárně Japonsku, Austrálii a Jižní Koreji) o 14 % víc, což institut dává do souvislosti s rostoucím napětím kolem Číny. Až na třetím místě je Evropa, kam kvůli válce na Ukrajině Spojené státy dodaly o 11 % víc než v období let 2014–2018.

„USA posílily svou pozici globálního vývozce zbraní, což je důležitým bodem jejich zahraniční politiky. Vyvezly víc zbraní do více zemí než kdykoliv jindy v historii,“ řekl k tomu ředitel programu SIPRI pro sledování obchodu se zbraněmi Mathew George a dodal, že k tomu dochází v době, kdy sledujeme, jak americkou ekonomickou a geopolitickou dominanci „ohrožují nastupující mocnosti“.

SIPRI k odstavcům o americké dominanci dodává, že dohromady se západní Evropou Spojené státy v letech 2019–2023 tvořily dokonce 72 % globálního trhu, což je o 10 % víc než v předešlém pětiletí.

Nejvíc zbraní kupuje Asie

To, že se obchod se zbraněmi netočil jen kolem války na Ukrajině, dobře ukazuje i přehled největších světových dovozců. Na něm totiž kromě Ukrajiny samotné dominují zejména asijské a blízkovýchodní státy:

Podrobné shrnutí obranných rozpočtů SIPRI teprve dokončuje. Podle Wezemana bude letos report podobně jako zpráva o vývozech a dovozech zbraní plný velkých změn a můžeme ho očekávat v druhé polovině dubna.

Celosvětově podle zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia v roce 2023 globální výdaje vzrostly o 9 % na rekordních 2,2 bilionu dolarů.

Reklama

Doporučované