Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Průzkumy, jak budou Češi po prázdninách volit, by šlo interpretovat také jinak. Kdyby se volby konaly už v květnu, ANO vyhraje se ziskem přes 30 procent, s bezpečným náskokem před Spolu Petra Fialy. Opoziční tandem ANO a SPD by získal ve srovnání s vládními stranami (včetně Pirátů) 5-10 procent hlasů navíc. Na základě takových výsledků by Babišovo hnutí mohlo počítat s tím, že získá 70-80 poslanců, a to by z Babiše udělalo pána Sněmovny. O tom, kdo bude premiérem, by pak rozhodoval podle vlastního uvážení.
Za čtyři a půl měsíce do voleb se poměr sil může teoreticky změnit ve prospěch Spolu, STAN a Pirátů, proč by k tomu však mělo dojít, když se nic nemění poslední dva roky?
Dokonce je pravděpodobnější, že se ANO opět vydaří kampaň, která přitáhne k urnám všechny voliče, na které se zaměřilo, stejně jako v letech 2013 a 2017. Babiš a jeho hnutí přitom neměli před počátkem kampaně nikdy tak dobrou pozici jako dnes. Zisk čtyřiceti procent, o kterých někdy lídři ANO básní, se zdá být chimérou, poblíž této hranice ovšem hnutí skončit může.
Čelit agresivní kampani ANO dokázaly pouze před čtyřmi lety koalice Spolu a PirSTAN, měly však výhodu, že Babiš předtím selhal jako premiér v boji proti pandemii covidu. Tentokrát se však bude v kampani řešit, jestli v boji s vysokými cenami energií naopak v roli premiéra neselhal lídr Spolu Petr Fiala. Někdo si ještě může slibovat, že nastane nějaká katastrofa, která národ sešikuje za svým premiérem a proti zlovolné opozici, ovšem nic takového se v České republice ještě nestalo.
V roce 2010 pomohla pravicovým stranám v boji s Jiřím Paroubkem (ČSSD) nově založená populistická partaj Věci veřejné, která dodala hlasy potřebné k vládní většině. Tentokrát mají šanci vstoupit do Sněmovny z malých stran Stačilo! a Motoristé sobě. Postkomunisty ze Stačilo! ale může za partnery akceptovat opět jenom Babiš. Motoristé zase udělali strategickou chybu, když ohlásili povolební spolupráci s ANO. Proč bych ovšem volil kováříčka, když mohu volit přímo kováře?
Suverénní pozice ANO před volbami vychází jednoduše z toho, že se zdejší společnost rozdělila na dvě stejně velké části, mezi kterými zeje tak hluboká propast, že přeskočit se ji odváží jen málokdo. Kdo jednou volil antibabišovskou stranu, pravděpodobně nebude hlasovat pro Babiše. Naopak bývalí voliči ANO (a SPD) nejspíš nebudou hlasovat pro ty, kdo mají ANO a SPD za největší nebezpečí pro demokracii.
Ve volbách proto může jít hlavně o to, jestli své tradiční voliče k návštěvě volebních místností přemluví spíše vládní, nebo opoziční strany. V poměrech neurčité nespokojenosti ovládajících českou společnost budou mít lepší karty opozičníci, když dokážou důvody této nespokojenosti aspoň přibližně popsat. O tom nakonec svědčí průzkumy.
V takové situaci se nabízí otázka, proč se každý týden publikuje minimálně jeden přehled preferencí, dost často s titulkem „ANO oslabuje“. Například podle průzkumů STEM od počátku roku podpora ANO klesla z 33,8 procenta na 30,7 procenta, víceméně tedy v rámci statistické chyby. Zároveň se podpora jeho spojence SPD (se započtením příbuzných stran Trikolóra a PRO) zvýšila z 11,5 na 12,9 procenta.
Pokud někdo oceňuje snahu výzkumníků a médií, jsou to v první řadě pracovníci volebního štábu ANO. Představa o tom, že nadcházející volby budou Armagedonem, tedy nesmiřitelnou bitvou s nejistým výsledkem, která přitom definitivně svrhne poražené do pekel, může pomoci při přesvědčování příznivců opozice, že ve volbách jde o všechno a že se tedy musí k hlasování dostavit. Pokud by bylo předem jasné, že ANO vyhraje, nemuseli by se obtěžovat, a kdo ví, třeba by tím suverénní vítězství ještě ohrozili.
Titulek „ANO oslabilo“ politickou realitu ani poměry ve společnosti nevystihuje. Přesnější by bylo „Babiš bez konkurence“.
