Hlavní obsah

Zpravodajský tah století. Jak USA a Německo odposlouchávaly rivaly i spojence

Foto: Profimedia.cz

Sídlo CIA George Bush Center for Intelligence ve státě Virginia v USA.

12. 2. 7:03

Americké a německé tajné služby po desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci cizích států. Rozvědky obou států během studené války ovládaly firmu zabývající se prodejem šifrovacích strojů. Zařízení od 50. let minulého století až do počátku tohoto tisíciletí zamířila do více než 120 států světa. Informace vzešla ze spolupráce amerických, německých a švýcarských médií.

Článek

Více než padesát let vlády z celého světa důvěřovaly jediné společnosti. Švýcarská firma Crypto AG na prodeji svých šifrovací strojů vydělala miliony dolarů: pořídily si je vojenské junty v Latinské Americe, jaderné mocnosti jako Indie nebo Pákistán, ale také třeba Vatikán. Nikdo z uživatelů však pravděpodobně netušil, že firmu ve skutečnosti vlastní americká CIA spolu s německou Spolkovou zpravodajskou službou.

Po desetiletí tak mohly odposlouchávat tajnou komunikaci nejen svých rivalů, ale také spojenců. Tajné služby společnost ovládly na konci 60. let v rámci operace Minerva – jak ji Američané nazvali po římské bohyni moudrosti. Mezi německými tajnými službami se pro stejnou operaci vžilo jméno Rubikon, po řece v Itálii, kterou jako znamení nevratného rozhodnutí překročil Caesar při svém tažení proti Pompeiovi.

„Byl to zpravodajský tah století,“ cituje hodnocení CIA trojice médií, která kauzu zveřejnila. Na zprávě spolupracoval americký deník The Washington Post, německá televize ZDF a švýcarská televize SRF. „Zahraniční vlády platily USA a západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná pět až šest,“ píše The Washington Post, podle kterého tajné služby někdy získané informace poskytovaly svým spojencům.

Pár výjimek

Od roku 1970 řídily CIA a Národní bezpečnostní agentura (NSA) téměř všechny aspekty činnosti společnosti Crypto. Spolu se svými německými partnery pak poslouchaly komunikaci ostatních států. Rozvědky sledovaly íránské kleriky během obsazení americké ambasády v Teheránu v roce 1979, během falklandské války posílaly do Británie zpravodajské informace o argentinské armádě nebo odposlouchávaly libyjské představitele, kteří si blahopřáli po úspěšném bombovému útoku na berlínské diskotéce v roce 1986.

Program měl ale svá omezení. Hlavní protivníci Spojených států, například Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nevyužívali. Důvodem mělo být právě podezření, že by šifrovací stroje mohl někdo zneužít. „Historie CIA však naznačuje, že američtí špioni toho zjistili dost díky sledování spojení jiných zemí s Moskvou a Pekingem,“ píše The Washington Post.

Německá Spolková zpravodajská služba dospěla později k přesvědčení, že riziko odhalení je příliš velké, a program na počátku 90. let opustila. CIA tak koupila německý podíl a jednoduše pokračovala v činnosti. Společnost Crypto takto fungovala až do roku 2018, kdy agentura podle současných a bývalých úředníků aktiva společnosti odprodala.

Firmu následně akcionáři zlikvidovali a většinu majetku odkoupily společnosti CyOne Security a Crypto International. Obě firmy ujišťují, že nyní už nejsou napojeny na jakoukoli zpravodajskou službu. Bezpečnostní systémy teď dodávají výhradně švýcarské vládě.

Další podezřelí

„Dosah a trvání celého programu pomáhá vysvětlit, jak si Spojené státy vyvinuly neukojitelnou chuť k celosvětovému dohledu, která byla v roce 2013 odhalena Edwardem Snowdenem,“ píše The Washigton Post.

Podle deníku nemusel být tento program posledním a jediným svého druhu. Připomíná podezření okolo společností s údajnými vazbami na zahraniční vlády, jako je ruský antivirový software Kaspersky, textová aplikace ToTok navázaná na Spojené arabské emiráty nebo čínský telekomunikační gigant Huawei.

Reklama

Doporučené