Živná půda nových mutací bez kontroly. Brazilská krize ohrožuje celý svět

Nejlidnatější stát Jižní Ameriky má za sebou z pohledu koronavirových statistik zdaleka nejhorší měsíc od začátku pandemie. Tamní epidemiologové na sklonku černého března varovali, že situace se nějakou dobu určitě nebude lepšit, ba naopak může být ještě hůř. A měli, zdá se, pravdu. V úterý v zemi padl další rekord nejvyššího denního počtu mrtvých ve výši 4,2 tisíce obětí. To s přihlédnutím k faktu, že ve světě za celý den zemřelo na covid-19 necelých 12 tisíc lidí, znamená, že každý třetí mrtvý z celého světa připadá na Brazílii.

Prezident Jair Bolsonaro přesto dál razantně odmítá restrikce omezující ekonomiku a pohyb lidí s argumentem, že „hlady se také umírá“.

Situaci nepomáhá ani pomalý očkovací program, který byl jedním z důvodů pro dosud největší škatulata v Bolsonarově kabinetu od začátku jeho vlády v roce 2019. Podporu Bolsonaro ztrácí i u armády, z níž po vládním zemětřesení demonstrativně odstoupila řada vysokých představitelů. Populistický politik nezvládl dodržet nedávné sliby o březnových dodávkách vakcín do země a v minulosti očkování opakovaně shazoval, když například prohlásil, že vakcíny nejsou dost otestované a „ženám po nich mohou narůst vousy nebo se z lidí stát krokodýli“.

Brazílie tak jde dál cestou promořování. A právě v tom se podle vědců může skrývat největší nebezpečí pro celý svět.

„Svět musí vehementně promluvit o rizicích, jež Brazílie představuje pro boj proti pandemii. Jaký smysl má vyřešit problém v Evropě nebo USA, když v Brazílii zůstane živná půda pro tento virus?“ vyzýval například známý brazilský vědec a bývalý šéf tamní zdravotní komise Miguel Nicolelis už před měsícem, kdy současné brazilské covidové peklo teprve začínalo.

Nekontrolovaná cirkulace viru v zemi vědce z celého světa znepokojuje v první řadě kvůli tzv. brazilské mutaci neboli variantě P.1, ke které se nedávno přidala úplně nová mutace podobná tzv. jihoafrické. To ale není všechno. Odborníci se obávají, že s pokračujícím řáděním viru v zemi se stále zvyšuje pravděpodobnost tvorby nových potenciálně nebezpečných mutací.

Kromě obecných znalostí virové evoluce je k obavám vedou i okolnosti, které doprovázely šíření samotné varianty P.1.

Tu se poprvé podařilo objevit začátkem tohoto roku v Japonsku při letištní kontrole u cestujících ze severního brazilského regionu. Jedno z největších měst této oblasti, amazonskou křižovatku Manaus se dvěma miliony obyvatel, koncem měsíce zaplavila obří vlna nákazy.

V nemocnicích došly kyslíkové bomby i místo na jednotkách intenzivní péče. I ministr zdravotnictví, generál Eduardo Pazuello, připustil, že v Manausu „kolabuje zdravotní péče“. Kolaps byl ale absolutní. Kyslíkové bomby museli pro nemocné dovážet do nemocnic jejich blízcí a místa bylo tak málo, že pacienti někdy i místo postele dostali jen židli.

Ač to může znít neuvěřitelně, totální kolaps zdravotnického systému v tomto příběhu není sám o sobě tou nejznepokojivější zprávou. Je jí totiž fakt, že to samé město si podobnou katastrofální pandemickou ranou prošlo už loni. Tehdy se o něm psalo jako o „brazilském Bergamu“ a podobně jako italské video nákladních vozů převážejících mrtvé svět oběhly i snímky z manauského improvizovaného hřbitova.

Podle studie první vlna v Manausu způsobila promořenost většiny místních obyvatel. Imunitu podle testů na protilátky mělo mít loni v říjnu 76 % lidí, což je šest procent nad hranicí, která se označuje jako tzv. stádní imunita. A právě proto je lednová covidová smršť na tom samém místě tak znepokojivá i pro zbytek světa.

Takzvaná stádní imunita evidentně nezafungovala a nejpravděpodobnějším důvodem je varianta P.1. Spekulace o tom, že mutace obešla imunitu a způsobila mnohé reinfekce, posilují závěry již několika studií, které kromě více než dvojnásobné rychlosti šíření jí připisují i lepší únik před protilátkami. Čerstvá brazilská studie, jež ještě nebyla recenzována, pak druhou vlnu ve městě Manaus s variantou P.1. přímo spojuje.

Časopis Scientific American příběh města Manaus označuje za „ostré varování pro celý svět“ před tím, co se stane, když se nějaká země vydá cestou promořování. Souvislost mezi objevením nové varianty a touto strategií prakticky nejde prokázat, protože mutace jsou náhodné procesy. Vědci nicméně namítají, že se v Manausu ukázalo, že tam, kde virus cirkuluje bez regulace, je dílo náhody pravděpodobnější než jinde.

„Pandemie vymknutá kontrole v Brazílii přinesla novou variantu a přinese další. Způsobí to další mutace, protože to je to, co se stane, pokud necháte virus volně šířit,“ řekla CNN brazilská mikrobioložka Natalia Pasternaková a dodala, že to vyplývá ze zákonů virové evoluce. „Víc variant znamená větší pravděpodobnost, že jedna z nich dokáže opravdu uniknout všem vakcínám. To riziko není velké, ale může se to stát,“ pojmenovala odbornice jeden z největších strašáků současného světa.

„Tohle všechno dohromady by mělo ve všech zemích světa vyvolat poplach s cílem pomoci Brazílii zastavit P.1, jinak nás všechny postihne stejný osud jako brazilské kolabující zdravotnictví,“ navázal na Brazilku známý americký epidemiolog Eric Feigl-Ding. Podle něj navíc pohroma nemusí přijít až s další variantou, ale stačí k ní už jen samotná P.1, „u které si lidé neuvědomují, jak moc je nebezpečná“.

P.1 je podle studie z osmi brazilských států ze začátku března zodpovědná nejméně za polovinu nových případů v zemi. BBC píše, že ve 40 % případech byla mutace přítomná i koncem března v hlavním městě Peru Limě a další případy byly zaregistrovány „téměř po celé zemi“. Polovinu případů v hraničních oblastech s Brazílií mutaci připsaly i paraguayské úřady, které v posledních týdnech hlásí rekordní počty nově nakažených, podobně jako například Uruguay, kde se případy výskytu P.1 rovněž potvrdily.

Ve většině zemí mimo Jižní Ameriku, které výskyt brazilské mutace zaznamenaly, jsou zatím hlášeny jen ojedinělé případy. Významná ohniska ale už zaznamenala například Kanada.

Tam se šíření varianty nedaří zastavit hlavně na západě země a především v jihozápadní provincii Britské Kolumbii, kde už za poslední měsíc bylo zaznamenáno 737 případů P.1. Brazilská mutace tam také podle místních médiích vyřadila ze hry hokejový tým NHL Vancouver Canucks, kde kvůli covidu-19 nemůže hrát 18 z 22 aktivních hráčů celku. Není známo, kolik z nich je přímo nakaženo, kolik v preventivní karanténě ani kolik se nakazilo přímo variantou P.1. V důsledku šíření této varianty se v Britské Kolumbii musel zavřít i populární lyžařský resort Whistler Blackcomb.

V Česku nebezpečnou variantu zatím monitoring neodhalil. Podobně jako v mnoha dalších evropských státech je tady ale hojně rozšířena tzv. britská mutace a potvrzen je výskyt i té jihoafrické.

V kontextu přesahu tématu brazilské krize do Česka se nicméně nabízí jedno drsné srovnání. V přepočtu na počet obyvatel je sedmidenní klouzavý průměr úmrtí v Česku aktuálně de facto stejný jako v katastrofální Brazílii. Ještě v půlce března na tom bylo Česko dokonce o 100 % hůř. Nebýt faktu, že Brazílie má asi 20krát víc obyvatel, je klidně možné, že se jako o potenciálním semeništi nových mutací ve světě píše právě o Česku.