Hlavní obsah

Zdravotnictví v rozvrácené zemi kolabuje. Kvůli nové vlně a honu na lékaře

Foto: Profimedia.cz

Barma 19. června zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu případů nákazy covidem-19 od únorového převratu.

Reklama

22. 6. 11:30

Humanitární krize, nemocnice jsou na hranicích svých možností, lékaři navíc čelí útokům a zatýkání. Do toho Barma zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu nakažených od únorového vojenského puče.

Článek

Od únorového převratu je země v chaosu. Barma se kromě nestabilní politické situace potýká aktuálně také s nedostatkem potravin a novou vlnou pandemie covidu-19. V pondělí státní média informovala, že 19. června místní úřady zaznamenaly 546 nových případů nákazy a sedm úmrtí ve spojitosti s pandemií.

Sobotní nárůst počtu případů je podle místních médií nejvyšší od 1. února, kdy barmská armáda provedla převrat. Místní úřady nicméně neuvedly, kolik testů zdravotníci provedli, a neznámý je i postup v očkovací kampani.

Právě politická situace celou situaci ještě více komplikuje. Podle deníku The Guardian nadále vojenská junta tvrdě zasahuje proti lékařům a zdravotníkům, kteří se v minulých měsících zapojili do stávek a takzvané „občanské neposlušnosti“. Zdravotnický systém je v zemi zhroucený, uvádí The Guardian.

Minulý týden státní média informovala, že byla zatčena bývalá šéfka barmské očkovací kampaně Lun Htar Htar. Důvodem měla být spolupráce s prodemokratickými politiky, lékařka má čelit hned několika obviněním včetně velezrady. Zadržený má být i její manžel a sedmiletý syn, uvádí server Myanmar Now. Armáda má pak pátrat až po stovce dalších lékařů.

Státní nemocnice sotva fungují a sílící humanitární krize zasáhla oblasti, ve kterých vojenský převrat vyvolal vlnu migrace. Například v Kajaském státě muselo své domovy podle OSN opustit nejméně sto tisíc lidí. V posledních měsících také v zemi rostou obavy ze šíření nových variant viru, především z mutace delta, která se poprvé objevila v sousední Indii. Během předchozí vlny v zemi zemřely více než tři tisíce lidí.

Zástupce Myanmaru v Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce Joy Singhal označil nárůst počtu nakažených za hluboce znepokojující. „Potvrzuje to naše obavy, že virus se nyní rychleji šíří, a to v době, kdy se objevují nakažlivější a nebezpečnější varianty,“ cituje The Guardian Singhala.

„Nemocnice a celý zdravotnický systém jsou nadále roztříštěné a je třeba urychleně zintenzivnit léčebná, testovací a preventivní opatření, aby se zabránilo opakování tragédie v jiných částech jižní Asie,“ dodal Singhal.

V zemi se pak nedaří ani očkování. Mnoho pracovníků ve zdravotnictví i civilistů podle The Guardian odmítlo očkování nabízené juntou kvůli hluboké nedůvěře k bezpečnostním silám, které mají od února na svědomí minimálně 870 životů.

Podle jedné ze skupin hájících práva politických vězňů v Myanmaru je v současné době ve vazbě nebo bylo odsouzeno téměř 5 000 lidí. Mezi nimi bylo podle barmské Asociace pro pomoc politickým vězňům mnoho zdravotnických pracovníků, kteří již nepracují ve státních nemocnicích, ale místo toho riskují zatčení během léčby v neoficiálních klinikách. Lékaři a zdravotní sestry také opakovaně upozorňovali na to, že jsou často terčem násilí ze strany armády.

Organizace Lékaři bez hranic na začátku tohoto měsíce uvedla, že místní úřady pozastavily její činnost. Podle organizace může být toto rozhodnutí „životu nebezpečné pro více než 2 000 pacientů s HIV a tuberkulózou“ v zemi.

Organizace spojených národů v sobotu vyzvala, aby se do Barmy po násilném vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.

Barmská armáda provedla 1. února převrat, který zdůvodnila údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Puč zprvu vyvolal masivní nenásilné demonstrace. Poté, co armáda a policie pokojné protesty krvavě potlačily, začalo ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojené povstání.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované