Hlavní obsah

Vyšší smrtnost, potřeba přeočkování. Jak mutace mění pravidla pandemie

Foto: Pixabay

Rozšíření britské mutace jsme nezabránili, ostatní a třeba i nebezpečnější varianty musíme ohlídat, vzkazují odborníci.

Reklama

30. 3. 5:30

Mutace nového koronaviru je třeba rychle odhalovat a hlídat, do budoucna mohou změnit i očkování, upozorňují odborníci. Co o variantách zatím víme a skutečně znamenají novou kapitolu pandemie?

Článek

Kdybychom se dnes detailně podívali na koronavirus ve vzorku jakéhokoliv nakaženého člověka, u nikoho nenajdeme variantu, která před více než rokem v čínském Wu-chanu odstartovala pandemii.

Během svého šíření po světě se virus už mnohokrát změnil a vytvořil množství variant. Obavy vyvolávají zejména tři z nich, které si díky vyšší infekčnosti získaly větší pole působnosti – takzvaná britská varianta, jihoafrická a brazilská. Co o nich už víme a jak mění pravidla hry?

Jak virus mutuje

Koronavirus má 30 tisíc nukleotidů neboli písmenek. Mutuje přitom de facto neustále tím, jak prostupuje populací. „U jednoho člověka naběhne jedna mutace, u druhého jiná, další má tu první a přidá k ní svou. Ve většině případů jsou linie mrtvé, protože se podaří šíření viru ukončit. Sem tam se to ale u některé z linií nepodaří,“ popsal Jan Pačes, odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Jedna mutace nemusí znamenat změnu vlastností. Jejich postupným hromaděním se ale situace mění. Jsou navíc citlivá místa, jedním z nich je protein, pomocí kterého se virus připojuje na hostitelskou buňku a vstupuje do ní – receptor ACE2, dominanta spike proteinu. U takzvané jihoafrické i takzvané britské mutace došlo ke stejné mutaci a ACE2 receptor lépe vstupuje do buněk, virus je díky tomu více infekční.

U vyšší infekčnosti nezůstalo

Pomyslný závod mezi mutacemi zatím jednoznačně vyhrává takzvaná britská mutace, označovaná také jako B.1.1.7 nebo Brigita. Od sklonku roku 2020, kdy byly hlášeny první případy ve Velké Británii, už se Brigita dostala do více než stovky zemí světa a v mnoha převládla. K tomu během února došlo i v Česku.

Od začátku se přitom skloňuje zejména vyšší nakažlivost varianty, a tudíž její rychlejší šíření v populaci. Podle aktuálních odhadů dánských vědců se Brigita oproti předešlým variantám šíří o víc než 50 procent rychleji. V praxi tak zcela padla původní poučka, že se člověk nakazí po 15 minutách blízkého kontaktu s nakaženým. Nákaza je rychlejší, virus do těla snadněji pronikne a dosavadní opatření ztrácí na své síle.

Není to však jediné riziko. Nové studie ukazují, že je britská varianta více smrtící. Podle týmu vědců z London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) je riziko smrti při nákaze o 55 procent vyšší než u dříve popsaných variant. Jejich závěry přitom navazují na jinou nedávno publikovanou britskou studii, která dospěla k podobným závěrům.

Experti z LSHTM se opírají o data z víc než dvou milionů případů nákazy a necelých 17 500 úmrtí zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

Agresivnějšího průběhu nákazy v případě tzv. britské mutace si všímají i čeští zdravotníci.

„Už to není jako na podzim. Ze začátku tady leželi třeba 80letí a zároveň docela dobře reagovali na léčbu. Teď se to posunulo do mladších ročníků. Těm lidem je kolem 50, 60, občas 70 let. Průběhy jsou komplikovanější a vážnější,“ popsal pro Seznam Zprávy lékař Petr Kříž z kolínské nemocnice.

Záhadná mutace z Francie

Kromě tří nejznámějších variant si vědci po celém světě všímají i méně rozšířených, které se však vlastnostmi vymykají. Například francouzské zdravotnické úřady nedávno ohlásily novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Tam zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu.

Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve. Zdravotnické úřady v Bretani uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“.

Varianty odolné vůči protilátkám

Ještě nebezpečněji se nicméně v některých ohledech jeví tzv. jihoafrická varianta viru. Světová zdravotnická organizace popsala, že varianta z JAR obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. V laboratorních podmínkách ale vykazuje také vyšší odolnost proti protilátkám. Znamená to riziko reinfekce, ale i možnou potřebu přizpůsobit variantě covidové vakcíny.

Varianta se dostala do více než 50 zemí světa a několik týdnů je už hlášená i v Česku. Zatím se potvrdilo 20 případů, které pocházejí ze dvou ohnisek. Jedno je kolem účastníka zájezdu do Zanzibaru a druhé je mezi pracovníky celní správy, kteří zajišťují kontrolu příletů na Letišti Václava Havla.

Vyšší nakažlivost vědci popisují také u tzv. brazilské varianty P.1. Podle nedávno zveřejněné mezinárodní studie by dokonce tato mutace mohla být až dvakrát nakažlivější než ostatní. Podobně jako varianta z JAR se i u ní jeví vyšší odolnost vůči protilátkám.

Nová neznámá mutace?

O víkendu upozornil ředitel brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon Omar Šerý na dosud nepopsanou mutaci koronaviru. Neměla by ale ovlivňovat vazbu protilátek ani buněčných receptorů, uvedl Šerý.

Jde o mutaci takzvaného Spike proteinu. Což je charakteristický protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2. Právě proti němu jsou namířeny současné vakcíny. Laboratoř Elisabeth Pharmacon takzvané sekvenování běžně používá. Na konci února odhalila i šíření jihoafrické mutace koronaviru v jedné z brněnských školek.

Varianta se objevila v přibližně 30 zemích na světě a potíže způsobuje zejména v Jižní Americe, v Česku se ale zatím neobjevila. Kritická je situace v Brazílii, kde se jen za minulý čtvrtek potvrdilo 100 tisíc nově nakažených, tisíce lidí denně umírají. Autoři studií ale upozorňují, že není možné určit, do jaké míry vyšší úmrtnost způsobuje větší agresivita mutace a do jaké jde o důsledek přetíženého zdravotnického systému.

Bude se měnit očkování?

Pokud jde o takzvanou britskou variantu koronaviru, z dostupných dat vyplývá, že nemá vliv na účinnost zatím schválených vakcín. Jde o jednoznačně dobrou zprávu, a země tak mohou pokračovat v očkování proti covidu-19.

V případě takzvané jihoafrické varianty je situace komplikovanější. Laboratorní pokusy na plazmě vyléčených potvrzují, že je odolnější proti protilátkám. To značí náchylnost k reinfekci a oslabení účinnosti vakcín.

Podle biochemika Jana Konvalinky by však ani v tomto případě nemuselo být očkování zcela ohroženo. „Možná i nižší imunitní odpověď vyvolaná vakcínou bude pořád stačit na to, že ten člověk nezemře, nebo nepůjde do nemocnice. Já bych si na to dokonce vsadil, že i ta nižší účinnost vakcín bude stále dost dobrá na to, aby ochránila většinu nakažených,“ uvedl odborník pro Seznam Zprávy.

Ve hře je podle něj i takzvané boostování, tedy že by lidé dostali ještě třetí dávku vakcíny. „To by mělo samo o sobě zvýšit odpověď tak, aby to stačilo i na mutace. Současně se ale pracuje i na tom, aby byly modifikované vakcíny, které by byly účinné i proti rezistentním kmenům. Technologie RNA vakcín, jako je Pfizer nebo Moderna, umožňuje, aby mohl být člověk rychle přeočkovaný další dávkou, která už by byla účinná na mutovaný virus,“ dodal.

Pokud by došlo ke změně ve složení látek, musela by pravděpodobně vše znovu schválit Evropská agentura pro lékové přípravky (EMA) a očkování by mohlo nabrat několikaměsíční zpoždění.

Jak Česko hlídá mutace

Pokud jde o odhalování mutací, čelí stát dlouhodobé kritice za to, že analýzu podceňuje a sekvenuje méně než jedno procento vzorků. Například Národní referenční laboratoř, kam mají vzorky proudit na potvrzení, měla dříve kapacitu jen zhruba 50 vzorků za týden. Aktuálně ji rozšířila na 500 až 700 vzorků. Dalších 100 vzorků z Ústeckého a Libereckého kraje se posílá k sekvenaci do Saska. Na analýze spolupracuje i Státní veterinární ústav, Akademie věd ČR nebo Univerzita Karlova.

Podle ekonomického teoretika z Curyšské univerzity a CERGE-EI Jakuba Steinera, který se podílel na původní matici PES, je právě hlídání mutací klíčové.

„Zásadní v boji vůči mutacím bude, zda se Česká republika naučí trasovat clustery mutací. Prozatím se to zde nedaří. V létě asi počet případů covidu klesne blízko nule, restrikce se uvolní a zevrubné trasování bude podstatnou zbraní vůči novým případným mutacím. Aby toto fungovalo, bude se muset změnit mind-set hygieny,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jakub Steiner.

Na potřebu zabránit do budoucna proniknutí agresivnějších mutací do Česka upozorňuje i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) pod vedením epidemiologa Petra Smejkala.

Podle ministra Jana Blatného (za ANO) se nyní na vzniku robustního systému pro odhalování mutací pracuje. Opřený bude o spolupráci zapojených laboratoří a hygien.

„Dopracovává se strategie tzv. surveillance. Systém bude pod gescí Státního zdravotního ústavu a spolupracující laboratoře budou po celé republice. Budou zajišťovat včasné varování, kdyby někdo našel podezření na novou mutaci, je do toho zapojen i odbor hlavního hygienika. Už nyní tyto lidi cíleně trasuje pomocí terénních epidemiologů. Předpokládáme, že tady tato opatření budou dlouho,“ uvedl ministr na dotaz redakce.

Kam se nesmí kvůli mutacím

Už zhruba měsíc platí zákaz cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření jihoafrické mutace koronaviru. Týká se to Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované