Úředníci shodí dvě patra a diví se, že nejsou sociální byty, kritizuje Fialův poradce

Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?

Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.

Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak.

Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.

Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy.

Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

4:00 Jaké z velkých vládních projektů na oživení české ekonomiky, se podle vás povedly? - Kdybych to vzal úplně z makra, tak Česká republika zvládla konsolidovat veřejné rozpočty. Jsme v tom jedni z nejúspěšnějších z celé Evropské unie. - Vy jste spokojený i přes 230miliardový deficit, který má letošní státní rozpočet? - Tento deficit v tom absolutním vyjádření je po inflační epizodě. Ty peníze mají vlastně jinou hodnotu, ale my jsme hluboko pod třemi procenty Maastrichtských kritérií, náš deficit je dvakrát menší než ostatních zemí Visegrádu.

5:00 I když máme oproti jiným zemím Visegrádu v průměru nižší daňovou zátěž, tak máme dvakrát menší deficit a přitom máme nejvyšší podíl HDP na investicích. Takže nastavení veřejných rozpočtů je takové, že se hodně investuje, přitom máme přiměřené daně a přitom se zadlužujeme méně než ostatní. To je podle mě vítězná kombinace. A tu musíme držet.

6:00 Premiér na první konferenci Česko na křižovatce v září 2023 zmiňoval několik klíčových projektů, které pojil s tím, že za jeho vlády to budou jedny z těch cest, které by měly vést k nastartování ekonomiky. Jedno z toho byla dopravní infrastruktura. Jak jsme se posunuli? - Staví se zhruba dvakrát rychlejším tempem, co se týče dálnic než v předchozím volebním období. Zároveň se rozjely úspěšně PPP projekty (Public-Private Partnership, tedy projekty, které veřejný sektor realizuje s pomocí soukromých investorů, pozn. red.), viděli jsme to na D4, ale jsou naplánovány další stavby jak u dálnic, tak u železnic.

8:00 Další z těch klíčových projektů byla dostavba nových jaderných bloků u elektrárny v Dukovanech. Nesměřujeme tady trochu k fiasku? - Co se týče dostavby jádra, tak bohužel v minulosti se úplně pozastavily tendry na Temelín. Po Nečasově vládě osm let úplná pauza. V tomhle volebním období jsme to chtěli změnit, chtěli jsme nastartovat ty Dukovany, udělalo se pro to mnoho. Den před podpisem smlouvy vzniklo předběžné opatření, které zakazuje ten podpis. Ale já věřím, že se to po právní stránce rychle dořeší, aby se zamezilo velkým hospodářským škodám a bude podepsáno a budeme moci dostavovat. (…) Vidím koordinovaný postup proti tomu, abychom mohli stavět s Korejci. Zřejmě se Francouzi bojí, že je tady na stole výrazně lepší a rychlejší nabídka.

11:00 Jaká jsou klíčová opatření, které vláda dokázala udělat pro posun Česka k moderní znalostní ekonomice? - Určitě jsem chtěl jmenovat, že jsme reformovali sociální systém tak, aby se motivovalo k práci a dalšímu vzdělávání, nikoliv životu na dávkách, zreformoval se i pracovní trh.

12:00 Potom bych ještě možná jmenoval jedno kontroverzní opatření, ale já jsem přesvědčen, že je také velmi správné pro naši ekonomiku. Pracovně to nazývám vysávání mozků z jiných zemí. Hlavně se to soustředí na Slovensko, kdy se upravily podmínky zahraničních studentů tak, aby mohli snáze studovat na našich univerzitách. Hodně nám pomáhá slovenský režim, kdy skutečně dělají hodně pro to, aby ty talentované vyhnali k nám do České republiky.

17:30 (k výstavbě) Podařilo se vám princip takzvaného nimby efektu, tedy budujte a stavte, ale nikoliv v mém okolí, nějak prolomit? Něco s tím udělat? - Ne, to je morálka Čechů, že se brání další výstavbě v té lokalitě, to znamená zvýšenou dopravní zátěž, znamená to třeba i nějaké rušivé efekty. Často lidé byli zvyklí koukat do přírody, nikoliv na nějaké větrníky. Takže bohužel ten rozpor je tam velký a tady se to bude muset řešit speciální legislativou, kdy se strategické projekty budou prosazovat z centra a místní budou mít spíše poradní hlas. To je podle mě jediná možnost.

21:30 Účastnil jsem se konference pro dostupné bydlení, kde vzniklo 10 typizovaných činžovních domů v různých kategorií. Je to krásně naplánováno, moderní bydlení. A my bychom potřebovali rozjet pásovou výrobu těchto nových čtvrtí. Ale už promyšlených tak, že tam budou i školky, občanská vybavenost. Tou pásovou výrobou, tím, že se bude pořád dokola opakovat několik typizovaných, velmi dobře promyšlených staveb, tak to rychle. - Takže nová sídliště. - Ne, právě, že bych to nechtěl srovnávat s tím, co tady bylo v sedmdesátých, osmdesátých letech, kdy to působilo mnohé problémy. Spíše bych to srovnával s tím projektem, který dneska běží třeba na Smíchově. Tedy vybudování nových čtvrtí, které mohou fungovat samy o sobě.

23:30 Ty peníze (na tuto výstavbu) budou především ze soukromých zdrojů, samozřejmě na některých projektech mohou spolupracovat obce. Určitě je možné vyčlenit některé bytové domy pro sociální bydlení a tak dál. A já jsem přesvědčen, že to jsou schopni financovat soukromníci. Já sám pracuji ve společnosti, která má realitní fond a vidíme, že je obrovský přetlak peněz. Lidé by chtěli investovat. Ale brzda je územní plánování a ty povolovací procesy, které brání tomu, aby se ty nové projekty realizovaly. A potom, když už ty projekty vznikají, tak úředníci shodí dvě patra a diví se, že nejsou sociální byty.

30:00 Češi během velké inflační vlny zchudli téměř nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy. Hůř na tom bylo jenom Maďarsko. Čí je to vina? Nakolik za to může vláda. - Ta inflační epizoda byla napěchovaná již z toho minulého volebního období, kdy se zastavila výroba a do ekonomiky se dala spousta peněz na dluh. To byly ty covidové programy, potom to samozřejmě umocnila válka, energetická krize. Takže ta inflační epizoda opravdu proběhla ekonomikou a zanechala vážné škody především na úsporách českých obyvatel.

31:00 Tomu rozumím, ale to se dělo ve všech těch zemích střední a východní Evropy. Proč jsme na tom my byli tak špatně? - Je potřeba vnímat nejen inflaci, kde třeba Maďaři pořád mají výrazně zvýšenou inflaci. My jsme pod cílem. Ale je potřeba se věnovat i růstu mezd. A tam si myslím, že i vzhledem k situaci na trhu práce, kdy máme nedostatek zaměstnanců, mzdy rostly pomalu, reálně vlastně výrazně poklesly. Až v příštím roce bychom se měli dostat na historicky nejvyšší reálné mzdy, konečně v příštím roce ten propad tedy vyrovnáme. Takže skutečně jsme zažili dlouhé období, kdy jsme se reálně měli hůře, ale i to se daří vyrovnávat.