Trumpův projekt na rozkvět Hollywoodu: pomoci mu mají tvrďáci filmového plátna

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Národním ohrožením se v éře Donalda Trumpa stává i zahraniční filmový průmysl. Podle amerického prezidenta může cizí produkce do svých snímků zakomponovat i propagandu dané země či zájmové skupiny.

A podobně jako v případě jeho snahy navrátit tovární výrobu do USA si Trump přeje, aby se filmy začaly natáčet především na americkém území, a lidé tak zpět získali jim „ukradená“ pracovní místa.

I proto šéf Bílého domu upírá svou pozornost k Hollywoodu, jehož slávu chce podle svých slov obnovit. Přizval si k tomu trojici herců, které už v lednu jmenoval svými „velvyslanci“. S pomocí vlády mají udělat „Hollywood opět velký“ s odkazem na Trumpův politický slogan.

Této úlohy se zhostili herci Sylvester Stallone, Mel Gibson a Jon Voight. Posledně jmenovaný je zatím nejaktivnější. O uplynulém víkendu se s Trumpem sešel v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, kde měl prezidentovi představit svůj plán. Následně „poslal“ svým filmovým kolegům a potažmo celé Americe video, v němž o mítinku informuje.

„Trump miluje podnikání v zábavním průmyslu a chce, aby Hollywood vzkvétal a aby filmy byly větší a skvělejší než kdykoli předtím,“ řekl Voight, který je otcem slavné herečky Angeliny Jolie.

Voight, který své video natočil s americkou vlajkou za zády, označil situaci v Hollywoodu za vážnou s tím, že řada Američanů tam ztratila své domy a nedokáže živit své rodiny. Přinesl prý Trumpovi několik „doporučení“, jež by podle něj mohla situaci zvrátit.

Herec své video ukončil chválou Donalda Trumpa, jehož popsal jako „největšího prezidenta od dob Abrahama Lincolna“ nebo „jak říká Sly (přezdívka Sylvestera Stalloneho), od George Washingtona“.

Součástí plánu mají být federální daňové pobídky či úlevy, nové koprodukční smlouvy a dotace pro majitele kinosálů, produkční a postprodukční společnosti a také cla na filmy natočené v zahraničí.

„Měli bychom zavést clo na filmy, které sem přicházejí,“ řekl Trump, čímž pravděpodobně narážel na snímky, které financují a distribuují americké společnosti, ale natáčejí se jinde. Prezident zvažuje, že by takové snímky zatížil 100procentními cly.

USA každopádně mají ve filmovém sektoru s ostatními zeměmi obchodní přebytek. Americká filmová asociace (MPA), organizace zastupující největší americká studia, například v roce 2023 vydala zprávu, podle níž měl tento přebytek činit 15,3 miliardy dolarů (téměř 337 miliard korun). Tato suma podle asociace představuje trojnásobek hodnoty dovážených filmů. Není však jasné, zda MPA zahrnula do svého výčtu i domácí filmy vyrobené v zahraničí.

Podle časopisu Variety v Hollywoodu cla „nikdo nechce“ a reakce většiny zainteresovaných by se prý dala shrnout do jediného slovíčka údivu: „Cože?“

V Evropě, dodává Variety, Trumpovo veřejné přemítání o tarifech způsobilo „šok a nedůvěru napříč evropským filmovým průmyslem“.

Podobně jako s tovární výrobou se totiž v moderní době na zhotovení filmu často podílejí filmová studia a produkce několika zemí najednou a filmové lokace není mnohdy pro svou autentičnost a nakonec i věrohodnost jak a proč nahradit. Navíc není jasné, co by tarify vlastně zatížily.

Timothy Richards, zakladatel evropského řetězce kin Vue, si v této souvislosti položil otázku, jak by Donald Trump v takovém případě definoval ryze americký film. V rozhovoru pro pořad BBC Radio 4 Today řekl: „Bylo by to tím, odkud přicházejí peníze? Jednalo by se tedy o scénář, režiséra, herce, místo natáčení?“

Právě Velká Británie společně s Kanadou, Německem, Francií či Maďarskem se v posledních letech staly vyhledávanými lokacemi velkých amerických studií, píše k tomu stanice CNN.

Natáčejí se tam nejen nízkorozpočtové filmy, ale i takzvané blockbustery (kasovní trháky). Například slavný režisér Ridley Scott v Británii nedávno natočil snímek Gladiátor II v hlavních rolích s Denzelem Washingtonem a Pedrem Pascalem. Část snímku jeho tým točil i v Maroku a na Maltě.

Do zahraničí americké produkce táhne především levnější výroba snímků. Zatímco se pro „stěhování“ amerických továren do zemí jako Mexico, Indie či Bangladéš (rovněž kvůli daleko nižším nákladům) ustálil výraz „offshoring“ , tedy volně přeloženo jako „přesun do zahraničí“, pro výrobu amerických filmů v cizině se už léta v Hollywoodu používá termín „runaway production“, tedy produkce mimo území Spojených států.

„Už léta jezdíme natáčet ven. Pro studia je dokonce výhodnější zaplatit celé produkci hotely a letenky, než film rozjet doma. Pořád je to vyjde levněji. Změna daňového zákona či dotace by jistě americkému filmovému průmyslu pomohly,“ řekl Seznam Zprávám hollywoodský zvukař, který si nepřál zveřejnit své jméno vzhledem k citlivosti tématu a faktu, že se zrovna podílí na natáčení filmu v zahraničí.

Zamýšlí se nicméně nad tím, zdali Trumpovi opravdu leží na srdci osud Hollywoodu.

„Ví, že ho tady málokdo volil a většina ho tu nenávidí. Hollywood je tak pro něj podobně jako například Harvard nepřítelem. Snad to nechce úplně zničit, ale jeho plánem může být třeba snaha o výrobu vlasteneckých filmů, nebo dokonce snímků, které by ho ukázaly v pozitivním světle,“ dodal zvukař.