Hlavní obsah

Venezuela propustila deset Američanů výměnou za více než 250 svých vězňů

Foto: Profimedia.cz

Jeden z migrantů deportovaných do Venezuely.

V pátek se dostalo 252 venezuelským občanů propuštění ze salvadorského žaláře, který patří k nejdrsnější věznici světa. V rámci přísné migrační politiky je tam odvlekla americká vláda před čtyřmi měsíci.

Článek

Po měsících jednání mezi Washingtonem, Caracasem a San Salvadorem došlo k výměně vězňů mezi USA a Venezuelou. Věznice v Salvadoru propustila v pátek 252 Venezuelanů deportovaných v březnu Trumpovou administrativou výměnou za deset Američanů, které ve Venezuele věznila vláda prezidenta Nicoláse Madura. Napsal o tom deník The Washington post.

„Předali všechny venezuelské občany zadržované v naší zemi obviněné z účasti v zločinecké organizaci Tren de Aragua (TDA),“ uvedl v pátek salvadorský prezident Nayib Bukele na síti X. Řada z nich podle něj čelí obvinění z vraždy, přepadení, znásilnění a dalších závažných zločinů. Kromě toho dodal, že Maduro v rámci dohody propustil také řadu domácích politických vězňů.

Zadržení Američané

O předání vězňů informoval také americký ministr zahraničí Marco Rubio na síti X. Poděkoval salvadorskému prezidentovi za pomoc při zajištění dohody, která jejich propuštění umožnila.

Vztahy mezi USA a Venezuelou nejsou jednoduché. Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro často obviňoval CIA a americké žoldáky z infiltrace Venezuely a spiknutí s cílem svrhnout jeho vládu. Po sobě jdoucí americké administrativy ho obviňovaly z volebních podvodů a porušování lidských práv. V této souvislosti na něj a jeho okolí uvalily ekonomické sankce.

Americké ministerstvo zahraničí navíc dlouhodobě varuje občany před cestami do Venezuely, protože Maduro využívá zatýkání Američanů jako nástroj vyjednávání. Země například propustila deset Američanů koncem roku 2023 výměnou za propuštění blízkého Madurova spojence vězněného v USA administrativou tehdejšího prezidenta Joea Bidena.

Začátkem tohoto roku bylo propuštěno sedm Američanů v rámci předchozích dohod vyjednaných Trumpovou administrativou. Podle nejmenovaného amerického úředníka se v pátek do Spojených států vrátilo pět Američanů, přičemž dalších pět má v zemi buď trvalý pobyt nebo patří mezi držitele zelené karty.

Návrat dětí

Součástí výměnné dohody byl také návrat dětí, o kterých venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello prohlásil, že byly „uneseny“ Spojenými státy, když je američtí agenti oddělili od jejich deportovaných rodičů.

Do Caracasu tak v pátek dorazilo letadlo se sedmi malými dětmi z Houstonu. Není jasné, u koho byli v USA v péči. Cabello podle svých slov zároveň jedná s Trumpovou administrativou o návratu dalších 25 dětí.

Migrační politika

Trump už během volební kampaně dával najevo, že téma imigrace bude jeho prioritou. Jeho deportační kampaň začala razantně v březnu.

Trumpova administrativa tehdy přemístila přistěhovalce do Salvadoru i přesto, že federální soudce vydal příkaz dočasně zakazující deportace, které USA provádí na základě válečného prohlášení z 18. století. V době vydání rozhodnutí byla letadla ve vzduchu.

Do salvadorské věznice CECOT (zkratka španělského Centro de Confinamiento del Terrorismo - Středisko pro zadržování teroristů) dorazili v poutech na základě nezveřejněné dohody mezi Rubiem a Bukelem, jehož vláda inkasovala za jejich uvěznění poplatek.

Správa věznice bez předložení důkazů uvedla, že mnoho z nich byli násilní zločinci. Nikdo z přistěhovalců však nedostal možnost se proti zadržení nebo deportaci odvolat. Rodinní příslušníci o rozhodnutí nebyli informováni. Vězni v Salvadoru zároveň neměli povolený kontakt s okolním světem. Obří salvadorskou věznici s kapacitou asi 40 tisíc vězňů lidskoprávní organizace kritizují kvůli nelidským podmínkám.

V pátečním briefingu vysoký úředník americké administrativy uvedl, že všichni z 252 deportovaných osob vrácených do Venezuely byli „členy Tren de Aragua“. Podle deníku The Washington post se jedná o obecné tvrzení, pro které administrativa nikdy neposkytla důkazy.

Četné zprávy z médií a soudní spisy však naznačují, že mnoho Venezuelanů nebylo násilnými zločinci, natož členy gangu. Někteří z těch, kteří byli posláni do Salvadoru, legálně žili v USA. Příkladem je případ Salvadořana Kilmara Armanda Abrega Garcii, který žil ve Spojených státech legálně, ale americké úřady ho v březnu neoprávněně deportovaly kvůli jeho údajným vazbám na zločinecké gangy.

Garcis se v červnu vrátil zpět do USA, kde čelí obvinění z pašování migrantů, což popírá. Obvinění se týká incidentu z roku 2022, kdy ho dálniční policie zastavila na silnici kvůli podezření z pašování lidí.

Zdá se, že se budou Venezuelané proti svým deportacím a uvěznění hájit. Právníci více než stovky z nich podali námitku u amerických soudů již minulý týden.

Doporučované