Hlavní obsah

270 tisíc za uprchlíka? Bez přerozdělování to nepůjde, myslí si špičky EU

Foto: Profimedia.cz

Dvě klíčové ženy v EU: německá kancléřka Angela Merkelová a šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Reklama

23. 9. 6:30

Požár uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos připomněl, že nynější migrační politika Evropské unie není dlouhodobě udržitelná. Jak by měla vypadat v budoucnu, navrhne ve středu Evropská komise.

Článek

„Migrace je pro Evropu výzvou a celá Evropa musí přispět svým dílem,“ prohlásila ve svém prvním projevu o stavu Unie Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise. Oznámila zároveň, že EU skončí s takzvaným dublinským systémem, jenž stanoví, že žadatel o azyl musí uplatnit žádost v té členské zemi, do které se dostane jako první.

Nový azylový systém, jenž by měl nefunkční Dublin nahradit, je jednou z priorit německého předsednictví EU. Jak už naznačila slova von der Leyenové, podílet na solidaritě by se měly všechny členské státy. Otázkou je, jakým způsobem - dosavadní návrhy na povinné kvóty země Visegrádu spolu s Rakouskem opakovaně odmítly.

Visegrád kvóty odmítá

Tomáš Jungwirth, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky, který se zabývá migrací, je přesvědčen, že svůj postoj nezmění: „Země Visegrádu na pevný přerozdělovací mechanismus nepřistoupí, a to ani proti tlaku Německa,“ řekl Seznam Zprávám.

„Solidarita by měla zůstat dobrovolná. Není možné vynucovat přijímání uprchlíků přes kvóty. Měly by ale být zohledněny skupiny, které jsou nejvíce zranitelné, což jsou především nedoprovázené děti, tedy lidé do 18 let,“ nechala jistou mezeru v jinak čistě odmítavém českém stanovisku ke kvótám lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. I ona nicméně souhlasí s tvrzením šéfky Komise o tom, že dublinský systém je třeba opustit. „To pravidlo se ukazuje jako nefunkční a problematické,“ řekla.

„Kdyby se hlasovalo, převládne povinný mechanismus. Je jasné, že nemůžeme nechat Řecko a Itálii na holičkách, protože všichni žádají o azyl v těchto státech,“ odpověděla na otázku Seznam Zpráv, jak se k případnému povinnému přerozdělovacímu mechanismu staví její domovská Evropská lidová strana (nejsilnější frakce v Evropském parlamentu). V té přitom zasedají jak zástupci některých stran nakloněných hlubší integraci, jako je česká TOP 09, tak i nacionalisté z maďarské vládní strany Fidesz.

Jak tedy bude středeční návrh Evropské komise vypadat? V Bruselu se mluví o tom, že by měl určitě obsahovat silný apel na solidaritu, zda v něm ale budou „natvrdo“ kvóty, není jisté. Očekává se také, že bude obsahovat pasáž o zrychleném posílání zpět těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají právo.

„Je to silný návrh na podporu výzvy Angely Merkelové k solidaritě v EU. Je to Merkelové dědictví,“ řekl Nadaci Thomson Reuters nejmenovaný úředník Komise. Mluvčí německé vlády se k tomu odmítl vyjádřit s tím, že konečný návrh dosud nebyl zveřejněn.

Členské státy by podle zdroje Thomson Reuters měly mít povinnost přijmout neupřesněný počet uprchlíků, za každého z nich by přitom z unijního rozpočtu obdržely částku 10 tisíc eur (asi 272 tisíc korun). Pokud by odmítly, čelily by soudnímu řízení, které může skončit vysokou pokutou. Jejich vymáhání však obvykle trvá dlouhé roky, připomíná autor článku.

Děti z Morie vzalo 10 států, Češi chyběli

Dublinský systém, o nějž se politika EU dlouho opírala, dlouhodobě kritizují státy z jižního křídla EU, který je vystavuje neustávajícímu přílivu běženců, ať už ze států, jako je Sýrie či Afghánistán, nebo ze zemí severní a střední Afriky. Na neudržitelnost současného stavu dlouhodobě upozorňují neziskové organizace, ale i agentura OSN pro uprchlíky.

Když po nedávném požáru tábora Moria na ostrově Lesbos oblétly svět snímky uprchlíků spících bez přístřeší a jakéhokoliv zázemí na holé zemi, zareagovala nejdřív německá vláda, která slíbila vzít 1500 z nich. O další čtyři stovky nezletilých se slíbilo postarat dalších devět členských států EU. Česká republika mezi nimi nebyla.

Přesto se v Evropě náhled na migraci v posledních letech poněkud změnil: „Změna nastala v tom, že migrace teď není pro evropskou veřejnost nejpalčivější téma, tím je covidová krize a další témata, jako klimatická agenda a energetická transformace. Souvisí to s unaveností tématem i faktem, že počty příchozích už nejsou tak dramatické, jak tomu bylo v letech 2015 až 2016,“ vysvětlil analytik Jungwirth.

Revizi dublinského systému nicméně považuje za ambiciózní. „Nejsem přesvědčený o tom, že existuje politická vůle dosáhnout konsenzu na novém systému. Bez posílení prvků sdílené solidarity, což visegrádské země dlouhodobě kategoricky odmítají, nelze systém posílit,“ dodal s tím, že fakt, že je téma poněkud ve stínu dalších událostí, dává jistý prostor k jednání za zavřenými dveřmi. Ta mohou být zejména o finančních kompenzacích spjatých s případným přijetím uprchlíků.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené