Hlavní obsah

Zrušení zvláštního statusu je pro Kašmír největší změna za 70 let. Indie oblast odstřihla od světa a mlčí

Neklidný region po oznámení kritické změny zůstává odříznutý od světa. (Video: Valérie Dvořáková , AP, Reuters)

6. 8. 14:31

Indická dolní komora parlamentu by dnes měla ratifikovat zákon, který ruší autonomní status státu Džammú a Kašmír – tedy takzvaný článek 370 indické ústavy. Zrušení zvláštního statusu oznámila včera indická vláda. Území Kašmíru je už od neděle odříznuté od internetu, televize i telefonického spojení a situace na místě zůstává nejasná.

Článek

Indická vláda v pondělí zrušila autonomii státu Džammú a Kašmír a podle médií provedla největší změnu pro Kašmír za posledních téměř 70 let.

Očekávalo se, že zrušení speciálního statusu vyvolá všeobecné protesty, ale zatím nejsou k dispozici informace o tom, jak lidé na zprávu reagovali, napsal zpravodajský server BBC News.

V oblasti byly včera zavřeny školy a také bylo zakázáno veřejné shromažďování, dodnes je navíc místo odříznuto od spojení se světem, došlo i na zatčení některých místních politiků, informovala o tom AP.

Dnes indické televizní stanice odvysílaly záběry bezpečnostních složek v prázdných ulicích Srinagaru, hlavním městě státu Džammú a Kašmír. Podle místního policejního generála je ve městě „naprostý klid“.

Očekávání silné negativní reakce je ale patrné. Svědčí o něm právě množství bezpečnostních opatření indické vlády, kritická reakce Pákistánu, který část území Džammú a Kašmíru fakticky kontroluje, i odhady expertů. Kromě Pákistánu se podle nich nový zákon nelíbí ani samotným obyvatelům Kašmíru, kteří jakožto muslimové tvoří v převážně hinduistické Indii menšinu a o výsady zaručené článkem 370 nechtějí přijít.

„Kašmířané si díky zákonu mohli o mnohém důležitém rozhodovat sami, zatímco v jiných svazových státech Indie tomu tak vždy není,“ řekl pro Seznam indolog Zdeněk Štipl, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Pákistánci po celé zemi od pondělí protestují, rozhodnutí indické vlády považují za ilegální. Pákistánský opoziční lídr a vůdce pákistánských muslimů Naváz Šaríf čin označil za agresi proti svobodě a lidskosti.

,„Je nejvyšší čas, aby si svět uvědomil závažnost situace, aby si uvědomil, že Pákistán je součástí tohoto problému. Indie nemůže o ničem rozhodnout bez Pákistánu, který je na straně Kašmíru. Pákistán udělá vše, co je v jeho silách, aby tuto situaci napravil,“ řekl Šaríf.

Dnes hrozbu prohloubil náčelník generálního štábu pákistánské armády Kamar Džavíd Badžva. Řekl, že pákistánské ozbrojené složky pevně stojí za obyvateli Kašmíru a jsou připraveny zajít jakkoli daleko, aby je podpořily.

Co je článek 370

Rozhovor s indologem Zdeňkem Štiplem o aktuální situaci. (Video: Reuters, Seznam.cz)

Zákon, který odebírá státu Džammú a Kašmír autonomii, podle AP dvoutřetinovým poměrem schválila horní komora indického parlamentu a v dolní komoře se čeká podobný výsledek.

Nový zákon mimo jiné zruší zákaz Indům z dalších částí země kupovat na území půdu, trvale se tam usadit nebo získávat místa ve veřejné správě. Zrušená opatření měla zabránit, aby Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie. Kašmířané tak mohli o svém státu rozhodovat sami a nezávisle.

Dolní komoře indického parlamentu byl zároveň předložen návrh zákona o rozdělení státu Džammú a Kašmír na dvě části: oddělit by se měla převážně buddhistická oblast Ladákh. Návrh tohoto zákona už v pondělí schválila horní komora parlamentu a očekává se, že postoj dolní komory bude stejný.

Velmi nebezpečná hra

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší ve vysílání pákistánské televize varoval Indii, že „změnou statusu hraje velmi nebezpečnou hru“.

Pákistán fakticky spravuje část území státu Džammú a Kašmír. Indie území spravované Pákistánem označuje jako Pákistánem okupovaný Kašmír. Konkrétně jde o oblasti Gilgit-Baltistán a Ázád Kašmír. Ani jedna z těchto částí však nemá status a práva normální pákistánské provincie.

Rozpolcenost a zmatek ve správě oblasti vyplývá ze série válek mezi Indií a Pákistánem. Od rozdělení Britské Indie, jíž byl Pákistán součástí, tedy od roku 1947, došlo celkem ke třem válečným konfliktům mezi Pákistánem a Indií. Dva z nich se vedly přímo o Kašmír.

V současnosti si však celé himálajské území nárokují obě země. V části spravované Indií navíc muslimští povstalci od roku 1989 proti indické vládě bojují a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt už si vyžádal téměř 70 000 obětí.

Pozornosti se napětí mezi Indií a Pákistánem dostává i kvůli tomu, že obě země mají ve svém vojenském arzenálu jaderné zbraně.

Doporučené