Hlavní obsah

Zápis do Guinessovy knihy. Průmysl naskočil k růstu vyššímu než před krizí

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

7. 6. 14:05

Pozici dílny Evropy udrželo Česko suverénně i přes pandemickou krizi. Symbolicky to ukazují čísla o výkonech průmyslníků a exportérů, které proti loňskému dubnu vyrostly o 55, respektive 78 procent.

Článek

Překonat krizi je možné dvěma způsoby. Podle prvního scénáře hospodářství zažije krizový šok, pak si sáhne na dno, ze kterého pomalu začne růst a předkrizové úrovně dosáhne za další jeden nebo dva roky. Nejen krizový výpadek, ale také zmíněné dva roky zotavení jsou z pohledu hospodářského růstu ztraceným časem.

Pak ještě existuje druhá, méně obvyklá možnost. Ekonomika se ode dna odrazí tak prudce, že během pár měsíců obnoví předkrizový růst, jako kdyby žádná krize nebyla. Právě to se podařilo tuzemskému průmyslu a exportu.

Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o tom, že se v dubnu průmyslový růst z roku na rok zvýšil o 55 procent, není třeba brát úplně vážně, upozorňují všichni ekonomové. Statistici totiž srovnávají letošní dubnové výkony s katastrofálním dubnem 2020, kdy první vlna koronaviru zastavila tovární linky dokonce v největších automobilkách.

Přesto výsledky z dubna 2021 imponují, protože proti dubnu 2019 se produkce zvýšila o osmnáct procent. To odpovídá poměrům, kdy průmysl roste každým rokem skoro dvouciferným tempem. Podobně lze ověřit, že také export vyrostl během dvou let o osm procent. V obou případech naskočil zastavený motor tuzemské produkce bez nejmenších potíží, dokonce k rychlejšímu růstu než před krizí.

Naděje na rychlý návrat konjunktury se nemusí naplnit v jiných odvětvích. Varovný signál přinesla data ČSÚ o stavebnictví. Výstavba zpomalila i proti loňskému dubnu, a ve srovnání s dubnem 2019 jsou jeho výkony o desetinu nižší. Desetiprocentní oslabení nastalo hned na počátku koronakrize a od té doby se tedy neprobudila ani výstavba bytů, ani vládní investice do infrastruktury.

Budíček pro stavebníky se ještě může ozvat. Zdržení konjunktury mohla v jejich případě způsobit okolnost, že se do Česka dosud nevrátili zahraniční dělníci, případně studené jaro. „Stavební produkci mohlo zčásti ovlivnit nepříznivé počasí. Duben byl teplotně silně podnormální a během chladných dní padaly srážky i ve formě sněhu,“ uvedla Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované