Článek
Kartaginský vojevůdce Hannibal měl při svém tažení na Řím v roce 218 před naším letopočtem ve své armádě válečné slony. O obávaných zvířatech jsou zmínky v dochované literatuře a kresbách.
Ačkoliv současné historické poznání má za to, že jeden z nejslavnějších vojevůdců všech dob využil během druhé punské války při svém tažení z Kartága, dnešního Tuniska, přes Alpy do Říma také 37 válečných slonů, fyzický důkaz o tom dosud neexistoval.
Vědci nyní nalezli kost, která patrně patří jednomu z Hannibalových válečných slonů. Může být tak prvním přímým důkazem o tom, že kartaginský vojevůdce slony skutečně využil i při svém tažení na Řím. Kost patrně pochází ze slona, který uhynul ještě před dosažením Alp, píše BBC.
Sloní kost našli archeologové pod vedením profesora Martíneze Sáncheze pod zříceninou zdi na místě zvaném Colina de los Quemados. Aby odhadli stáří kosti velké zhruba 10 centimetrů, použili vědci uhlíkovou metodu datování. Výsledek je dovedl k přesvědčení, že kost pochází z druhé punské války. Archeologové na daném místě našli v roce 2020 také děla, mince a keramiku, což poskytlo další důkazy pro to, že se na tomto místě odehrála bitva.
„Jako nepůvodní druh a největší žijící suchozemská zvířata by tato dovezená zvířata vyžadovala přepravu lodí,“ uvedli vědci. Zároveň je podle nich nepravděpodobné, že by šlo o kosti zvířete, které bylo z Afriky do Evropy převezeno již mrtvé. Kosti totiž nejsou atraktivní a nemohly tedy sloužit ani jako dekorace.
Vědci tvrdí, že bude velmi obtížné určit, o jaký druh slona se jednalo. Mohlo by se jednat o slona indického, kterého řecký král Pyrrhos z Epiru použil proti Římanům kolem roku 280 před naším letopočtem, deset let před první punskou válkou. Kost by ovšem také mohla patřit slonu africkému, kterého měli Kartaginci v oblibě a údajně ho měli používat k válčení, což byl důvod toho, proč byl dovezen do Španělska, píše web Euronews.
