Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, uvedl prezident Pavel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení. Novinářům to v úterý při návštěvě Bruselu řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

V posledních dnech se objevilo několik iniciativ, například francouzsko-britsko-kanadská či švédská s podporou dalších více než 20 zemí, které Izrael vyzývají ke zvýšení humanitární pomoci a k zastavení vojenských operací v Pásmu Gazy. Česko se zatím k žádné takové iniciativě nepřipojilo.

Pavel řekl, že s některými kroky izraelské vlády se Česko ztotožnit může, ale s některými určitě ne a v takovém případě by bylo správné dát to najevo. Cílem podle prezidenta vždy bylo poskytovat humanitární pomoc. Dlouhodobým cílem, který jediný může přinést mír a klid do regionu, je pak podle hlavy státu dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

„Myslím, že jakékoli hledání kliček nám nepomůže. Měli bychom zcela jasně říct, že humanitární ohledy jsou pro nás důležité, ať se týkají kohokoli,“ dodal Pavel.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v úterý v Bruselu uvedl, že Česko podporuje dodávky humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, je ale třeba zajistit, aby se nedostala do rukou palestinského teroristického hnutí Hamás. O humanitární pomoci pro Gazu Lipavský podle svých vyjádření nedávno hovořil i se svým izraelským protějškem.

Jenom v loňském roce podle Lipavského Česko přes Ministerstvo zahraničí poskytlo Pásmu Gazy humanitární pomoc ve výši 20 milionů korun, šlo především o potravinovou pomoc.

K iniciativám vyzývajícím ke zvýšení pomoci a zastavení vojenských operací Lipavský řekl, že téma nedávno zdůrazňoval i v rozhovoru s izraelským ministrem zahraničí.

Izrael od 2. března znemožňoval přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády. V pondělí se na dotčené území dostala humanitární pomoc po třech měsících.

Izraelské bombardování v Pásmu Gazy v noci na úterý zabilo dalších 60 lidí, píše agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotnické činitele. Krátce předtím agentura AFP s odkazem na palestinskou civilní obranu informovala o 44 obětech nového bombardování. Izrael v pondělí po téměř třech měsících blokády částečně obnovil přísun humanitární pomoci, o víkendu však také zahájil nové pozemní operace na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy.

Dva údery v severní Gaze zasáhly rodinný dům a školu, která sloužila jako útočiště pro uprchlíky, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Dodalo, že si tyto útoky vyžádaly nejméně 22 mrtvých, z nichž více než polovinu tvoří ženy a děti.

Další úder v Dajr Balahu ve středu Pásma Gazy zabil 13 lidí, zatímco úder v tábore Nusajrát zabil 15 lidí, uvedla nemocnice Al-Aksá. V Chán Júnisu na jihu Pásma dva údery zabily deset lidí, uvedla Násirova nemocnice. Izraelská armáda, která tvrdí, že útočí pouze na ozbrojence, a civilní oběti připisuje Hamásu s tím, že Palestince využívá jako lidské štíty, se k bilanci podle AP nevyjádřila.

Po povolání desítek tisíc záložníků zahájil Izrael v sobotu novou rozsáhlou pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž cílem je zlikvidovat Hamás a získat zpět rukojmí unesené v říjnu 2023.

„Boje jsou intenzivní a my dosahujeme pokroku. Převezmeme kontrolu nad celým územím,“ prohlásil v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté, co povolil převoz omezeného množství humanitární pomoci do Pásma Gazy po více než dvou a půl měsících úplné blokády.

Pod tlakem Washingtonu a několika evropských zemí se Netanjahu odvolával na „diplomatické důvody“, aby ospravedlnil toto rozhodnutí, které kritizoval jeho ministr vnitřní bezpečnosti a představitel krajní pravice Itamar Ben Gvir, připomněla AFP.

Povolení, které bylo v pondělí uděleno velmi omezenému počtu nákladních vozů převážejících mimo jiné dětskou výživu, však zdaleka nerozptýlilo obavy OSN a řady nevládních organizací, které již několik měsíců varují před hrozbou hladomoru.

„Je to jen kouřová clona, způsob, jak říct ‚ano, přivážíme potraviny‘, ale je to téměř symbolické,“ řekla Claire Nicoletová z nevládní organizace Lékaři bez hranic. Světová zdravotnická organizace (WHO) mezitím poznamenala, že „dva miliony lidí hladoví“, zatímco jsou „tuny potravin blokovány na hranici“.

Britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney ve společném prohlášení varovali, že nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ Netanjahuovy vlády a přijmou „konkrétní kroky“ včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 400 Palestinců a přes 121 300 dalších bylo zraněno.

Agentura OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen odhaduje, že více než 28 tisíc obětí od začátku války tvoří ženy a dívky. Uvedla to v pondělí ve zprávě s tím, že „to znamená, že každou hodinu je při útocích izraelských sil zabita v průměru jedna žena a jedna dívka“.

„Mezi zabitými byly tisíce matek, které po sobě zanechaly zlomené děti, rodiny a komunity,“ poznamenala. „V únoru 2025 časopis The Lancet uvedl, že počet úmrtí v Gaze byl pravděpodobně podhodnocen přibližně o 41 procent. Zjištění odrážejí jak přímo nahlášená úmrtí, tak to, co označují za nadbytečná úmrtí – úmrtí, která nemusela být zdokumentována kvůli rozpadu zdravotnické a zpravodajské infrastruktury,“ uvedla agentura OSN s tím, že k odhadům dospěla pomocí této metodiky.