Ruskou armádou nenápadně stoupá výsadkář, který obsazoval Podněstří i Groznyj

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Kreml v dubnu informoval o návštěvě Vladimira Putina u velitelství skupiny vojsk „Dněpr“, která řídí boje proti Ukrajině na jižním úseku fronty, upozornil na důležitou pozici šéfa výsadkových vojsk Michaila Těplinského. Právě on na záběrech usedl po Putinově pravici. Hlavní velitel dněprovského vojenského uskupení Oleg Makarevič byl v tiskové zprávě jmenován až jako druhý v pořadí.

Na signál o významné roli Těplinského tehdy zareagovala i některá ruská státní média. Tisková agentura Interfax si nechala u Putinova mluvčího potvrdit, že generálplukovník nezměnil funkci a nadále zůstává šéfem výsadkářů.

V posledních dnech se dokonce rozšířila spekulace, že ruské operace na Ukrajině už neřídí šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, ale ve skutečnosti je vede právě Těplinskij. Šiřitel této informace, list Moscow Times, však čerpal ze staršího článku jednoho z ruských válečných korespondentů, který se takto vyjádřil už na konci června. Kreml změnu v čele armády nepotvrdil a ministerstvo obrany v pondělí zveřejnilo video, na kterém Gerasimov přijímá od velitelů hlášení o vývoji bojů na Ukrajině.

Přesto je záhodno se Michailovi Těplinskému věnovat, protože jeho vliv ve válce převyšuje funkci velitele parašutistů a dalších jednotek rychlého nasazení.

Narodil v roce 1969 ve východoukrajinském městě Mospině (rusky Mospino), které leží na okupovaném území tzv. Doněcké lidové republiky. V první polovině 90. let se zúčastnil obsazení ruskojazyčného Podněstří v Moldavsku. Během první čečenské války se jako velitel roty parašutistů podílel na obsazování Grozného, v roce 1995 za to dostal od tehdejšího prezidenta Borise Jelcina vyznamenání Hrdina Ruské federace.

Zkušenosti z bojů v Čečensku jsou pro Těplinského patrně určující dodnes.

„Vím, jak to teď máte těžké. V lednu 1995 jsem bojoval v obklíčení se svou průzkumnou rotou v Grozném déle než týden. V těchto bojích nebyl nikdo zabit. A mými největšími přáteli jsou dnes vojáci a seržanti z mé roty v Grozném,“ řekl letos v únoru při projevu k výsadkářům, kteří se zúčastnili bojů na Ukrajině.

Od druhé poloviny 90. let Těplinskij postupně stoupal po vojenském kariérním žebříčku a po roce 2007, kdy absolvoval vojenskou akademii ruského generálního štábu, vystřídal několik vysokých postů v jednotlivých oblastních velitelstvích. Podle agentury TASS se zúčastnil také ruských vojenských akcí v Sýrii. Od prosince 2021 má hodnost generálplukovníka.

Loni se Těplinskij zapojil do invaze na Ukrajinu. V červnu loňského roku ho prezident Putin jmenoval velitelem výsadkových vojsk namísto Andreje Serďukova, kterému byly vytýkány vysoké ztráty mezi výsadkáři při bojích na Ukrajině.

Od letošního roku je Těplinskij na sankčním seznamu Evropské unie. Ve zdůvodnění se připomíná, že ruské výsadkové jednotky se podílely na vraždění obyvatel ukrajinského města Buča.

Podle zpravodajského webu Bloknot.ru generál sehrál klíčovou roli při odražení ukrajinské protiofenzivy, když dokázal s „devadesátiprocentní přesností“ předpovědět směr útoků ukrajinských vojsk. Server Těplinského na začátku června pochválil také za úpravu mapy minových polí nebo vypracování trasy pro pohyb protitankových záloh.

Bývalý šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov koncem minulého týdne napsal, že Těplinskij spolu se zástupcem náčelníka generálního štábu Alexejem Kimem fakticky nahradili generála Sergeje Surovikina, který dříve velel ukrajinské operaci a dosud je jedním z Gerasimových zástupců.

Podle nepotvrzených informací byl však Surovikin zadržen kvůli spolupráci na červnové vzpouře šéfa žoldácké Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina.