Hlavní obsah

Zemřel nejosamělejší muž na světě. Jeho smrt přesto oplakávají

Foto: Profimedia.cz

Snímek z vůbec prvních videozáběrů záhadného muže, které se podařilo natočit v roce 2018.

Reklama

28. 8. 22:24

Původní obyvatel Amazonského pralesa se desítky let skrýval před civilizací a byl pravděpodobně posledním žijícím příslušníkem svého kmene, který tak ze světa zmizel spolu s ním.

Článek

Desítky let se bránil jakémukoli pokusu o kontakt s okolním světem. Proti lidem, kteří se k němu chtěli přiblížit, líčil pasti, nebo na ně přímo střílel šípy. Kvůli tomu si muž z brazilské Amazonie vysloužil přezdívku „nejosamělejší člověk na světě“.

K izolaci měl důvod. Podle pozorovatelů nelegální farmáři v 80. letech otrávili celý jeho kmen, a on tak přišel o všechny blízké a zůstal jeho jediným přeživším členem.

Ve čtvrtek našli tělo tohoto tajemného „muže z díry“, jak zněla další jeho přezdívka, protože s oblibou kutal díry v zemi, kam se schovával. O jeho smrti informovala Brazilská vládní agentura Funai (Národní nadace pro indiány).

Smrt samotáře tak znamená ztrátu pro celou Amazonii, která tak přichází o jeden celý kmen.

„Jelikož se rezolutně bránil jakémukoliv pokusu o kontakt, zemřel, aniž by prozradil, ke kterému etniku patří. Ani (neprozradil) to, proč ve svém obydlí dělal díry do země,“ napsala v reakci na úmrtí organizace OPI, která se zaměřuje na lidská práva izolovaných a nedávno kontaktovaných domorodých národů.

„Jasně vyjádřil svou volbu distancovat se, aniž by řekl byť jediné slovo, které by umožnilo ho spojit s nějakým známým domorodým jazykem,“ píše se dále ve zprávě.

Kde ochrana původních obyvatel stojí život?

Region Vale do Javari patří do brazilského státu Amazonas. Aktuálně se ale jedná o jedno z nejnebezpečnějších území v Brazílii, které se potýká s nezákonnou těžbou nerostných surovin i dřeva, ilegálním pytláctvím a rybolovem a všudypřítomným obchodem s drogami.

Nenávratnou ztrátu popisuje i aktivistka Sarah Shenkerová z globálního hnutí za kmenové národy Survival International. „Potom, co přežil strašlivé masakry a pozemní invaze, bylo odmítnutí kontaktu s cizinci jeho nejlepší šancí na přežití… Byl posledním příslušníkem svého kmene,“ dodala.

„Nikomu nevěřil, protože měl s nepůvodními lidmi mnoho traumatizujících zážitků,“ řekl k osamělému životu tajemného muže Marcelo dos Santos, průzkumník, který muže pro Funai sledoval.

Společně s kolegy „muži z díry“ zanechávali strategicky umístěné dary ve formě nástrojů, semínek i jídla. Muž je ale vždy odmítl.

Podle úředníků z Funai, kteří tento týden ostatky asi šedesátiletého muže našli, samotář tušil, že brzy zemře. Kolem svého těla totiž rozmístil pestrobarevné peří, jako by se na svou smrt připravoval.

Smrt tajemného, byť v brazilské společnosti proslaveného samotáře znamená nejistou budoucnost indiánské rezervace Tanaru o rozloze 8 tisíc hektarů ve státě Rondonia. Právě v ní mohl muž od devadesátých let žít beze strachu z nevyžádaných návštěv.

Aktivisté proto varují, že se může rezervace stát dalším cílem pro nelegální těžaře a pytláky. Ještě za mužova života tamní úřady čelily tlaku některých zemědělců a politiků, aby zákaz vstupu na území zmírnily.

Těžit, nebo chránit?

V Amazonském pralese žije podle odhadů dalších 250 až 300 kmenů. Minimálně 30 skupin přebývá pravděpodobně v hluboké džungli a o jejich jazyce či kultuře se téměř nic neví, informuje britský server The Guardian.

Ochrana přírodních rezervací, které jsou často útočištěm původních obyvatel, je nicméně pod vládou současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara čím dál víc v ohrožení.

Míra nelegálního obsazování půdy a neoprávněné těžby v zemi od jeho nástupu v roce 2018 vzrostla až třikrát, ukazují data zprávy organizace Cimi, která se zaměřuje na ochranu indiánských obyvatel v Brazílii.

Jen v roce 2021 došlo k 305 incidentům tohoto typu. V roce 2018 jich bylo jen 109. „Kromě kvantitativního nárůstu případů a počtu pozemků zasažených nezákonným jednáním těžařů, dřevorubců, myslivců, rybářů, mimo jiné, útočníci zintenzivnili svou přítomnost a také brutalitu akcí na domorodých územích,“ tvrdí CIMI.

Bolsonara pak organizace obviňuje z uvolňování pravidel, která jsou potřeba na potírání kriminality, uvádí americká CNN.

Proč dochází k úbytku Amazonského pralesa?

Destrukce Amazonského pralesa přezdívaného „plíce světa“ probíhá již několik let. Prezidenz Jair Bolsonaro se nestranní veřejné podpory lobby zemědělců právě na úkor pralesa a ochrany původních obyvatel, kteří se dožadují klimatické spravedlnosti.

Prezident nicméně tvrdí, že se snaží přírodní bohatství na území Brazílie chránit. V květnu 2022 například podepsal dekret, který zvýšil pokuty za nelegální činnost včetně těžby, rybaření a odlesňování. Státní agentura Funai v době jeho vlády vyčlenila v přepočtu téměř 400 milionů korun na sledování chráněných rezervací a boj s nelegálními aktivitami.

Území původních obyvatel i přítomné nerostné bohatství by ale podle Bolsonara mělo naplnit svůj ekonomický potenciál – jak pro celou zemi, tak původní obyvatele.

„Domorodí obyvatelé nemohou být i nadále chudí (žijící) nad bohatou zemí,“ řekl v dubnu 2019 prezident. Tehdy také odhadl, že v chráněných územích se pod zemí skrývá bohatství v hodnotě „bilionů reálů“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované