„Všichni byli v šoku, když zůstal.“ Zelenskyj prý v začátcích postrádal obdiv

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tento týden vstoupil Volodymyr Zelenskyj do sedmého roku, kdy sedí v křesle prezidenta Ukrajiny.

Během svého mandátu – který se kvůli ruské agresi a stannému právu prodloužil o dva roky nad běžné volební období – čelil většímu tlaku než většina jeho předchůdců dohromady. Z politického nováčka se během několika let stal schopný válečný lídr a symbol odporu proti Rusku.

„Podporoval jsem ho už od prosince 2018 – ještě dřív než vůbec oznámil kandidaturu. Mnozí ho tehdy kritizovali, ale já říkal, že se mýlí. Věřil jsem mu a dodnes věřím. Nikdy neměl špatné úmysly,“ říká o Zelenském jeho blízký poradce Serhij Leščenko, se kterým Seznam Zprávy mluvily v Kyjevě.

Zelenského vstup do politiky byl však velmi náročný, jak popsal ve své knize a hned v několika rozhovorech jeho znalec, novinář a blízký přítel Simon Shuster. Podle něj měl Zelenskyj na začátku problém s tím, že jako herec a bavič byl zvyklý na obdiv a přízeň publika – což se v politice rychle vytrácí. Těžce nesl kritiku, která na něj mířila ze strany běžných lidí na sociálních sítích a od novinářů.

„Trvalo mu nějakou dobu, než si vybudoval odolnost, takzvanou „hroší kůži“, kterou každý politický lídr nezbytně potřebuje. No a když pak nastala válka, všichni jsme byli v šoku, když zůstal,“ říká pro Seznam Zprávy Shuster, který po Zelenského boku strávil hned několik měsíců, a to bezprostředně v začátcích plnohodnotné ruské invaze.

Jenže tlak, kterému Zelenskyj čelil jako nováček v politice, byl nesrovnatelný s tím, co následovalo po 24. únoru 2022. Den ze dne se z prezidenta mírového období stal vrchní velitel v zemi čelící plnohodnotné ruské invazi.

Zůstal v Kyjevě, přestože ještě tentýž večer dostal nabídky na evakuaci. Krátké video, ve kterém spolu se svými nejbližšími spolupracovníky oznamuje: „Jsme tady. Bráníme Ukrajinu“, se stalo symbolem odporu.

„Zelenskyj nepochybně překvapil i Rusy, všude se šířily zvěsti, že během prvního dne invaze opustil zemi, že utekl do Rumunska, Bulharska, a tak dále. No a neustále psát, že to je lež, že je v Kyjevě, je propaganda proti propagandě, není to prezidentův styl. Tak jsme se raději rozhodli natočit video,“ vysvětlil okolnosti prvních dnů invaze prezidentův poradce Mychajlo Podoljak pro videosérii LINIE.

Zelenskyj od té chvíle začal plnit i roli hlavního komunikačního kanálu mezi Ukrajinou a světem – s každodenními projevy na sociálních sítích, pravidelnými videovystoupeními v parlamentech desítek zemí a desítkami bilaterálních jednání.

Vedle řízení státu a armády musel zajišťovat vojenskou i finanční podporu ze Západu, vyjednávat o dodávkách zbraní, humanitární pomoci i politické podpoře Ukrajiny v institucích jako OSN nebo EU.

Stejně tak jako Shuster vedle něj v posledních letech často stával i James Waterhouse, zpravodaj BBC pro Ukrajinu, který Zelenského zkoumal z bezprostřední blízkosti během tiskových konferencí, veřejných vystoupení i v krizových chvílích během invaze.

„Dnes působí mnohem autoritativněji než na začátku. Jeho výraz, řeč těla i styl komunikace se změnily – jako by ho ta válka nejen zocelila, ale i izolovala,“ popsal novinář.

Podle něj už Zelenskyj není tím otevřeným, občas nejistým politikem, který na jaře 2019 vstupoval do úřadu. Místo toho je z něj dnes lídr, který nese tíhu očekávání nejen vlastní země, ale i celého západního světa.

„Na začátku byl veřejnou osobností bez kontaktů v institucionálním prostředí. Ale rychle se to změnilo,“ popisuje Leščenko, který se stal jeho poradcem v roce 2019, když sám neuspěl ve volbách do ukrajinského parlamentu. Tehdy měl něco, co Zelenskyj ne - kontakty na mezinárodní komunitu a zkušenosti z boje proti korupci.

„Jako člen parlamentního protikorupčního výboru jsem měl už navázané kontakty s diplomatickým světem – MMF, G7, ambasádami. Pomáhal jsem jeho týmu navázat dialog s těmito institucemi, které si tehdy nebyly jisté, kdo vlastně Zelenskyj je a jaké má úmysly,“ vysvětluje Leščenko.

Právě on stál u prvních setkání tehdy čerstvého kandidáta s klíčovými mezinárodními hráči. „První schůzku s Mezinárodním měnovým fondem jsme zařídili my, stejně tak tu s americkou ambasadorkou Marií Yovanovitch. Zpočátku byli diplomaté skeptičtí, ale po osobních setkáních změnili názor. Viděli, že to myslí vážně, a začali ho brát jako seriózního partnera,“ dodává.

Zelenskyj, známý do té doby především jako komik a televizní hvězda, postupně přesvědčoval i skeptiky. „Věděl jsem od začátku, že se v něm lidé mýlí. Četl jsem ho – věřil jsem, že překvapí celou Ukrajinu pozitivně,“ říká Leščenko a připomíná, že jeho podpora přišla dávno před invazí, kdy se k Zelenskému začali obracet i ti, kdo ho dříve zpochybňovali.

Podle průzkumu Kyjevského sociologického institutu z letošního května Zelenského podpora překračuje 70 procent, což je skoro jako v prvních měsících ruské invaze.

K nárůstu přispěl především napjatý únorový rozhovor mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně. Zatímco ještě v únoru Zelenskému věřilo 57 % obyvatel a 37 % mu nedůvěřovalo, začátkem března už podíl důvěřujících stoupl na 68 %, zatímco nedůvěra klesla na 29 %. Celkově se tak jeho obraz v očích veřejnosti výrazně zlepšil.

Právě proto ukrajinští představitelé k roztržce v Bílém domě přistupovali s klidem a nevnímali ji nijak dramaticky. Věděli totiž, že domácí veřejnost ocení, že Zelenskyj neuhnul pod tlakem a postavil se za zájmy země. Právě tato pevnost a rozhodnost mu pak pomohly posílit jeho popularitu a důvěru mezi Ukrajinci.

„Nikdo to nevnímal jako konec něčeho,“ říká zástupce šéfa prezidentské kanceláře Ihor Brusylo, který tehdy Zelenského doprovázel do Bílého domu. „Bavili jsme se o tom, jak pokračovat dál. Nebyla to žádná katastrofa.“

Když jim tehdejší americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz oznámil, že je schůzka u konce, „jen jsme pokrčili rameny a vrátili se do hotelu,“ vzpomíná Brusylo.

Za silou Zelenského stojí mimo jiné jeho úzký tým, tvořený lidmi, kteří ho doprovázeli už v době jeho působení v zábavním průmyslu.

Klíčovým mužem je šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak – právník a producent, který s ním spolupracoval už v časech produkční společnosti Kvartal 95. Podobně jako další blízcí spolupracovníci, například poradci Mychajlo Podoljak, patří k okruhu osob, s nimiž Zelenskyj sdílí osobní i pracovní důvěru dlouhodobě.

Podle údajů Komise voličů Ukrajiny bylo do jednoho roku od nástupu Zelenského do funkce jmenováno více než 30 osob spojených s Kvartalem 95 nebo jejich známých do různých veřejných funkcí, včetně vysokých postů v prezidentské kanceláři, bezpečnostních složkách a státních agenturách.

„Do určité míry je Zelenskyj produktem lidí, které si kolem sebe vybral, tedy nás. Všichni jsme se víceméně znali už dřív, mnozí jsme působili v médiích nebo v kulturní sféře, což nám pomohlo rychle se zorientovat i na politické scéně. Věděli jsme, jak komunikovat, jak zaujmout a co od nás veřejnost čeká,“ říká Leščenko.

Právě tato soudržnost a rychlé rozhodovací procesy v týmu se staly výhodou během krizových momentů, například v prvních hodinách a dnech po ruské invazi v únoru 2022.

Zároveň ale prezident a jeho okolí čelí kritice za přílišnou centralizaci moci a uzavřenost vůči vnějšímu vlivu, což někteří analytici označují za slabinu současného systému řízení státu.