„Zlotřilý stát.“ V Belgii přitvrzuje kritika Izraele

Česko stojí v nynějším konfliktu na Blízkém východě celkem jednoznačně na straně Izraele. To však zdaleka neplatí o některých jiných evropských státech. Například od belgických politiků zaznělo v uplynulých dnech několik protiizraelských vyjádření a gest, která vzbudila pozornost i za hranicemi země.

Začátkem týdne se o rozruch postarala ministryně pro životní prostředí a klima Zakia Khattabiová, když se při ranním televizním rozhovoru zdráhala pojmenovat Hamás jako teroristickou organizaci. Palestinské hnutí je přitom jako teroristická organizace uvedeno na seznamech v EU i Spojených státech.

„Hamás nikdy nepřestane útočit. Ale termín ‚teroristický‘ nepoužívám, protože má právní význam, který neznám,“ vysvětlovala politička z valonské strany zelených, která vyrostla v Bruselu jako dcera marockých přistěhovalců. Ve frankofonní televizi LN24 řekla, že Hamás páchá barbarské činy, dnes jsou ale podle ní jedinou obětí násilí obyvatelé Gazy.

Její výroky následně zkritizovali belgičtí politici z různých stran. Khattabiová zareagovala omluvným vyjádřením na sociální síti X (dříve Twitter). Napsala, že „jednoznačně odsoudila“ činy ze 7. října jako „teroristický útok“ a při vyjadřování si pouze nebyla jistá právní klasifikací.

S dalším kontroverzním prohlášením přišel místopředseda bruselského regionálního parlamentu Fouad Ahidar. Na kanálu YouTube přirovnal izraelské akce v Gaze k nacistickému vyhlazování Židů během druhé světové války.

„Navštívil jsem Osvětim v Polsku a viděl jsem, co je genocida a co je to masakr. Mohu jen konstatovat, že prakticky stejné metody se dnes používají v Gaze,“ řekl vlámský sociálnědemokratický politik, který je také marockého původu.

Moderátor youtubového kanálu Zinneke.tv proti jeho slovům nezasáhl a Ahidar pokračoval s tím, že Izrael je „zlotřilý stát“, který už 75 let rozsévá nenávist, zoufalství a masakruje obyvatelstvo. Krvavé útoky ze 7. října označil za „malou reakci“ části Hamásu.

Také Ahidarova slova vyvolala mnoho odmítavých reakcí. Vedení jeho vlastní strany Vooruit (Vpřed) se od jeho výroků distancovalo. Politik se později opakovaně omluvil.

Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oba případy ukazují, jak se v některých kruzích belgické společnosti o Izraeli nejen přemýšlí, ale také mluví. Maročané jsou v Belgii největší skupinou přistěhovalců, přišli jako levná pracovní síla v 60. letech a následně zůstali. Dnes má 600 tisíc lidí v zemi marocké kořeny. Mnozí z nich sympatizují s Palestinci a někteří se také dostali do vrcholné politiky.

Samozřejmě ne každý má radikální názory, připomíná německý list a jako příklad uvádí ministryni zahraničí Hadju Lahbibovou, která pochází z alžírské rodiny, a když ve čtvrtek přijala svého izraelského kolegu Eliho Cohena, vyjadřovala se celkem umírněně.

Proti postupu izraelské armády v Gaze, který si vyžádal tisíce obětí, se však důrazně ozývají i belgičtí politici, kteří nemají kořeny v arabských zemích. Ve vládě v posledních dnech vzrostl tlak na odsouzení, a dokonce potrestání Izraele.

Vlámští křesťanští demokraté (CD&V) v úterý představili návrh zákona, který by zakázal prodej zboží pocházejícího ze zahraničí a spojeného se závažným porušováním mezinárodního práva. Předloha, která míří hlavně na produkty z izraelských osad na Západním břehu Jordánu, získala okamžitě podporu čtyř levicových členů vládnoucí sedmikoalice.

„Je čas na sankce proti Izraeli. Krupobití bomb je nehumánní. Zatímco v Gaze dochází k válečným zločinům, Izrael ignoruje mezinárodní výzvy k příměří,“ uvedla na síti X vicepremiérka a ministryně pro veřejnou službu za vlámské zelené Petra De Sutterová.

Nápad na zavedení sankcí ale narazil u liberálů premiéra Alexandra De Crooa. Z jednání vlády vyplynulo, že ve výsledku by se mělo zboží pocházející z izraelských osad jen označovat, aby se spotřebitelé mohli sami rozhodnout, zda si ho koupí. Skončit by také měly celní výhody, které si Izrael může na tyto produkty nárokovat. Belgie je přitom třetím největším dovozcem zboží ze židovského státu v EU.