Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V následujících týdnech má vláda Petra Fialy schvalovat financování Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS). Tato akciová společnost stoprocentně vlastněná Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vznikla loni v březnu s jediným cílem - připravit průmyslové zóny pro strategické investory a pomoci tak výstavbě.
Založení SIRS inspirovaly podobné státní firmy na Slovensku, v Německu a dalších zemích i potíže s přípravou průmyslové zóny pro takzvanou gigafactory v Líních u Plzně.
Gigafactory v Líních
- Jde o plán na výstavbu první gigafactory na výrobu automobilových baterií pro elektromobily v České republice, jež mohla být součástí budoucího strategického podnikatelského parku na místě současného letiště Plzeň-Líně.
- Investorem projektu se měl stát koncern Volkswagen. Továrna by mohla pomoci českému automobilovému průmyslu. Z toho důvodu projekt podporovala česká vláda.
- V říjnu 2023 ale firma Volkswagen oznámila, že koncern nebude v současnosti rozhodovat o možných dalších lokalitách pro výstavbu gigafactory na baterie v Evropě.
- Město Plzeň s výstavbou gigafactory nesouhlasí.
„Hlavní motivací byl projekt gigafactory v Líních, na kterém jsme pracovali s automobilkou Volkswagen,“ popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman. „SIRS vznikl hlavně proto, aby lépe řešil problémy spojené s takovými projekty,“ dodává.
Vláda má nyní schválit financování státního developera do roku 2030. Část peněz, necelých 3,7 miliardy, by měla jít na provoz SIRS a na přípravu třech vybraných lokalit - Chebu v Karlovarském kraji a Dolní Lutyně a Lazů na Karvinsku.
Dalších 14,6 miliardy korun má SIRS použít na práce u projektově připravených lokalit. „Rozhodnutí o realizaci konkrétních lokalit bude na akcionáři / vládě ČR dle aktuálních priorit,“ uvádí se v návrhu MPO, který na svém webu zveřejnila Hospodářská komora. Celkem by v příštích pěti letech měla SIRS získat přes 20 miliard korun.
„Stát určil strategické průmyslové zóny a rozvojové území, které by chtěl rozvíjet. SIRS je začíná připravovat, sceluje ta území, aby byla ve vlastnictví státu, a připravuje veškerou potřebnou dokumentaci pro další pokračování projektů,“ říká Hofman.
Návrh ministerstva počítá s tím, že SIRS by měla přípravu vybraných průmyslových parků dotáhnout přes posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) až do fáze prodeje či pronájmu hotových zón.
„To ale neznamená, že si SIRS nakoupí vlastní bagry a bude zóny sám upravovat. Tyto práce bude nakupovat od soukromých subjektů na trhu. Ty tam budou mít vlastní rozvojové projekty a budou se zakázek účastnit tak, jako kdyby to dělaly samy. My jen zařídíme ty nejrizikovější kroky, budovy stavět nebudeme,“ vysvětluje Hofman.
Komora: SIRS je drahý a křiví trh
Námitky vůči návrhu vznesla ale například Hospodářská komora, která „zásadně nesouhlasí“ s předloženým materiálem a „striktně se vymezuje proti navrženému způsobu financování“.
„Je to nepřijatelný, pokřivující zásah do trhu – stát se tak stává konkurencí pro soukromé developery. Navíc jde o investici přes 20 miliard korun, která není svázána s konkrétní poptávkou. Veřejné prostředky tak budou vázány na projekty, které může trh realizovat lépe, tedy flexibilněji rychleji a efektivněji,“ uvádí se ve stanovisku Hospodářské komory.
Podle komory je celý systém příliš drahý. Stát by měl místo budování zón spíše vytvářet podmínky pro jejich vznik a zbytek nechat na soukromých developerech.
Zástupci firem a podnikatelů kritizují také samotný způsob práce na projektech, v němž komora vidí ekonomický hazard. „Stát chce připravovat pozemky, výkupy a EIA bez jakéhokoliv závazku od budoucích investorů. Tento přístup je spekulací financovanou veřejnými prostředky a opakuje chyby minulosti,“ píše se v materiálu.
Jako chyby minulosti uvádí komora průmyslové zóny Holešov, Joseph u Mostu či Triangle v Žatci. Ty stály podle kritiků miliardy korun a dodnes se plní továrnami či halami jen částečně nebo velmi pomalu.
Mluvčí hospodářské komory Jan Sotona detailnější komentář k návrhu MPO odmítl a redakci SZ Byznys odkázal na zveřejněné stanovisko.
MPO jedná s investory
Štěpán Hofman z MPO však namítá, že ohledně Chebu i Dolní Lutyně už probíhá jednání s investory. „V Dolní Lutyni jednáme s velmi konkrétním investorem z Asie a kvůli Chebu se nám ozvali tři investoři, dva z Evropy a jeden ze Spojených států,“ tvrdí.
Vůči návrhu se vymezilo také Ministerstvo financí. Jeho námitky, které má SZ Byznys k dispozici, se týkají především nároků na státní rozpočet.
„Není nám jasný zdroj financování těchto aktivit. Konstatování, že pro přípravu rozpočtu na rok 2026 a léta výhledu 2027 a 2028 materiál nemá dopad nad rámec usnesení č. 64/2024 [které které ukládá MPO zvýšit v letech 2025 i 2026 základní kapitál společnosti o 150 milionů korun, pozn. red.], se nám nezdá pravdivé,“ uvádí ministerstvo.
Developeři: Zjednodušte povolování
S pochopením se návrh na financování SIRS nesetkal ani u většiny zástupců developerských společností, které redakce SZ Byznys oslovila.
„Místo, abychom jako v Polsku všechno zjednodušili, tak bude státní developer za desítky miliard budovat zóny, kam třeba vůbec nikdo nepřijde, anebo budeme investory zoufale lákat na pobídky,“ říká představitel jedné z českých developerských firem, který se SZ Byznys mluvil pod podmínkou anonymity.
Developeři také zmiňovali problémy investorů se sháněním kvalifikovaných zaměstnanců, což je podle nich větší překážka pro zahraniční investice než nedostatek místa v průmyslových zónách.
Podle Štěpána Hofmana z MPO jde ale ve většině případů o nepochopení role SIRS. „V 99 procentech případů nebude stát developovat žádné průmyslové zóny, to zůstane v rukou soukromých developerů. My cílíme na díru na trhu, kterou představují průmyslové zóny velkého rozsahu nad 100 hektarů. Takové zóny soukromé firmy nedevelopují a nám kvůli tomu ujíždí vlak pro ty nejnáročnější investice,“ upozorňuje.
Někteří developeři jsou nicméně k projektu SIRS poněkud vstřícnější. „Moc bych si přál, aby SIRS otvíral lokality a zóny v majetku státu, které by mohly sloužit k rozvoji regionů a průmyslu. Případně aby sceloval pozemky do velkých zón, se kterými si soukromý sektor neporadí,“ říká například ředitel developerské firmy Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička.
Zároveň ale kritizuje projekty, na kterých SIRS už v současnosti pracuje. Zónu u Chebu by podle Sovičky zvládl připravit i soukromý investor, zatímco v případě Dolní Lutyně čeká SIRS náročný úkol.
„Stát v daném místě historicky podepsal memoranda, že nebude usilovat o realizaci průmyslové zóny na dotčených pozemcích,“ upozorňuje Sovička.
Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že i přes výhrady Ministerstva financí a Hospodářské komory vláda příští týden financování SIRS schválí. „Na jednání vlády jde tento materiál bez rozporu a naši koaliční partneři s tím souhlasí,“ říká Hofman.
