Rusko má teď silniční spojení s Krymem přes pevninu, tvrdí Šojgu

Zařízení pro měření radiace v uzavřené zóně kolem odstavené ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl se poprvé od 24. února, kdy se místa zmocnili ruští vojáci, znovu zapojila do mezinárodního monitorovacího systému. Dnes o tom podle agentury Reuters informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA).

„Většina z 39 zařízení posílajících data z uzavřené zóny je nyní viditelná na mapě Mezinárodního informačního systému monitorování radiace,“ uvedla IAEA. Dodala, že hodnoty, které zařízení do systému dosud předala, jsou v souladu s těmi z doby před začátkem konfliktu.

V separatistické východoukrajinské Doněcké lidové republice (DNR) dnes začal soud s dvojicí Britů a jedním občanem Maroka bojujícími v ukrajinské armádě. Podle vyšetřovatelů jim za „terorismus“ a za to, že bojovali jako „žoldnéři“, hrozí trest smrti.

Aiden Aslin, Shaun Pinner a Ibráhím Sádún o sobě říkají, že jsou řádnými členy ukrajinské armády, a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Na proruských účtech na sociálních sítích se objevily videozáběry trojice v soudní místnosti nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Muži seděli v kleci pro obžalované a nebyla na nich viditelná žádná zranění.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. Dnes to v prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová. „Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes informoval, že Varšava uzavřela s Kyjevem jeden z největších kontraktů na dodávky zbraní za posledních třicet let. Podle polských médií jde o prodej více než padesáti samohybných houfnic Krab za asi tři miliardy zlotých (16,2 miliardy korun). Vyrábí je zbrojovka Huta Stalowa Wola, kterou dnes Morawiecki navštívil.

„Už dnes víme, že půjde o velmi důležité zbraně na bitevním poli, pravděpodobně na východě Ukrajiny,“ řekl Morawiecki. Dodal, že část peněz Ukrajina získá od Evropské unie, část zaplatí ze svého rozpočtu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozhovoru s deníkem Financial Times vyjádřil spokojenost s tím, že Boris Johnson zůstal ve funkci britského premiéra.

Řekl také, že hlavním cílem Ukrajiny je obnovit kontrolu nad celým svým územím, a ne pouze zatlačení ruských vojsk do pozic před 24. únorem. Poznamenal ale, že ukrajinská armáda zatím nemůže přejít do protiútoku, protože ruská strana má převahu z hlediska vojenské techniky.

Ukrajina obvinila ruskou armáda z únosů obyvatel v Chersonské oblasti na jihu země a jejich držení v „mučírnách“, píše The Guardian.

Podle Tamily Tashevy, která je stálou zástupkyní ukrajinského prezidenta na Krymu, je v Chersonské oblasti ve sklepech speciálně vybavených pro mučení drženo asi 600 osob. Mezi zadrženými jsou údajně převážně novináři a aktivisté, kteří se podíleli na organizaci proukrajinských demonstrací v Chersonu a okolí.

„Ti lidé jsou drženi v nelidských podmínkách a jsou oběťmi mučení,“ dodala.

Rusko „otevřelo silniční spojení mezi ruským územím a Krymem přes pevninu“, oznámil podle agentury Interfax ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Ruští vojáci podle něj také ve spolupráci s ruskými drahami podnikli nutná opatření k obnově plnohodnotného železničního spojení mezi Ruskem, východoukrajinskou oblastí Donbas a poloostrovem Krym po šesti železničních úsecích. „Přistoupili jsme k dodávkám nákladu do Mariupolu, Berďansku a do Chersonu. Celková délka obnovených železničních úseků představuje 1 200 kilometrů,“ doplnil Šojgu.

Kyjev informaci nijak nekomentoval.

Za současné invaze na Ukrajinu získaly ruské síly kontrolu nad celým pásmem ukrajinského území, které přiléhá k Rusku. Ovládnutá území sahají od Charkovské oblasti přes Donbas a Záporožskou a Chersonskou oblast až na Krym, který Rusko připojilo ke svému území už v roce 2014.

Rusko pozastavilo platnost smlouvy, která japonským rybářům umožňuje lovit ryby v blízkosti jižního pobřeží Kurilských ostrovů. Ruské ministerstvo zahraničí dnes tento krok vysvětlilo tím, že Japonsko neprovedlo dohodnuté platby.

„V současné situaci jsme nuceni přijmout rozhodnutí o pozastavení dohody z roku 1998 až do té doby, než Japonsko splní všechny své finanční závazky,“ uvedla v prohlášení mluvčí ruského ministerstva Marija Zacharovová.

Rusko a Japonsko vedou spor o souostroví Kurily od druhé světové války, kdy je obsadila sovětská vojska. Spor oběma zemím brání, aby oficiálně podepsaly mírovou dohodu.

Pokud se Rusko vinou zahraničních sankcí ocitne v platební neschopnosti, čeká držitele dluhopisů změť finančních, politických a právních sporů. Zatím ale není jasné, jakým způsobem bude případná platební neschopnost vyhlášena, uvedla agentura Bloomberg.

Moskva zatím byla schopna zahraniční dluh navzdory sankcím obsluhovat, ale to se pravděpodobně změní, protože Spojené státy zemi uzavřely další cestu k věřitelům. Dotklo se to plateb zhruba za 100 milionů USD (2,3 miliardy Kč) splatných 27. května. Rusko má podle zvyklostí na úhradu dluhu ještě 30denní lhůtu, ve které musí najít řešení pro splátky dluhopisů v eurech a dolarech.

Rusko uvedlo, že jeho platby byly z národního depozitáře odeslány včas, a tvrdí, že svou část dluhu splnilo. Držitelé dluhopisů to patrně zpochybní, pokud nedostanou peníze.

Maďarsko drželo týdny celou EU v šachu, aby u sankcí dosáhlo hned nadvakrát svého. I za cenu sílící izolace.

V jihoukrajinském městě Mariupol, které je v současnosti pod kontrolou ruské armády, vzrůstají obavy ze zhoršujících se životních podmínek, píše CNN.

Jeden ze sesazených představitelů města v pondělí uvedl, že nynější vedení, dosazené Ruskem, zvažuje zavedení karantény ve městě, jelikož rozkládající se mrtvoly a odpadky kontaminují pitnou vodu a situace vystavuje obyvatele riziku cholery a dalších nemocí.

„Mluví se o karanténě,“ uvedl bývalý poradce starosty Petro Andrušenko. „Město je plné mrtvých těl, jsou jich všude hromady. Okupanté si s těly nedokáží poradit ani pohřbíváním do masových hrobů,“ dodal.

Ruské úřady vyhlásily pátrání po spisovateli Dmitriji Gluchovském, známém i v Česku a na Slovensku. Důvod neupřesnily, ale podle médií jde nejspíše o diskreditaci ruské armády, tedy o kritiku války Ruska proti Ukrajině, která začala 24. února. Za „lživé zprávy“ o ruské armádě nově v Rusku hrozí až 15 let vězení.

Jméno autora románu Metro 2033, přeloženého do 37 jazyků, nyní figuruje v databázi hledaných osob ministerstva vnitra, uvedla agentura Interfax. Po Gluchovském se pátrá v rámci vyšetřování trestního případu. Konkrétní paragraf ministerstvo neuvedlo.

Server mr-7.ru připomněl, že po ruském vpádu na Ukrajinu spisovatel napsal v aplikaci Telegram, že „ve všech propagandistických médiích se rozpoutala lidojedská hysterie zaměřená právě na to, aby písmeno Z vyřízla do lebky každého Rusa“.

Ruští poslanci dnes rovnou ve druhém a třetím čtení schválili balík zákonů, podle kterých se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Oznámila to agentura TASS s připomínkou, že v polovině března Rusko ohlásilo odchod z Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá. Schválené zákony vyžadují ještě přijetí v horní komoře ruského parlamentu a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Poslanci v balíku zákonů rovněž schválili, že se bude odškodnění, které nařídil soud, napříště vyplácet pouze v rublech a pouze na účty v ruských bankách. Peněžní odškodnění smí generální prokuratura vyplácet do 1. ledna 2023.

Napříště rozsudky Evropského soudu pro lidská práva nebudou důvodem ke změně rozhodnutí ruských soudů, dodal TASS.

Situace v obléhaném východoukrajinském městě Severodoněck je dál nepřehledná, tvrdé boje o strategické město pokračují a obě strany tvrdí, že dosáhly jistých úspěchů. Starosta Oleksandr Strjuk dnes ukrajinské televizi řekl, že Rusko vyslalo více vojáků a snaží se ovládnout celé město, ukrajinští obránci ale podle něj drží své pozice. Podle Moskvy ruské jednotky v Severodoněcku kontrolují všechny obytné čtvrti.

Ruské síly kontrolují „obytné čtvrti Severodoněcku“, řekl dnes podle agentury Interfax ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Doplnil, že ruská strana se dál snaží převzít kontrolu nad průmyslovou zónou města a také obcemi v jeho okolí.

Podle Šojgua je nyní „osvobozena“, což ve slovníku Moskvy znamená obsazena ruskými okupačními silami a jednotkami proruských separatistů, významná část Doněcké a Luhanské oblasti na levém břehu řeky Severní Doněc. Ministr doplnil, že ruské síly ovládají 97 procent obou ukrajinských oblastí, na jejichž celé území si činí nároky dvě proruskými separatisty jednostranně vyhlášené republiky. Jejich nezávislost Moskva uznala krátce před únorovou invazí.

Asi 600 odvedenců k povinné vojenské službě ze Západního vojenského okruhu – jednoho ze čtyř vojenských okruhů Ruska – bylo zapojeno do speciální vojenské operace na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury TASS před ruskými senátory vojenský prokurátor Artur Jegijev. Všichni podle něj ale „byli v nejkratší době odesláni zpět do Ruska“. Za tyto přehmaty bylo podle prokurátora potrestáno 12 důstojníků.

Speciální vojenskou operací nazývají ruské úřady válku na Ukrajině, kterou Rusko na rozkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo před 104 dny. Putin na počátku března tvrdil, že na Ukrajině bojují jen profesionální vojáci, brzy se však ukázalo, že i odvedenci upadli do ukrajinského zajetí, anebo přišli v bojích o život. Kreml poté slíbil, že tyto případy nechá vyšetřit.

V ruské armádě kromě vojáků z povolání a odvedenců slouží také vojáci, kteří s armádou uzavřeli profesionální kontrakt. Právě ti jsou do bojů nejčastěji nasazováni. Někteří odvedenci si stěžovali, že je jejich velitelé nejprve přiměli či přímo donutili podepsat kontrakt a vzápětí se ocitli na Ukrajině.

Do ruského zajetí se dostalo celkem 6 489 ukrajinských vojáků, včetně 126 za posledních pět dnů, oznámil dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu na poradě o dosavadních výsledcích ruského tažení proti Ukrajině. Ruská agrese vůči sousední Ukrajině začala na konci února a dnes pokračuje 104. dnem.

„Za pět dní se do zajetí vzdalo 126 vojáků ukrajinských ozbrojených sil, jejich celkový počet činí 6 489 (zajatců),“ řekl Šojgu podle ruské agentury TASS.

Ministr také ohlásil „osvobození“ značné části neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) až k levému břehu řeky Severní Doněc, včetně měst Lyman a Svjatohirsk, a dalších 15 obcí. Šojgu rovněž tvrdil, že přístavy Berďansk a Mariupol, dobyté ruskými vojsky, jsou odminované a připravené odpravit lodě naložené obilím.

Tichomořský ostrovní stát Fidži předal Spojeným státům luxusní jachtu Amadea, která je údajně majetkem ruského oligarchy Sulejmana Kerimova. Informovala o tom dnes agentura AFP. Fidžijské úřady plavidlo zabavily v květnu na americkou žádost.

Nejvyšší soud na Fidži dnes uvedl, že jachta musí opustit vody ostrovního státu, protože údržba plavidla je velmi drahá a pro Fidži znamená plýtvání penězi. „Otázky týkající se vlastnictví lodi a praní špinavých peněz“ musí být vyřešeny u amerického soudu, prohlásil ředitel fidžijského státního zastupitelství Christopher Pryde. „Loď Amadea byla předána americkým úřadům a nyní opustí Fidži,“ dodal.

V běloruských ozbrojených silách začal nácvik přechodu z mírového na válečné období za účasti všech jednotek a kategorií vojáků, oznámilo dnes tamní ministerstvo obrany podle ruské agentury TASS. Bělorusko se dosud přímo nezapojilo do války svého nejbližšího spojence Ruska proti sousední Ukrajině, ale poskytlo k ruskému útoku své území a letecké základny.

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že Bělorusko chce bezmála zdvojnásobit svou armádu z nynějších 45 000 na 80 000 vojáků. Ukrajinské velení rovněž varovalo před přetrvávající hrozbou úderů ruských raket a letectva z Běloruska.

Nácvik připravenosti na boj je nyní v zemi organizován po odvodech nových branců k povinné službě v armádě, poznamenala běloruská agentura BelTA.

Ukrajinská státní jaderná společnost Energoatom na Telegramu kritizovala plán Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyslat delegaci do Ruskem okupované jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny s tím, že takovou návštěvu „nepozvala“. Společnost se obává, že návštěvy MAAE legitimizují ruské držení elektrárny na ukrajinském území, která je největší svého druhu v Evropě.

V pondělí šéf MAAE Rafael Grossi řekl, že organizace pracuje na vyslání mezinárodní mise expertů do jaderné elektrárny v Záporoží (ZNPP) na Ukrajině.