Hlavní obsah

Zakážou alkohol? Němci řeší, proč se rabovalo ve Stuttgartu

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Následky nepokojů ve Stuttgartu.

Reklama

22. 6. 2020 16:19

Jak k tomu došlo, ptají se německá média po víkendovém rabování ve Stuttgartu. Středoevropský deník se věnuje i posledním dnům polské volební kampaně nebo obavám redakce maďarského serveru Index kritického k Orbánově vládě.

Článek

Rozbité sklo uklidili, šok ale zůstává

V Německu rezonují násilnosti, které vypukly v noci ze soboty na neděli ve Stuttgartu. Server Taggesschau píše o „celonárodním pobouření“ a téma je na titulních stranách i dalších velkých serverů.

V metropoli Bádenska-Württemberska došlo k potyčkám s policií a k rabování. Centrum města demolovaly desítky skupin výtržníků. Na místo v pondělí dorazil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer z CSU.

Celou věc odstartovala policejní kontrola sedmnáctiletého mladíka, kvůli podezření z držení drog. Muže se přišel zastat dav lidí, kteří v blízkém parku pořádali párty. Kvůli epidemii koronaviru totiž zůstávají kluby a diskotéky ve městě zavřené. Při následných násilných nepokojích na obchodních třídách ve středu města, do nichž se zapojily stovky alkoholem posílených lidí, zranili výtržníci 19 policistů. Posily bylo nutné svolat z celého okolí.

Na 40 obchodů padlo za oběť rabování nebo zdemolování. Škody se odhadují na miliony eur. Lavička skončila dokonce i ve výloze galanterie a za oběť padl také obchod „vše za jedno euro“. Podle policie nebylo násilí v ulicích politicky motivované. Celkem policisté zadrželi 24 lidí, polovina neměla německé občanství.

Policejní hlídky teď ve Stuttgartu posílí. Násilí už tvrdě odsoudil prezident Frank-Walter Steinmeier. „Násilí, vandalismus a naprostá brutalita, jaké jsme viděli o víkendu ve Stuttgartu, musí být pronásledované a potrestané podle vlády práva,“ řekl spolkový prezident v pondělí v Berlíně.

Starosta města Fritz Kuhn hovořil v souvislosti s nočními událostmi o „smutné neděli pro Stuttgart“. Zemský premiér Winfried Kretschmann označil výtržnosti za „brutální výbuch násilí“, jehož viníci budou „stíháni a odsouzeni“.

Zemské policejní odbory po stuttgartském magistrátu požadují, aby zakázal konzumaci alkoholu na veřejnosti. Mezi 3. a 7. hodinou ranní by měla podle zemského šéfa Policejní unie platit policejní hodina. „Mladí lidé mají dost příležitostí koupit si alkohol i po zavírací době klubů,“ cituje Ralfa Kusterera deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ostrá fáze polské kampaně

„Může ještě prezident Andrzej Duda vyhrát v prvním kole?“ ptá se v pondělí, šest dní před opakovanými volbami, polský deník Rzeczpospolita. Duda podle novin sice spoléhá na efekt fotografií z Bílého domu, kde bude jednat s Donaldem Trumpem, desítky hodin bude ale kvůli cestě do USA fakticky mimo kampaň. Zároveň není jisté, co prezidenti po narychlo naplánované cestě ve Washingtonu představí.

Téma odporu proti „ideologii LGBT“ podle všeho v Dudově kampani nezafungovalo tak, jak mělo, kandidát proto svou rétoriku zmírnil. Nově zaútočil na svého hlavního rivala Rafała Trzaskowského skrz téma důchodového věku.

Kandidát opoziční Občanské platformy Trzaskowski totiž prohlásil, že by vetoval zákon, který by věk odchodu do důchodu posouval. Dudova kampaň teď připomíná, že Trzaskowski ještě jako vládní poslanec hlasoval pro posunutí hranice na 67 let. Připomínat mu to má i maskot v podobě číslice „67“.

Trzaskowski se svým štábem naopak plánuje během 120 hodin prezentovat „Zprávu o stavu státu“, každý den se bude věnovat určitému tématu. Ve veřejném prostoru chce podle deníku Rzeczpospolita udržet téma nezaměstnanosti.

Podle aktuálního průzkumu agentury IBRiS pro rádio RMF FM a Deník Gazeta Prawna by teď Duda získal v prvním kole 41,5 %, Trzaskowski 28,3 %. Ve druhém kole jsou šance vyrovnané.

Třicet milionů Poláků bude v neděli vybírat prezidenta kombinovanou metodou: ve volebních místnostech i korespondenčně. Volby se konají po téměř dvou měsících od původně plánovaného termínu, který vláda v době epidemie nebyla schopna zajistit ani legálně odsunout.

Kritický Index v ohrožení?

Redakce největšího zpravodajského maďarského serveru Index.hu se obává o nezávislost. V neděli večer to napsal jeho šéfredaktor Szabolcs Dull. Index doteď zůstává kritický ke konzervativní vládě premiéra Viktora Orbána, která si podmanila velkou část médií v zemi.

„Působí na nás vnější vlivy, což by mohlo vést až ke konci činnosti redakce,“ napsal Dull neurčitě s tím, že má dojít k reorganizaci redakce. Na „barometru nezávislosti“, který zveřejnila redakce už před dvěma lety, teď poprvé ručička ukazuje k nápisu „v ohrožení“. Dullův text podepsaly desítky redaktorů a editorů Indexu.

Podle liberálního týdeníku HVG má reorganizace spočívat v tom, že bude Index fungovat jen jako rozcestník a obsah serveru se bude objednávat u externích firem. Podle předsedy správní rady Maďarské správní nadace Lászlóa Bodolaie, která Index vlastní, jde o nedorozumění.

Letos v dubnu vyšlo najevo, že padesátiprocentní podíl v holdingové společnosti Indamedia, která kontroluje reklamní příjmy Indexu, koupil podnikatel Miklós Vaszily. Ten už ovládá stanici TV2, jež se pod jeho vedením změnila v provládní médium. Ve společnosti Indamedia prý bude Vaszily působit jako strategický investor.

Maďarský úspěch v Srbsku

Maďarská média se v pondělí ve velkém věnují výsledkům nedělních parlamentních voleb. V těch drtivě vyhrála vládnoucí Srbská pokroková strana prezidenta Aleksandara Vučiče. V novém parlamentu zasedne také nejvíc zástupců maďarské menšiny v Srbsku za posledních 27 let.

Místo dosavadních čtyř zástupců bude mít Svaz vojvodinských Maďarů (VMSZ) 9 poslanců. Podle maďarského ministra zahraničních věcí Pétra Szijjártóa je to historický úspěch.

Než nastoupila, kvůli Kočnerovi skončila

Slovenská politička Petra Krištúfková se po několika dnech vzdala funkce zmocněnkyně pro rodinu. Důvodem byly informace o tom, že Krištúfková v minulosti strávila dovolenou na jachtě Mariana Kočnera - podvodníka, který je souzený kvůli objednávce vraždy novináře Jána Kuciaka. Odstoupení odůvodnila Krištúfková tlakem na rodinu, politické hnutí i vládu.

Foto: Profimedia.cz

Slovneská poslankyně hnutí Jsme rodina Petra Krištúfková.

O zbrusu nové funkci pro poslankyni koaliční strany Jsme rodina jsme psali ve čtvrtečním vydání Středeníku. Slovenská média upozorňovala, že je poslankyně známá svými vztahy s muži z bratislavského podsvětí, vícero z nich mělo zemřít při mafiánských vraždách. Kvůli tomu ji v minulém volebním období tehdejší vládní poslanci odstavili z funkce ve výboru pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství.

Slovensko zruší bankovní daň

Slovenské banky už nebudou muset platit speciální „bankovní odvod“, místo něj budou přispívat do nově zřízeného Rozvojového fondu Slovenska. „Je to dokument, který zabezpečí životodárnou tekutinu pro Slovenskou republiku,“ tvrdil premiér Igor Matovič po uzavření dohody se Slovenskou bankovní asociací. Peníze z dosavadního odvodu zůstávaly podle Matoviče prakticky nedostupné.

Do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu převedena miliarda eur (26,7 miliardy Kč), ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur (40 miliard Kč).

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované