Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve státním rozpočtu se objevila další trhlina, způsobená loňskou snahou ušetřit na podpoře solárních elektráren. Na dotačních účtech chybějí po finální uzávěrce loňského roku dvě miliardy korun.
Vyplývá to z dokumentu od ministra průmyslu Lukáše Vlčka, odeslaného kolegům ve vládě spolu s návrhem řešení. Deficit se má dorovnat z jiných státních rezerv, tedy z peněz daňových poplatníků. Vláda bude návrh posuzovat na některém z nejbližších jednání.
Podobný problém Vlček řešil už v březnu, kdy šlo pro změnu o solární rozpočet na letošní rok. Kabinet ho nejdřív seškrtal a letos ho zase musel navýšit o 20 miliard.
Jak v březnu, tak i nyní se problém zhmotnil na kontě Operátora trhu s elektřinou (OTE). Tento státní podnik zodpovídá za obchodní propojení nabídky a poptávky. Spravuje evidenci transakcí a současně s tím také rozposílá dotace.
Pro vládu funguje jako průtokový ohřívač dotačních peněz a v posledních dvou letech ale také jako nárazník pro získání času. Loňský a hlavně letošní státní rozpočet totiž vznikal tak, že peníze na solární dotace byly na začátku zkráceny na minimum a doplňují se až zpětně.
Kolik stojí solární dotace
- Solární dotace jsou hlavní výdaj v rámci podpory obnovitelných zdrojů. Provozovatelé na ně mají nárok ze zákona, nejvíc peněz jde solárním elektrárnám postaveným v rámci tzv. solárního boomu před rokem 2011. Tehdy si mohly kvůli nešikovně napsaným zákonům zafixovat štědrou podporu na 20 let dopředu.
- Elektrárny dostávají od státní firmy OTE doplatek navrch k tomu, za kolik prodají svůj proud na trhu. Čím je elektřina levnější, tím větší je dotace, aby podporované zdroje měly zajištěnou pevnou výkupní cenu.
- Část příspěvků se vybírá přímo ve fakturách za elektřinu, malospotřebitelé mají od loňska tyto platby na zákonném stropu 599 korun za každou odebranou megawatthodinu. Zbytek se doplácí ze státního rozpočtu.
- V roce 2023 v rámci státní pomoci domácnostem a podnikům s drahými energiemi stát doplácel vše. Celková výše podpory ale nemusela být tak vysoká kvůli tomu, že tržní ceny byly vysoko. Letos bude podpora naopak rekordní, protože elektřina na trhu zlevnila, klesla spotřeba a rozšířil se okruh podporovaných zdrojů. Nově do nich patří hlavně teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.
„Náklady operátora trhu převýšily jeho příjmy,“ stojí mimo jiné v dvoustránkovém zdůvodnění. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho odeslalo do takzvaného meziresortního řízení, což je přípravné kolečko předtím, než se o dokumentu hlasuje na jednání vlády.
Dokument uvádí, že potřebné finance „jsou v rozpočtu kapitoly MPO zajištěny“, detaily ohledně zdrojů peněz ale neupřesňuje. Z textu lze dovodit, že se nejspíš jedná o rezervy, vyčleněné původně na jiné účely. Nové peníze tedy není třeba hledat, ale stejně tak se mohly ušetřit nebo použít na něco jiného.
Mluvčí MPO David Hluštík na dotaz ohledně financování odpověděl odkazem na loňské usnesení, ve kterém vláda přehrála problém se solárními dotacemi na Ministerstvo financí. Konkrétně ho zaúkolovala, že má potřebné finance pro tento účel v průběhu roku „zabezpečit“.
V březnu se to povedlo právě zapojením rezervních peněz, ušetřených v jiných oblastech. Jak to bude nyní, není jasné, protože Ministerstvo financí cizí materiály v průběhu meziresortního řízení nekomentuje.
Úspora, která zatím nezabrala
Zkrácení peněz na minimum loni ministr financí Zbyněk Stanjura hájil tím, že se současně zpřísní dotační pravidla a stát za ně už nebude muset platit tolik. Ke zpřísnění došlo formou zavedení nových kontrol výnosnosti, ty se ale přinejmenším letos nestihnou vůbec nijak projevit. Účet za solární dotace letos má být naopak rekordní, podle odhadů Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu překročí poprvé 50 miliard korun.
Důvodem tohoto rekordu je levnější elektřina a tím pádem zákonná povinnost státu doplácet solárníkům víc peněz do garantované výkupní ceny. Tu poslanci v době solárního boomu 2011 nastavili až příliš velkoryse. Nové podpůrné mechanismy, používané třeba v Německu, fungují výrazně levněji a stát na nich teoreticky může i vydělat.
Přes celý státní rozpočet letos proteče celkem přes 2,3 bilionu korun. Poslední solární manko ve výši dvou miliard tedy nepředstavuje nic, co by státní kasu mělo vykolejit. Potíž může nastat spíš kvůli tomu, že podobných kostlivců je letos víc – vláda je použila na více frontách ve snaze vykázat co nejnižší schodek, aniž by před volbami škrtala výdaje.
Stále třeba není jasné, kde stát koncem roku vezme 10,5 miliardy na platy kuchařek, školníků a dalších „nepedagogických pracovníků“. Pro ně jsou v rozpočtu připravené peníze jen do září, zbytek měly podle původních plánů platit obce. Tento manévr si vláda nakonec rozmyslela, způsob placení ale zatím neobjasnila a Sněmovna má tento rébus řešit příští týden.
Jiný případ jsou příjmy z emisních povolenek. Vláda si bez podrobnějšího vysvětlení naplánovala, že letos jejich prodejem vybere 30 miliard korun. Počet povolenek je ale fixně daný a cena se určuje na evropských burzách. Aby se vybralo 30 miliard, povolenky by musely stát přes 100 eur, tedy o 30 eur nad současnou cenou a nad obvyklou cenou za celý poslední rok.
Nepořádek v rozpočtu a umělé schovávání deficitu je jednou z hlavních výčitek, s níž opozice vůči vládě nyní vystupuje. V předvolební době jsou ale podobné machinace běžné, hnutí ANO před posledními volbami narychlo snížilo daně a z rozpočtu až těsně před začátkem roku vypadlo skoro 100 miliard.
Jak letošní děravý rozpočet nakonec dopadne, se naplno ukáže až po novém roce, tedy po volbách. Zasáhnout do něj může i nová vláda, dá se také počítat se zhoršením kvůli tomu, že celosvětová nejistota sníží výkon zdejší ekonomiky a tím i výběr daní.
