Hlavní obsah

Video: „Peklo v Azovstalu.“ Ukrajina viní Rusko z použití fosforových bomb

Bez komentáře: Ruské jednotky údajně použily při ostřelovaní Azovstalu v Mariupolu fosforové bomby. Video: twitter/IAPonomarenko, twitter/HannaLiubakova

 

Reklama

16. 5. 15:22
aktualizováno • 16. 5. 16:33

Rusko podle ukrajinských tvrzení a médií použilo v ocelárnách Azovstal v Mariupolu zápalnou munici. Tento typ zbraně se často používá proti dobře opevněnému nepříteli.

Článek

Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Po několikatýdenním obléhání a bombardování se město dostalo pod ruskou kontrolu, ale stovky ukrajinských bojovníků se stále ukrývají právě v Azovstalu. Rusové je nepřestávají ostřelovat.

V neděli se na internetu objevily záběry hořící munice, která dopadá na hutní areál. Jako první je na sociální síti Telegram zveřejnil velitel ze samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Chodakovskij.

Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko následně na Telegramu napsal, že obránci byli ostřelovaní fosforovými bombami. Informaci ale nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Podle agentury Reuters nejde určit, o jaký typ munice jde. Ostřelování vypadá buď jako útok fosforem, nebo jinými zápalnými zbraněmi.

„Peklo přišlo na Zemi. Do Azovstalu,“ napsal místní politik, který své tvrzení doprovodil videem s ohnivým deštěm nad ocelárnami.

Munice s bílým fosforem se používala například za první světové války nebo během války ve Vietnamu. Používání fosforových bomb, které se vzněcují při kontaktu s kyslíkem a způsobují rozsáhlé škody, mezinárodní právo zakazuje například v situaci, kdy by výbuch ohrozil civilní obyvatelstvo. Tento typ munice ale nebývá řazen mezi chemické zbraně.

Jak reaguje fosfor při kontaktu s kyslíkem, a proč ho je těžké uhasit, ukazuje následující reportáž.

Reportáž ukazuje, na jakých chemických principech fungují zápalné zbraně. Video: Martin Tyburec, Televize Seznam

Nedělní útok by nebyl první, kdy se objevily zprávy o použití velmi nebezpečné munice. V první půlce dubna oznámil pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání, že ruská armáda v Mariupolu nasadila blíže neupřesněnou „jedovatou látku neznámého původu“ shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti podle něj měly potíže s dýcháním a pohybem. Pluk ale tehdy nezveřejnil další podrobnosti. Rusko obvinění z použití chemických zbraní odmítá.

Ruská armáda používá v konfliktu na Ukrajině i vakuové bomby, a to i v hustě osídlené městské zástavbě, kde má způsobit značné škody. Dostatečně silná exploze dostatečně velké a účinné zbraně této kategorie může vytvořit „hřib“ tak charakteristický pro jaderné zbraně. Zároveň jde o zbraň, před kterou se obyvatelé mohou těžko chránit, a je přitom s vysokou pravděpodobností smrtelná. V tomto ohledu je termobarická munice extrémně nebezpečná.

Nasazení tohoto typu zbraní se využívá proti velmi dobře opevněnému nebo zakopanému nepříteli. Použití má i psychologický efekt. V nepříteli má vzbudit obavy z velmi bolestivé a trýznivé smrti.

Jak funguje vakuová bomba

Vakuové bomby patří mezi tzv. objemově detonující zbraně. Obsahují kromě výbušniny také další hořlavý materiál, který se při výbuchu uvolní do okolí a prudce reaguje s kyslíkem ve vzduchu. Exploze tedy nevychází z jednoho bodu, ale v oblaku vzdušných částic. Jde tedy o směs klasické výbušniny například s práškovým hořčíkem či hliníkem.

Teploty v oblaku dosahují při explozi 2 až 3 tisíc °C podle typu směsi a také okolností výbuchu. Kromě teploty a tlakové vlny může zbraň zraňovat a zabíjet i kvůli podtlaku, který po výbuchu vzniká. Odtud právě pochází označení „vakuová bomba“. Rychlý pokles tlaku poškozuje plíce a další orgány.

Používání termobarických zbraní není regulováno tak jako použití zbraní chemických. Nasazují je různé země včetně například USA v Afghánistánu. Podle mezinárodního válečného práva ovšem jsou zakázány „nerozlišující útoky“. Neměly by se tedy používat zbraně, které mohou v dané oblasti zabít vše živé, bez ohledu na to, zda jde o civilní obyvatelstvo nebo vojenský personál.

Často se také poukazuje na to, že podobné zbraně díky svému mechanismu účinku (třeba poškození tkání v důsledku podtlaku) způsobují zbytečné utrpení. Některé takové zbraně jsou regulovány „Úmluvou o některých konvenčních zbraních“ z roku 1980. Tehdy se ovšem tento typ zbraní do úmluvy nedostal.

Termobarická zbraň tedy v principu může být nasazena, zakázané je však její použití proti civilním cílům.

Ženevské úmluvy zakazují útok na civilisty

Ženevské úmluvy, vytvořené už v roce 1864, byly postupně doplňovány a upravovány. Ratifikovalo je 196 států světa, včetně Ruska a Ukrajiny. Úmluvy představují základní prameny tzv. válečného práva. Kladou důraz na respektování lidských práv a upravují povolené prostředky vedení války.

Druhý dodatkový protokol Ženevských úmluv z roku 1977 uvádí, že civilní osoby musí být chráněny před každým aktem násilí či zastrašování. Bojující strany jsou vždy povinny rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a příslušníky ozbrojených sil. Z toho také vyplývá zákaz útoků, které nerozlišují mezi objekty civilními a vojenskými. Zakázány jsou tedy útoky, které používají prostředky či způsoby bojové činnosti, jejichž účinky nelze omezit na konkrétní vojenský objekt a zasahují vojenské objekty i civilní objekty či osoby bez rozdílu.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované