Hlavní obsah

Zarouškované Česko. V Evropě patří po veletoči k mírnějším

Foto: Profimedia.cz

Česko se řadí k mírnějším zemím, co se týče nařízení nosit roušky. Nezmění se to ani po prvním září. (Ilustrační fotografie)

Reklama

20. 8. 2020 11:45
aktualizováno • 20. 8. 2020 17:11

Podrobná mapa, jak je to s rouškami v jednotlivých zemích Evropy.

Článek

Původním nařízením nosit roušky ve všech veřejných prostorách od 1. září se Česko připojilo k té části Evropy, která má větší obavy z koronaviru a chystá se na případnou druhou vlnu s větší předběžnou opatrností. Rozhodla o tom pondělní porada expertů na Ministerstvu zdravotnictví.

Nepříjemnou vyhlídku však změnila čtvrteční schůzka premiéra Andreje Babiše s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a dalšími odborníky. Babiš prosadil, že se předpisy zmírní. Roušky se znovu zavedou pouze v dopravě či na úřadech. Školy a komerční prostory jich budou ušetřeny - to znamená obchody či kina.

„Roušky jsou základní preventivní nástroj.“ Proto se také „v jednotlivých vyspělých zemích Evropy stalo jejich nošení standardem“. Těmito slovy vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, proč požadoval, aby od prvního září nosili Češi takřka ve všech uzavřených místnostech, kam má přístup veřejnost.

O užitečnosti roušek je přesvědčena široká vědecká fronta, ministr Vojtěch se také při zdůvodňování svého opatření opírá o šest zahraničních studií. Ty však nejsou úplně jednoznačné. „Dosud není jasné, kde je přesná prahová hodnota, která ospravedlňuje použití obličejových masek ve společnosti, ale navzdory potřebě více důkazů by mohlo být jejich použití v řadě případů přijatelné,“ stojí v jedné z nich v odborném časopisu The Lancet ze 3. srpna.

Mimo jiné připomíná, že podle různých výzkumů a různého typu roušek či respirátorů se snižuje nebezpečí nákazy o 6 až 80 procent. Vzhledem k nejistotě by proto podle Lancetu měli ti, kdo roušky prosazují, veřejnosti transparentně vysvětlit, proč jsou roušky potřeba a proč je doporučují a nařizují v té či oné podobě. Ministr Vojtěch svůj plán očividně nevysvětlil ani v rozhovoru s premiérem.

Dokonce Dánové to zkusili

Česko jako první v Evropě nařídilo plošné používání roušek, proto mohou být jeho hygienici spokojeni při pohledu na vítězné tažení jejich modelu napříč kontinentem v letních měsících. Existují ovšem různé modely, které dělí Evropu na několik částí. Na jedné straně jsou severské státy včetně Estonska a Lotyšska, kde povinnost nosit roušky neexistuje. Za důvod se obvykle uvádí, že místní hygienici situaci zvládnou, aniž by obtěžovali občany nepříjemnou povinností, estonská vláda odmítla roušky s tím, že si vědecké zprávy o nich navzájem odporují. Proto je překvapením, že Islanďané přistoupili na povinnost roušek ve veřejné dopravě mimo hlavní město a Dánové v celé zemi. Státy v odlehlé Skandinávii častěji využívají zákaz vstupu cizinců.

Opačný přístup předvádí středomořské státy, které mají s první vlnou koronaviru nejhorší zkušenosti a obávaly se, že turistická sezona urychlí příchod nové zdravotnické krize. Proto nařizují povinnost nosit roušky na nejvíc frekventovaných ulicích v turistických enklávách i centrech větších měst.

Jejich vzor překvapivě využilo i Nizozemsko, kde ústava vylučuje možnost, že vláda nařídí plošnou povinnost obličejové masky nosit. Holanďané alespoň umožnili dvěma radnicím v Amsterdamu a Rotterdamu, aby roušky nařídily v těch ulicích ve středu města, kde prochází nejvíc lidí. Zároveň se však nenosí v hospodách ani v provozovnách s nabídkou sexuálních služeb. Jsou ale naopak povinné ve veřejné dopravě, kde nelze udržovat dostatečnou vzdálenost od ostatních.

Na děti platí přísnost

Za hlavní proud rouškové ofenzivy lze označit zbylé země, které vesměs zakazují vstup bez ochrany nosu a úst do obchodů i veřejných dopravních prostředků. Zvláště v německy mluvících státech se vlády chovají obezřetně, určují pouze základní pravidla a případné zpřísnění nechávají na zemských úřadech. Proto také jsou některé kantony Švýcarska stejně benevolentní jako skandinávské vlády. Rakušané žádají obličejové masky jen v obchodech s potravinami, v bankách a na poštách.

Proti tomu jsou země v jihovýchodní Evropě a na Britských ostrovech přísnější a prosazují roušky i na sporných místech, jako jsou restaurace. Řada z nich důsledně žádá, aby obecný předpis dodržovaly nejmenší děti, které unikly pozornosti dokonce nejpřísnějších hygieniků ve Středomoří. Nařízením ministra Vojtěcha se do této kategorie zařadilo Česko, Babišův zásah však zdejší poměry vrátil na úroveň mírnějších německy mluvících zemí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované