Hlavní obsah

Zlato a stříbro pro dva Čechy? Naposledy před 89 lety v LA

Foto: ČTK

Jaroslav Skobla porazil v olympijském finále v roce 1932 Václava Pšeničku.

Reklama

29. 7. 18:12

Před Tokiem získali dva čeští sportovci v jedné disciplíně zlato a stříbro naposledy před 89 lety. Na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932 stanuli vedle sebe čeští vzpěrači v těžké váze Jaroslav Skobla a Václav Pšenička.

Článek

Soutěž ve vzpírání na olympiádě v LA skončila šokem, když si velký německý favorit, obhájce olympijského zlata Josef Strassberger, odnesl jen bronz. Český vzpěrač Jaroslav Skobla (33 let) zvedl v dramatickém finále trojboje nad hlavu 380 kg, i když poslední pokus, v němž byl nakonec úspěšný, absolvovat nemusel. Při stejném výkonu by totiž nad krajanem Václavem Pšeničkou (25 let) zvítězil díky nižší hmotnosti.

A že je vám jméno Skobla povědomé? Samozřejmě, jeho syn Jiří byl slavným českým koulařem, který získal bronzovou medaili v roce 1956 na letních olympijských hrách v Melbourne. Otec původně pěstoval zápas, vzpírat začal až ve svých devatenácti letech. Nejprve pracoval jako strážník, po válce byl pak účetním a vyhazovačem.

Pro Československo velmi úspěšné hry

Ale pojďme ještě k olympiádě v Los Angeles. Byly to zvláštní, neobyčejné hry, které se konaly daleko od Evropy v tehdy odlehlé části Kalifornie, a také v době světové hospodářské krize. Většina zemí proto drasticky omezila počet reprezentantů a mnozí jeli jen díky darům a veřejným sbírkám. Účast v LA tak byla nejmenší od roku 1904. Pouhých 1334 atletů z 37 zemí (v 117 soutěžích 14 sportů) tvořili stěží polovinu z roku 1928 v Amsterdamu.

Do Los Angeles odjela jen torza původních početných výprav a v případě Číny, Jugoslávie, Kolumbie nebo Uruguaye to byli dokonce jedinci. Fotbalový turnaj musel být kvůli malému počtu účastníků zrušen úplně.

Navzdory tomu byla úroveň soutěží vynikající a Československo nakonec velmi úspěšné, ačkoli ho reprezentovalo pouhých sedm borců. Ti odjeli jen díky finančním sbírkám svých příznivců. Na Skoblu se například složili strážníci. Minivýprava získala dohromady čtyři medaile a v celkovém hodnocení zemí 17. místo. Po návratu do Prahy jeli reprezentanti z nádraží spanilou jízdu Prahou v kabrioletech až na Staroměstské náměstí, kde naplno propukly oslavy.

První skutečně moderní hry

Hry v LA se navzdory krizi proslavily skvělou organizací i výtečnou sportovní úrovní. Olympijský stadion Coliseum v LA, postavený speciálně pro olympiádu, ohromil celý svět a byl využit i pro další hry o 52 let později. Jeho velikost a kvalita vybavení přesahovaly vše, co bylo doposud známo. Američané tak vytvořili první skutečně moderní hry, které se podobají těm dnešním.

Další charakteristikou byly obrovské počty diváků. Jen zahajovacího ceremoniálu se zúčastnilo 100 000 lidí. Luxusní podmínky pro práci včetně dálnopisu dostali i sportovní novináři.

Olympiáda přinesla spoustu inovací. Mezi lety 1900 a 1928 nebyly žádné letní hry kratší než 79 dní. Organizátoři v Los Angeles však dobu konání omezili na pouhých 16 dní. A tak to už to od té doby zůstalo do dneška, kdy se doba konání her pohybuje od 15 do 18 dní.

Na zahájení hrál tisícičlenný orchestr, zpíval mohutný pěvecký sbor a poprvé jako symbol míru vzlétlo tisíc holubic. K dalším prvenstvím patřila automatická časomíra a cílová fotografie i ubytování mužské části sportovců v jediné olympijské vesnici. Ženy zůstaly v luxusním hotelu Chapman Park. Výherci medailí stáli poprvé na stupních vítězů s vyvěšenou vlajkou vítěze.

Výjimka z prohibice

Hry provázely i kuriózní situace. Americká vláda jim dávala takový „politický“ důraz, že i přes přísnou prohibici udělila výjimku francouzským, italským a dalším sportovním výpravám a povolila jim dovoz a konzumaci vína.

Do historie olympijské fair play pak vstoupil čin britské šermířky Judy Guinnessová. Ve finále se vzdala nadějí na zlatou medaili, když upozornila rozhodčí, že si nevšimli dvou doteků, které proti ní zaznamenala její rakouská soupeřka Ellen Preisová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované