Hlavní obsah

Zdánlivý detail nutí Čechy žít ve zbytečně tmavých bytech. Povinné dveře navíc

Rozhovor se šéfem developera YIT Tomem Sandvikem o zastaralé české normě. (Video: Aleš Černý)

 

Reklama

30. 5. 2019 8:59

Dlouhá povolovací řízení, velmi rychle rostoucí ceny bytů i pozemků a třeba i jedna poměrně unikátní stavební norma jsou podle viceprezidenta finského developera YIT Toma Sandvika fenomény, kterými se současný český trh liší od zbytku Evropy.

Článek

Finská firma YIT má v Praze momentálně rozestavěné čtyři projekty dohromady se stovkami bytů. Díky tomu se v poslední době umisťuje podle Deloitte Develop Indexu mezi největšími pražskými developery.

YIT zároveň kromě Česka působí v dalších deseti evropských zemích, a tak viceprezident firmy Tom Sandvik, který má na starosti střední a východní Evropu, může srovnávat. Ačkoli například preference zákazníků se napříč státy nijak zvlášť neliší, trh a regulace je podle něj v Česku nyní poměrně unikátní.

V rozhovoru pro Seznam.cz zmiňuje například i jeden zdánlivý detail. „Stavební normy jsou v Česku příliš restriktivní. Například hygienické nařízení, že je potřeba umístit dvoje dveře mezi toaletu a obývací pokoj,“ říká s tím, že podobné nařízení v jiných zemích není.

Ač se může na první pohled jevit, že jde o drobnost, ve finále má poměrně výrazný vliv na to, jak Češi ve finále bydlí.

„Ve všech ostatních zemích jsou oblíbené otevřené prostory s množstvím slunečního svitu, pokud možno bez dlouhých tmavých chodeb. Ale české hygienické normy vyžadující dvoje dveře mezi toaletou a obytnou místností nás nutí stavět právě tmavší a uzavřenější byty. Jsem si docela jistý, že i pražští zákazníci by ocenili skandinávský typ otevřenějších a prosvětlenějších bytů, ale my je prostě kvůli zastaralým normám nemůžeme dělat,“ tvrdí.

Nařízení, o kterém Sandvik mluví, je skutečně obsaženo v Pražských stavebních předpisech. První odstavec paragrafu 50 konkrétně říká, že „záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti a z kuchyně, jde-li o jediný záchod v bytě“.

Celý rozhovor se šéfem developera YIT Tomem Sandvikem. (Video: Aleš Černý, Seznam Zprávy)

Proč tomu tak je? Institut plánování a rozvoje (IPR), který aktuálně platné předpisy navrhoval, jeho původním autorem není. „Požadavek vyplývá z celostátního předpisu. Tým, který připravoval Pražské stavební předpisy, tedy tuto normu musel přejmout,“ říká mluvčí IPR Marek Vácha.

Zmíněným celostátním předpisem je norma ČSN 73 4301 – Obytné budovy. Odkazuje na ni potom i vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.

„Uvedený požadavek sleduje především kvalitu vnitřního prostředí z hlediska všech souvisících aspektů, zejména hygienických. Tyto požadavky byly notifikovány Evropským parlamentem a Radou v rámci schvalovacího procesu vyhlášky,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Připomíná, že v současné době probíhá rekodifikace veřejného stavebního práva, jejích součástí je i předpokládaná změna technických požadavků na stavby. „Tyto požadavky budou upraveny zejména v souvislosti na aktuální požadavky staveb při zachování ochrany veřejných zájmů a budou konsolidovány do jedné moderní legislativní normy,“ dodává mluvčí ministerstva Frček.

Jak vnímá manažer nadnárodní developerské skupiny současný prudký cenový růst, složité byrokratické prostředí a co by podle něj pomohlo zmírnit (nejen) pražskou bytovou krizi, si můžete pustit v celém rozhovoru ve videu přiloženém v tomto článku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované