Znásilněné ženy, nedostatek léků. Cherson začal sčítat své rány z okupace

Devět měsíců byl Cherson v držení ruských sil. Teď konečně mohou vyšetřovatelé na místě prověřit, co všechno místní obyvatelé z rukou okupantů vytrpěli.

„Vyšetřovatelé již zdokumentovali více než 400 ruských válečných zločinů. Byla nalezena těla mrtvých civilistů i vojáků,“ uvedl již v neděli ve svém nočním poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informoval dále, že 226 chersonských osad, ve kterých se nachází více než 100 tisíc obyvatel, se již vrátilo k novému normálu a bylo v nich „obnoveno právo“.

Ukrajinci vybojovali Cherson zpět poté, co měsíce systematicky ničili logistiku ruských vojsk na chersonském předmostí, ti se nakonec rozhodli kapitulovat. Stáhli se na druhý břeh řeky Dněpr, kam prve nutili evakuovat se i civilisty.

Jak popisují ukrajinské zdroje, okupanti za sebou nechali město se zničenou kritickou infrastrukturou a traumatizovanými občany.

„V Chersonské oblasti za sebou ruská armáda zanechala stejná zvěrstva jako v jiných regionech naší země, kam se jí podařilo vstoupit,“ sdělil Zelenskyj. „Najdeme a postavíme před soud každého vraha,“ dodal a informoval také o tom, že v oblasti po osvobození probíhá zatýkání ruských vojáků a žoldáků.

Do Chersonu se v pondělí Zelenskyj vydal osobně. Ve městě promluvil ke shromážděným vojákům a povzbudil je slovy, že Ukrajina „postupuje vpřed“ a je připravena na mír. Prezident také poděkoval NATO a dalším spojencům za jejich podporu ve válce a dodal, že velkou zásluhu na vývoji situace mají dělostřelecké raketové systémy HIMARS z USA.

Slova Zelenského o válečných zločinech v Chersonu zatím novináři nebyli schopni ověřit. Moskva navíc nepřetržitě tvrdí, a to navzdory četným obvinění, že civilní objekty a samotní civilisté nejsou cílem jejich vojenských jednotek.

Například web stanice Sky News ale přinesl svědectví přímo z místa.

„Ve dvaceti celách bylo více než 180 vězňů. Každý den tu byli mučeni lidé,“ sdělil mezinárodnímu zpravodaji stanice bývalý ukrajinský byznysmen Valerij, který byl ještě donedávna válečným zajatcem. Do chersonského vězení se dostal poté, co se Rusům postavil na odpor v momentě, kdy mu ukradli nákladní auta z jeho továrny.

Navzdory podstoupeným hrůzám se Valerij považuje za šťastlivce, jiní vězni prý totiž podstupovali mnohem horší věci než on. „Byli krutě mučeni třeba elektrickým proudem. Dusili tam lidi ve vodě, řezali do nich a dělali věci, které si ani nedokážu představit, že by nějaký člověk mohl udělat. Modlili jsme se, aby Cherson co nejdříve ovládla Ukrajina.“

Co všechno se během ruské okupace v budově odehrálo, se nejspíše teprve ukáže.

Další z vězňů Andrej, který se nacházel ve vedlejším bloku, prý ale Valerymu potvrdil, že děsivý křik slyšeli i tamní rezidenti. „Znásilňovali tu dívky. Pak sem přivedli muže, bili je a zabíjeli,“ dodal Valerij.

Objevení důkazů o provinění proti válečnému právu poté, co ruské jednotky opustí ukrajinská města, není nic nového. Stejný scénář se již odehrál například v Izjumu nebo Buči. Moskva má navíc podle říjnové zprávy vypracované pro Radu OSN pro lidská práva na svědomí valnou většinu zločinů spáchaných na začátku ruské invaze.

Dlouhotrvající okupace města si i po jejím konci dál vybírá svou daň. Podle víkendových slov prezidenta Zelenského totiž ruské síly před svým útěkem zničily všechnu kritickou infrastrukturu a Ukrajincům tak omezily možnosti komunikace nebo získávání tepla a elektřiny.

Nejvíce podle tamního starosty lidé postrádají vodu, bojují však i s nedostatkem léků.

O své zkušenosti s aktuální situací mluvila s webem Sky News i Ukrajinka Lisa. Každodenní náplň životů občanů podle ní nyní tvoří prodlužující se fronty na základní živiny a lidé v nich v mrazu čekají i několik hodin. Těžko se pak shání také elektřina, a lidé se proto shlukují kolem generátorů, aby si nabili telefony nebo baterky.

Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém vpádu na Ukrajinu. Od konce září jej Kreml navíc považoval za součást ruského území v návaznosti na pseudoreferenda, která uspořádal ve čtyřech okupovaných oblastech země, a Ukrajinci tak stažení ruských jednotek považují za velké národní vítězství a ponížení Kremlu.

Panují ovšem obavy, že ruské jednotky, které se nyní zakopávají na protějším břehu Dněpru, mohou spustit ostřelování. Oblast je také pokrytá výbušninami, které za sebou Rusové nechali, a v regionu proto probíhají postupné kontroly budov a odminovávání. Ve městě také stále platí zákaz nočního vycházení.

„Potřebuji se spojit s rodinou,“ uvedla pro agenturu AFP devětašedesátiletá Klaudia Myčová, učitelka v důchodu. „Už týden jsme bez vody a říkají, že všechno je zaminované. Je to velmi děsivé,“ popsala žena nynější situaci ve městě.

Podle ukrajinských představitelů se ruská armáda během svého ústupu dopustila také rozsáhlého rabování a podle dostupných svědectví vojáci kradli soukromá auta, pračky, mikrovlnky, oblečení a další domácí potřeby. Z chersonského muzea umění prý odvezli 15 tisíc exponátů a z chersonské zoo pak odvezli velké množství zvířat.