Článek
Počet Palestinců zabitých ve válce v Pásmu Gazy za 20 měsíců přesáhl 55 tisíc, uvedlo ve středu ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Více než polovinu mrtvých podle něj tvoří ženy a děti, mezi civilisty a ozbrojenci však ministerstvo ve své bilanci nerozlišuje, napsala agentura AP. Izrael vede ofenzivu v Pásmu Gazy v odvetě za útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců z října 2023.
Dosud bylo podle ministerstva v Gaze od začátku války zabito 55 104 lidí a dalších 127 394 jich bylo zraněno. Předpokládá se, že mnoho lidí zůstává pod troskami domů nebo v oblastech, kam se zdravotníci nedostanou. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze je součástí vlády Hamásu. V resortu však působí zdravotničtí odborníci, kteří vedou a zveřejňují podrobné záznamy o obětech, píše agentura AP. V minulých konfliktech se tyto bilance víceméně shodovaly s těmi od nezávislých odborníků, ačkoliv Izrael údaje zpochybňoval, dodala agentura.
Izrael vysoký počet obětí války přičítá Hamásu, o kterém tvrdí, že si z palestinských civilistů dělá lidské štíty, protože útočí z obydlených oblastí. Hamás tato obvinění odmítá.
Izraelská armáda ofenzivu v Pásmu Gazy zahájila po útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili zhruba 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Izraelské síly z Pásma Gazy také vysvobodily osm živých rukojmích a přivezly desítky těl dalších. Ozbrojenci v Pásmu Gazy stále zadržují 55 rukojmích, předpokládá se ovšem, že naživu jich je méně než polovina.
Izrael tvrdí, že od začátku války zabil více než 20 tisíc ozbrojenců, ale neposkytl k tomu důkazy, napsala agentura AP. Většina Pásma je zdevastovaná a zhruba 90 procent obyvatel bylo v důsledku konfliktu vyhnáno z domovů.
Dva a půl měsíce trvající blokáda humanitární pomoci, kterou Izrael zavedl v březnu po ukončení příměří s Hamásem, vyvolala obavy, že v Pásmu Gazy vypukne hladomor. Tuto blokádu Izrael částečně uvolnil až na konci května po kritice a nátlaku od mezinárodního společenství.
Spuštění nového systému pomoci podporovaného Izraelem a Spojenými státy ale poznamenal chaos a násilí. OSN mezitím uvádí, že má problémy s dodávkami potravin kvůli izraelským omezením, rozpadu veřejného pořádku a rozsáhlému rabování. Izrael viní Hamás z odčerpávání pomoci, ale OSN a humanitární skupiny odmítají, že by docházelo k systematickému odklánění pomoci ve prospěch ozbrojenců.
Hamás tvrdí, že zbývající rukojmí propustí pouze výměnou za další Palestince zadržované v Izraeli, trvalé příměří a stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy. Nabídl rovněž, že moc v Pásmu předá politicky nezávislému palestinskému výboru, poznamenala agentura AP.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požadavky Hamásu odmítl s tím, že Izrael přistoupí pouze na dočasné příměří výměnou za propuštění rukojmích. Zavázal se také, že bude ve válce pokračovat, dokud nebudou na svobodě všichni rukojmí a Hamás nebude poražen, nebo odzbrojen a vyhnán do exilu.
