Hlavní obsah

Zázemí špiónů v sousedství USA. Mexiko má pověst základny ruské rozvědky

Foto: Profimedia.cz

Brána ruské ambasády v hlavním městě Mexika během protiruské demonstrace 24. února.

Reklama

31. 3. 10:10

Zatímco evropské země ve velkém vyhošťují ruské diplomaty kvůli špionáži, Mexiko se stále potýká s výtkami Američanů, že slouží Moskvě jako zpravodajská základna.

Článek

V Evropě nebo Spojených státech utrpěly ruské tajné služby v posledních týdnech citelné personální ztráty. Polsko vykázalo minulý týden 45 ruských diplomatů kvůli podezření ze špionáže. Tento týden oznámily vyhoštění dalších desítek Rusů Nizozemsko a Belgie, už dříve se přidaly také Bulharsko, Slovensko a další státy.

Jednoho vysokého diplomata vyhostilo také Česko, které radikálně snížilo počet ruských diplomatů už po loňském odhalení, že ničivé výbuchy muničních skladů u Vrbětic v roce 2014 způsobili ruští agenti.

Jiné země naopak tímto způsobem Rusko netrestají. Obzvlášť jedna poutá pozornost z opačného důvodu. V Mexiku si ruské tajné služby udržují velmi silné zastoupení i během války na Ukrajině.

Nejvíce příslušníků GRU je v Mexiku

Přinejmenším to tvrdí oficiální americké zdroje. Generál Glen VanHerck, náčelník severoamerického velitelství (USNORTHCOM), minulý týden před vojenskou komisí Senátu řekl, že „největší část příslušníků GRU je právě nyní v Mexiku“.

GRU je ruská vojenská rozvědka, její příslušníci jsou podle českých vyšetřovatelů zodpovědní i za výbuchy ve Vrběticích.

Mexičtí politici se proti generálově výroku vzápětí ohradili. „Mexiko je svobodná země, nezávislá a suverénní, nejsme kolonií Ruska, Číny ani Spojených států,“ prohlásil prezident Andrés Manuel López Obrador.

Pravdou je, že Mexiko proti Rusku ani po zahájení války na Ukrajině nevystupuje, k západním sankcím se nepřipojilo. Vládní poslanci dokonce nedávno založili mexicko-ruský výbor „přátelství“ a na jeho schůzi tleskali ruskému velvyslanci.

Obrázek Mexika coby základny ruských rozvědčíků se však nedaří rozptýlit spíše z „historického“ důvodu. Země, která má s USA více než 3000 kilometrů dlouhou hranici, s touto nelichotivou pověstí zápasí už od dob studené války.

Pomyslným hnízdem, kde se tradičně soustředily špionážní aktivity proti USA, byla zřejmě od počátku sovětská, později ruská ambasáda v hlavním městě Mexika. U nejednoho vyzvědače, kterého odhalily americké úřady, se během vyšetřování přišlo na to, že navštěvoval právě budovu velvyslanectví.

Foto: Profimedia.cz

Sovětskou ambasádu v hlavním městě Mexika navštívil v roce 1963 Lee Harvey Oswald, který později zastřelil prezidenta Johna Kennedyho.

V archivu listu New York Times je dostupný článek z června 1985, který popisuje metropoli Mexika jako „bezpečný přístav“ pro sovětské zpravodajské důstojníky. Experti z americké kontrarozvědky tehdy odhadovali, že v krycích profesích diplomatů, úředníků, řidičů nebo novinářů působilo v zemi nejméně 150 příslušníků KGB.

O Mexiko se „diplomaté“ nezajímali

Tito rozvědčíci prošli výcvikem k získávání amerických vojenských a průmyslových technologií. Kromě agentů získaných mezi občany Spojených států používali také uměle založené firmy, které naoko dovážely vyspělé americké technologie do Mexika, ve skutečnosti je ale přepravovaly do Sovětského svazu nebo zemí východního bloku.

Některé skutečnosti byly na první pohled podezřelé. Zatímco na mexické ambasádě v Moskvě tehdy pracovalo méně než 50 lidí, na sovětském zastupitelství v Mexiku to bylo více než 300 lidí. Šlo o jednu z největších sovětských ambasád, přestože například obchodní výměna SSSR s Mexikem byla spíše zanedbatelná.

Nápadné také bylo, že se sovětští diplomaté na ambasádě systematicky zlepšovali v angličtině, ale ne ve španělštině, kterou se v Mexiku hovoří. „Oni se nezajímají o Mexiko, zajímají se o Spojené státy,“ řekl Melvin Beck, bývalý důstojník americké rozvědky CIA, který v minulosti působil v utajení v Mexiku.

CIA se snažila pohyb kolem ruské ambasády monitorovat, na podrobnou analýzu jí však nestačily síly. Sovětských protivníků bylo víc, a ještě se mohli opřít o pomoc rozvědčíků z Kuby a dalších komunistických zemí včetně Československa. Na pomoc mexických bezpečnostních složek, které se potýkaly s korupcí, se Američané příliš spoléhat nemohli.

V polovině 80. let přitáhlo pozornost k mexické rezidentuře KGB zatčení příslušníka amerického námořnictva Johna Anthonyho Walkera, jenž byl ve své době označován za špióna, který poškodil USA nejvíce v historii.

Walker pomohl Sovětům rozluštit statisíce zašifrovaných zpráv a získat přístup k americkým zbraňovým systémům včetně ponorek. Při prohlídce jeho domu ve Virginii našli vyšetřovatelé záznam o podezřelém výletu do Mexika.

Tehdy nebyl znám přímý důkaz, že se Walker v Mexiku setkal s příslušníky sovětské rozvědky, údaje o jeho cestě za jižní hranice USA ale připomněly jiné případy odhalených špiónů, u kterých se kontakt se zastupitelským úřadem potvrdil.

Například kalifornský elektroinženýr James Durward Harper, odsouzený v roce 1984 za špionáž na doživotí, se v Ciudad de Mexico a dalších mexických městech setkával s polskými agenty, kterým prodal dokumenty o tajném výzkumu mezikontinentálních balistických střel.

Bývalý spojař americké armády Joseph George Helmich, který se v roce 1981 přiznal k prodeji vojenských tajemství Sovětskému svazu, se setkal se sovětskými agenty v Mexiku a Paříži. Někdejší zaměstnanec americké zbrojařské firmy Christopher Boyce a jeho kamarád Andrew Daulton Lee se v roce 1977 přiznali, že na ambasádě v Mexiku prodali KGB tisíce dokumentů o tajných amerických sledovacích satelitech.

Za zmínku stojí, že podle záznamů CIA sovětskou ambasádu v Mexiku v roce 1963 navštívil i americký atentátník Lee Harvey Oswald. Stalo se to několik týdnů předtím, než v Dallasu zastřelil prezidenta USA Johna Kennedyho.

Jedním z posledních odhalených špiónů, kteří měli spojitost s Mexikem, byl vědec mexického původu Hector Cabrera Fuentes. V únoru 2020 byl zatčen na mezinárodním letišti v Miami a obviněn ze špionáže pro Moskvu. Cestoval se svojí mexickou manželkou, druhou měl přitom v Rusku.

Den před plánovaným odletem dvojice vyfotografovala poznávací značku amerického vozu, podle soudních dokumentů to bylo na pokyn ruské zpravodajské služby. Letos v únoru se Cabrera ke špionáži přiznal, podle dohody s prokurátorem by si měl odsedět čtyři roky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované