Hlavní obsah

„Zkusíme tu takzvanou revoluci.“ Stavební zákon těsně před schválením

Foto: ČTK

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Reklama

1. 4. 20:47

Návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové vzbudil při druhém čtení ve Sněmovně nečekaně silný odpor. Dolní komora odhlasuje převratný stavební zákon nejspíš ještě v dubnu, přesto zákon nemusí přežít podzimní volby.

Článek

„Musíme mít tu odvahu a zkusit tu takzvanou revoluci.“ Těmito slovy představil poslanec Martin Kolovratník (ANO) poslední verzi stavebního zákona, kterou připravil z pověření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). Revolucí bude likvidace všech stavebních úřadů i dalších institucí na úrovni měst a krajů, které dnes měly na starost povolování staveb. Úřední místa však nezaniknou, ale armáda 13 tisíc úředníků se pokud možno i s židlemi přesune pod nové velení s názvem Nejvyšší stavební úřad.

Dosud měly při povolování staveb rozhodující slovo radnice a krajské úřady, teď kontrolu převezme zbrusu nová a výkonnější státní instituce se sídlem v Ostravě. Revoluce podle Kolovratníka najednou obrátí k lepšímu neudržitelné poměry, když Česko je podle Světové banky až 157. na světě v rychlosti schvalování staveb.

O tom, že má stavební zákon dobrou šanci na schválení, informovala ministryně Dostálová, když na tiskové konferenci před schůzí Sněmovny oznámila dohodu s kluby KSČM a SPD. Její návrh podporuje dostatečná většina 112 zákonodárců a třetí čtení zákona v druhé polovině dubna může být jen formalitou, maximálně půjde o to, jestli revoluční zákon vylepší či zkomplikuje některý ze stovky pozměňovacích návrhů.

Přesto nemůže být ministryně úplně spokojena. Má sice dost hlasů, ale proces se komplikuje tím, že všechny ostatní poslanecké kluby Kolovratníkovu verzi ostře odmítly.

„Vznik megastavebního úřadu znamená jediné, reálné převedení více než 13 tisíc úředníků do nově budovaného státního úřadu. A nikde se ve světě nestalo, že by vybudování nového úřadu vyřešilo vážné problémy, které ta země má,“ ohradil se místopředseda ODS Martin Kupka, který vystupuje jako hlavní mluvčí místních samospráv. Varoval přitom před kolapsem, který způsobí snaha přeorganizovat tisíce obecních a krajských úředníků. Podle průzkumu samospráv totiž přechod pod stát připouští jen 40 procent z nich.

Stejně rezolutní je šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Nejraději bychom samozřejmě byli, kdyby se naše země nepouštěla do divokého projektu vzniku stavebního úřadu, kde jen ty transformační náklady jsou odhadovány na desítky miliard korun s nejistým výsledkem, ale šli jsme cestou moderní, šli jsme cestou digitální,“ upozornil Bartoš, že Piráti spolu s ODS připravili jiný návrh stavebního zákona, který nepřesouvá úředníky, ale staví na využití komunikačních technologií.

Alternativní návrh podporují i další opoziční strany včetně lidovců, kterým vadí, že verze ministryně Dostálové vznikala chaoticky, často v nepřehledných debatách na chodbách Sněmovny. „Před mnoha lety podobným způsobem vznikl zákon o exekucích, doteď jsme se z toho nevyhrabali,“ postěžoval si jménem KDU-ČSL poslanec Jan Čižinský.

Ještě větší nepříjemnost způsobil ministryni její kolega z kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), kterému vadí, že jeho úřad ztratí kontrolu nad ochranou památek. Zákon prý otevírá prostor pro korupční chování, uvedl za potlesku opozičních poslanců a předpověděl, že norma „spíš přispěje k havárii celého stavebního práva než k jeho renesanci“.

Ministryni Dostálové nevyšel pokus o kompromis. Dohodla s radními pěti největších měst, že jako náhradu za likvidaci městských stavebních úřadů posílí roli samospráv při územním plánování. Tím nepřesvědčila Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv ani kriticky naladěné poslance. Podle Martina Kupky kompromisní návrh samosprávám příliš nepomůže. „Ministryně pouze navrhuje změnu procedury,“ vysvětluje místopředseda ODS. O územním plánu už dnes rozhoduje městské zastupitelstvo a radní pověřují státní úředníky pouze sepsáním schválených změn. Napříště by byrokratickou práci odváděli jejich podřízení, po kterých by mohli žádat větší nasazení.

Nesmiřitelný postoj, který ve čtvrtek prezentovala středopravá opozice a sociální demokraté, může být pro stavební zákon fatální překážkou. Po případném schválení začne platit od ledna 2023, mezitím však může být zrušen Sněmovnou, která bude zvolena letos na podzim a v níž mohou mít většinu odpůrci zákona.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené