Článek
Proslul svým nekompromisním a chladnokrevným přístupem, který pomohl ukrajinské armádě během prvních měsíců ruské invaze. Dlouho tak platil za jednu z hlavních tváří ukrajinského odporu proti Moskvě.
Po rozsáhlých protestech ale vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve své funkci skončil. Nahradí ho dosavadní velitel společných sil Mychajlo Drapatyj.
Zatím největší demonstrace od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 vypukly poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal populárního ministra obrany Mychajla Fedorova.
Na pozadí konce člena vlády měly být eskalující spory mezi mladým a reformátorsky založeným Fedorovem a konzervativním Syrským.
„Čelili jsme úplné blokádě všech našich iniciativ,“ řekl ve čtvrtek Fedorov. „Místo aby Syrskyj spolupracoval na hledání nových způsobů, jak porazit Rusko, přišel na to, jak zemi rozdělit,“ obvinil exministr vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny. Syrskyj později reagoval: O žádných sporech prý nevěděl.
Změny ve vedení ukrajinské obrany
Vládní krize neohrožuje pozici Zelenského ani obranu Ukrajiny, ujišťuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Oleksandr Krajev.
Kromě osobních sporů se rozkol mezi oběma muži stal také očividným příkladem generačního střetu mezi ukrajinskými reformátory zaměřenými na technologie a starší vojenskou elitou, jejíž velitelská kultura vznikla v sovětské éře a jen s obtížemi se přizpůsobuje válce, kterou drony a automatizace rychle mění.
„Fedorov je iPhone 16, Syrskyj je telefon z 80. let. Mají stejný cíl, ale jiné přístupy,“ řekl stanici BBC vojenský analytik a bývalý důstojník rozvědky Ivan Stupak.
Blízký vztah se Zelenským a hrdina od Kyjeva
Zelenskyj přitom dlouho nedal na Syrského dopustit. Ostatně byl to právě on, kdo vedl stěžejní obranu Kyjeva v únoru 2022. Za to si vysloužil vyznamenání Hrdina Ukrajiny. O šest měsíců později si připsal velký úspěch během bleskové protiofenzivy v severovýchodní Charkovské oblasti.
A v roce 2024 zorganizoval útok na Kurskou oblast, první dlouhodobější zahraniční vojenskou operaci na ruském území od druhé světové války.
Při prezidentských návštěvách čerstvě osvobozených měst se Syrskyj často pohyboval po boku prezidenta, což analytici vykládali jako známku dobrého a úzkého pracovního vztahu obou mužů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj a velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj během setkání na vojenském velitelském stanovišti v Kupjansku, Charkovská oblast, dne 30. listopadu 2023.
To ostatně potvrdily ukrajinským novinářům i zdroje z prezidentova okolí. Pevnost jejich vztahu se nakonec ukázala i během nynějších sporů, kdy si měl Zelenskyj vybírat právě mezi Fedorovem a Syrským.
„S takovým velitelem nemůžeme zacházet jako s někým, jehož přínosu si plně nevážíme,“ podotkl minulý týden i jeho rival Fedorov. „Ale válka se úplně změnila. Systém velení a řízení se změnil a my se musíme změnit.“
Chladnokrevný přístup ke ztrátám
Kritici Syrskému vyčítali hlavně chladnokrevný přístup k lidským ztrátám, který se podle nich držel krvavé vojenské taktiky sovětského typu. Obviňovali ho také z nepružného přístupu k velení v sovětském stylu, tedy příliš pomalého stahování vojsk z těžko obhajitelných pozic a naopak příliš rychlých protiútoků bez ohledu na ztráty. I proto se pro Syrského v ukrajinském prostředí vžila přezdívka „řezník“.
Nejvíce se to projevilo během bojů o Bachmut, kde ukrajinské jednotky navzdory vysokým ztrátám držely město několik měsíců. Boje o toto město v Doněcké oblasti Syrskyj vedl ještě předtím, než v únoru 2024 vystřídal v pozici vrchního velitele armády Valerije Zalužného.
Velké ztráty pak doprovázely i boje u Pokrovsku, kdy už byl Syrskyj v nejvyšší funkci. Vysloužil si tak pověst člověka, který si málo váží životů řadových vojáků. Ti přitom už tak čelí hluboké personální krizi. V armádě nebyl kvůli svým tvrdým metodám příliš oblíbený.
„Pod velením generála Syrského se vojenské operace často dělají podle jednoho vzorce: Buď nařídit přímý, čelní útok, nebo rychle poslat co nejvíc jednotek tam, kde se zhroutila obrana. Věří se, že když nasadíme víc vojáků, dosáhneme lepšího výsledku. Jenže takhle válka nefunguje. Není to matematika, kde víc = lépe,“ řekl před časem pro Seznam Zprávy bývalý velitel slavné obrany Mariupolu Bohdan Krotevyč.
„Jedním z problémů je, že Syrskyj nemá představu o tom, jak chce vyhrát,“ vysvětlil pro deník Financial Times jeden vysoký představitel ukrajinského ministerstva obrany. „Syrského teorie vítězství je prostě vydržet co nejdéle a zmobilizovat více lidí.“
Některé praktiky Syrského se podle dalších lidí z ukrajinské armády příliš podobaly těm ruským. Někteří ho podle listu The Kyiv Independent obvinili dokonce z propagace „kultury lhaní“ v ukrajinské armádě, kdy se podřízení báli předávat přesné informace výše v hierarchii velení ze strachu z trestu.
„Nezáleželo na tom, jestli bylo nemožné to provést, nedávalo to smysl nebo by to vedlo ke zbytečným ztrátám. Když to Syrskyj rozkázal, muselo se to udělat,“ řekl listu The Kyiv Independent bývalý velitel jednoho z praporů Oleksandr Šyršyn.
Syrskyj sám na kritiku nijak zvlášť nereagoval. Dokonce i po zveřejnění Fedorovova videa obvinění odmítl a naléhal na to, aby se záležitost vyřešila za zavřenými dveřmi.
„Válka se vyhrává skutečnou prací, ne veřejným dramatem, které ji obklopuje,“ řekl.
Kolegové ho pak podle deníku The Times popisovali jako spartánského, asketického, puntičkářského a disciplinovaného. Podle listu Kyiv Post je také vášnivým šachistou, vynikajícím matematikem a milovníkem vojenské historie. Studoval taktiku na bojištích od dob Římanů až po druhou světovou válku.
Od začátku plnohodnotné války s Ruskem se však většiny svých koníčků vzdal a podle lidí z jeho okolí pravidelně přežívá s méně než pěti hodinami spánku denně. Známý je také svou zálibou ve fotografování východů a západů slunce na frontě.
Rodinné vazby v Rusku
Přestože Zelenskyj nástup Syrského do funkce před více než dvěma lety zdůvodňoval potřebou nového řízení armády a „technologicky vyspělejšího“ přístupu k válce, právě to se nakonec ukázalo jako jeden z jeho hlavních problémů. Syrskyj totiž neskrýval, že je v mnohém konzervativnější než jeho předchůdce Valerij Zalužnyj.
Není divu. Svou vojenskou kariéru zahájil ještě v Sovětském svazu. Vystudoval vojenskou školu v Moskvě a prvního ostrého nasazení se dočkal v Afghánistánu. Po rozpadu SSSR se pak připojil k nově vzniklé ukrajinské armádě.
Jeho rodiče a bratr žijí dodnes v Rusku. Když byl Syrskyj jmenován vrchním velitelem ukrajinské armády, jeho bratr ruské státní tiskové agentuře TASS řekl, že spolu už dlouho nekomunikovali.
„Nejsem s ním v kontaktu. Nic o něm nevím,“ uvedl.
Syrského původ se stal předmětem zájmu i po ukrajinské operaci v ruské Kurské oblasti. Na internetu se tehdy objevil populární mem, který si z jeho osobní historie utahoval: „Syrskyj vysvětlil důvod útoku na Kursk: ‚Chci jen jít domů.“
Jestli je to pro Syrského úplný konec v ukrajinských ozbrojených silách, nebo bude nadále spolupracovat s novým vedením generála Mychajla Drapatého, se teprve uvidí.
Oleksandr Syrskyj
Oleksandr Syrskyj
- Narodil se v červenci 1965 v ruské Vladimirské oblasti (leží ve středu evropské části Ruska), která tehdy byla součástí SSSR.
- Jako mnoho dalších lidí v jeho věku v ukrajinských ozbrojených silách studoval v Moskvě – na Vyšší vojenské velitelské škole. Absolvoval v roce 1986 a pět let sloužil u sovětské motorizované pěchoty. Někteří vojenští analytici se domnívají, že jeho taktika na bojišti odráží právě hierarchický sovětský výcvik, jiní vyzdvihují jeho schopnost reagovat flexibilně a přizpůsobit se situaci.
- „Zastává zásady decentralizovaného velení NATO, které se naučil během svého pobytu v Bruselu v roce 2013, kde se zástupci Aliance řešil, jak modernizovat ukrajinské síly,“ napsal o Syrském britský časopis The Economist.
- Od 80. let žije na Ukrajině. Je ženatý, má dva syny.
- Jeho kolegové jej popisují jako asketického člověka, který tráví hodně času v posilovně. Novinářům řekl, že v noci nespí déle než čtyři a půl hodiny.
- Než se v roce 2019 stal šéfem ukrajinských pozemních sil, vedl operace na východě země a hrál významnou roli v bojích, které začaly v roce 2014 po ruské anexi Krymu a vzniku separatistických republik na východě Ukrajiny. Mimo jiné byl Syrskyj náčelníkem štábu „protiteroristické operace“ a řídil (neúspěšnou a krvavou) bitvu o Debalcevo v zimě 2015. Tehdy také dostal volací znak „Levhart sněžný“.
- V únoru 2024 jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval vrchním velitelem ozbrojených sil.
- Na jeho adresu od části válečných veteránů i odborníků zaznívá kritika, podle které je Syrskyj zastáncem starých metod boje. Mělo se to projevit například v bitvě o Pokrovsk nebo Bachmut, kdy velení armády trvalo na pokračování bojů, přestože města už byla pro Ukrajinu dávno ztracená.
Zdroj: Reuters, The Kyiv Independent, ČTK
