Hlavní obsah

„Znásilnění je zbraň i v ruské invazi“. Ukrajina hlásí první případy

Foto: Profimedia.cz

Podle nevládních a lidskoprávních organizací ženy ponesou mnohonásobnou tíhu ruské invaze.

Reklama

5. 3. 15:39

Válka na Ukrajině má dle svědectví a slov ministra zahraničí první oběti znásilnění vojáky. V patriarchální společnosti jsou ohroženy i ženy, které se rozhodly bránit zemi v armádě. Odborníci se odvolávají i na příběhy z Donbasu.

Článek

S narušením míru po napadení Ukrajiny Ruskem přišla varování všeho druhu - od ekonomických problémů po vlnu uprchlíků. Mnohá z nich se již vyplňují. Včetně toho, že silnou zbraní v ruské invazi bude i sexuální násilí.

Freedom from Torture, přední lidskoprávní organizace, své obavy na konci února sdělila listu The Independent. Podle ní budou právě ženy mezi těmi, na kterých se řádění ruských vojsk na Ukrajině podepíše nejvíce. Jako příklad z nedávné historie uvedla osmiletou krizi na Donbasu, separatisty ovládaném území na východě Ukrajiny. Podle výpovědí právě zde znásilňování vojáky bývalo na denním pořádku.

„Mučení je smrtelný lakmusový papírek. Pokud svět uvidí to, čeho se my zainteresovaní bojíme nejvíce, musí zareagovat,“ řekl pro The Independent Steve Crawshaw, ředitel pro politiku ve Freedom from Torture. „Přihlíželi jsme mučení v dobách, kdy se Moskva dramatickou silou hnala na Čečensko. Vzor mučení se stal naprosto notoricky známý. A k tomu patří rozhodně i znásilňování,“ uvedl aktivista a bývalý zahraniční zpravodaj působící během války v Jugoslávii.

„Znovu a znovu v kontextu konfliktu vidíme mučení používané jako formu trestu a porušování práv. Je to bezduché násilí s hroznými následky pro ty, kdo jím trpí,“ dodal. „V kontextu války jsou ženy často terčem brutální dehumanizace, přičemž znásilnění, včetně skupinového znásilnění, se běžně používá jako válečná zbraň. Mnoho z přeživších, kteří k nám přicházejí ze Srí Lanky do Demokratické republiky Kongo, tím strašně trpělo,“ dodal.

Cherson

Zhruba týden po napadení Ukrajiny se objevila první obvinění, že ruští vojáci v okupovaném městě Cherson znásilňují ženy. Zprávy potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, pro západní média promluvili první svědci.

Mezi nimi je i Světlana Zorina, obyvatelka Chersonu, jež v pátek pro CNN mluvila o strachu, který se ve městě šíří. Kromě bombardování civilních cílů k němu přispívají také příběhy o ženách, které měli ruští vojáci znásilnit a některé z nich poté zabít.

Sedmadvacetiletá Zorina, která v černomořském přístavním městě žije spolu se svou babičkou, pro CNN vypověděla o zoufalé situaci a obvinila invazní síly ze sexuálních útoků na ženy. „Už začali znásilňovat naše ženy. Od lidí, které osobně znám, mám informace, že se to stalo 17leté dívce, kterou pak zabili,“ řekla moderátorovi Johnu Bermanovi. Tato tvrzení dosud nebyla nezávisle ověřena.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba nicméně v pátek uvedl, že došlo k „četným případům“ znásilňování žen ruskými vojáky na Ukrajině, píše agentura Reuters. „Víme bohužel o mnoha případech, kdy ruští vojáci znásilňují ženy v ukrajinských městech,” řekl Kuleba na brífinku londýnského think tanku Chatham House.

Pachuť patriarchátu

Ohroženy nejsou jen civilistky, ale také ty, které se rozhodly aktivně podpořit ukrajinskou armádu. Tu podle čísel ministerstva obrany tvoří ženy asi z 23 procent. Jejich počet se za deset let zvýšil asi 15krát. Přibližně polovina z nich jsou vojákyně, zatímco druhá část zastává civilní podpůrné role.

V roce 2008 sloužilo v ukrajinské armádě asi 1800 žen, v roce 2017 jejich počet vzrostl na 23 000 a v roce 2020 na 29 760.

Fronta je nicméně pro ženy nebezpečná nejen kvůli samotnému konfliktu. Nezávislá výzkumnice Hanna Hrycenková z ukrajinského projektu Invisible Battalion, která zkoumá roli žen v armádě, uvedla, že evidují případy sexuálního obtěžování zahrnující nadávky, harašení a osahávání. Výjimkou nejsou případy znásilnění vojákyň ze strany jejich mužských kolegů.

Řekla, že problém bude pravděpodobně mnohem rozšířenější, než naznačují oficiální statistiky, přičemž mnoho obětí se zdráhá ozvat. „Ženy se mohou v tuto chvíli bránit pouze fyzicky nebo opustit armádu, když se něco stane,“ řekla Hrycenková. „I když v armádě pracují tisíce žen, tento konzervativní a patriarchální systém přetrvává.“

Výzkum Human Rights Watch (HRW) z loňského roku zjistil, že ženy zadržené separatisty Doněcké lidové republiky vznášely obvinění z mučení a vážných zdravotních komplikací v případech, kdy byly zajaty za „vykonstruovaná obvinění“ a obviněny ze „špionáže“.

„Mučení a jiné špatné zacházení ze strany ozbrojených skupin je ztělesněno jejich krutým zacházením se ženami ve vazbě,“ řekla po zveřejnění zprávy Julia Gorbunová, vedoucí výzkumnice HRW pro Evropu a Střední Asii. „Pokud je nám známo, mnoho zadržených je drženo v izolaci, v otřesných podmínkách a bez přístupu ke spravedlivému právnímu procesu nebo řádné lékařské péči.“

Předchozí výzkum Amnesty International varoval, že ženy v konflikty zmítaných částech východu Ukrajiny jsou vystaveny „zvýšenému riziku“ genderově podmíněného násilí navzdory „významnému vývoji“ v národních zákonech.

Jednou z žen, které během osmileté války na Donbasu zažívaly i znásilnění, je i Natalja. Tu v roce 2015 ruští separatisté z Doněcku obvinili ze „špionáže“ pro kyjevskou vládu kvůli několika fotografiím budov nalezeným v jejím mobilním telefonu.

Po letech od incidentu uvedla, že byla držena v budově bývalého sídla velitelství Ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), kde na denním pořádku zažívala bití i znásilňování. Po uvěznění se strážcům nejdřív pokoušela vzdorovat.

„Něco se ti nelíbí?“ citovala pro ukrajinskou nevládní organizaci Natalja jednoho ze strážných. „Ať si ji vezmou naši hoši.‘ Přivedli mě do té místnosti, kde byli všichni opilí, byl tam takový smrad. Přehodili mi polštář přes hlavu, drželi mě za ruce a znásilnili mě. Nepamatuju si jejich tváře. Jen jednoho, který byl neoholený a strašně páchl,“ popsala Natalja pro Radio Free Europe (RFE).

Jako zajatkyně strávila v Doněcku dva roky.

Po propuštění o svém utrpení informovala ukrajinské úřady, které se však případem nikdy nezabývaly. „Jak mi vysvětlil prokurátor, neexistuje způsob, jak to dokázat,“ dodala dle RFE.

Příběh Natalji posléze zdokumentovali vědci z Východoukrajinského centra pro občanské iniciativy (EUCCI). Ve studii z roku 2017 založené na téměř 300 rozhovorech s ženami a muži organizace uvedla, že určitou formu sexuálního násilí na Donbasu zažil každý čtvrtý dotázaný.

Varování pro civilistky, které mohou nést tíhu aktuální ruské invaze na více úrovních, vznesla také Oksana Pokalčuková, ředitelka Amnesty International Ukrajina. V rozhovoru pro The Independent z protileteckého krytu v Kyjevě uvedla, že dopad pocítí ženy po celé zemi.

„Ve válkách narůstá domácí a sexuální násilí. Lékařské systémy kvůli mnoha zraněným civilistům přestanou brzy fungovat. Veškerá válka má nejprve dopad na civilní ženy – staré a mladé. Civilistky budou touto situací trpět mnohem více, protože jsou na Ukrajině obecně ve zranitelnějším postavení kvůli patriarchátu. To je stejné jako v mnoha jiných zemích a konfliktech,“ varovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované