Druhá kolej vedle Dukovan: ČEZ spouští miliardovou výměnu uhlí za plyn

Vedle zakázky na jadernou elektrárnu v Dukovanech, která se ocitla v problémech, pokračuje ČEZ v separátním investičním programu za další desítky miliard. Jeho výsledkem má být přechod na plyn, biomasu a odpady všude tam, kde se dnes spaluje uhlí.

Nový kontrakt za 13,5 miliardy korun ČEZ podepsal pro teplárnu a elektrárnu v Mělníku, odkud zásobuje teplem skoro polovinu Prahy. Do roku 2030 má Mělník plně přejít na plyn a odpady, v rámci útlumu uhlí jde zatím o největší projekt v Česku.

„Přirovnávám to k době, kdy se energetika tehdy ještě v Československu stavěla,“ uvedl k velikosti projektu po podpisu smlouvy s dodavateli Miroslav Krpec, šéf společnosti Energotrans, která je stoprocentní dcerou ČEZ a zařízení v Mělníku pod ni spadá.

Zakázku získaly německý Siemens a česká stavební firma Metrostav, týká se prvního ze tří paroplynových bloků. Do čtyř let má tento provoz v Mělníku nahradit třetinu výroby z uhlí. Státní Modernizační fond, plněný z prodeje emisních povolenek, na první blok v Mělníku přidá 7,3 miliardy korun, což je zatím největší dotace tohoto druhu.

V Mělníku se vyrábí elektřina a teplo od roku 1960. Před třiceti lety se k elektrárně připojila pražská teplárenská soustava a od té doby je Mělník pro Prahu hlavní vytápěcí základnou. Teplárnu spojuje s hlavním městem nejdelší horkovod v republice, skrz něj se zásobuje skoro celý pravý břeh Vltavy v Praze a také Mělník a Neratovice. Dohromady jde o 230 tisíc domácností.

ČEZ se už před lety přihlásil k odstavení uhlí, v teplárenství slibuje přejít na jiné zdroje do roku 2030. Do roku 2033 nově plánuje ukončit těžbu ve své dceřiné firmě Severočeské doly. Přechod zdůvodňuje tím, že těžba a spalování uhlí už se brzy přestanou vyplácet právě kvůli zpoplatnění emisí.

Vedle prvního bloku je v lokalitě elektrárny už vyhrazený prostor na další paroplynovou jednotku, která má poněkud nelogicky pořadové číslo tři. Oproti prvnímu bloku bude víc než dvakrát výkonnější. Dohromady budou mít výkon 866 MW ve výrobě elektřiny a 513 MW ve výrobě tepla. Tedy skoro jako nově poptávané reaktory do Dukovan s elektrickým výkonem dvakrát 1100 MW.

Výhledově ČEZ pomýšlí v Mělníku ještě na jeden blok s číslem dva, který už ale není k zajištění tepla a teplé vody vedle jedničky a dvojky potřeba. A tak ani není jisté, zda se investice uskuteční. „S tímto paroplynem počkáme podle toho, jaký bude vývoj na trhu s elektřinou,“ přibližuje Krpec.

Kdyby se sečetly úplně všechny výdaje do přestavby lokality v Mělníku, vyšly by dohromady na 50 miliard korun. V areálu už stojí solární park, přidávat se bude horkovodní akumulátor, bateriové úložiště a velkokapacitní tepelná čerpadla. Plynové kotle budou potřebovat také nové velkokapacitní přípojky k plynárenské síti.

V areálu je dále na spadnutí stavba nové spalovny odpadu s kapacitou 320 tisíc tun za rok. Jde o podobné množství jako ve velké spalovně v Malešicích, kam se sváží odpad z celé Prahy.

Na Mělnicku projekt v minulosti vyvolal odpor veřejnosti kvůli dopravní zátěži, ekologické organizace si stěžovaly na zbytečně velké odčerpávání surovin, které by jinak šlo zrecyklovat. ČEZ ale doufá, že povolovací procedury jsou i přes námitky skoro u konce a v létě půjde spalovnu začít stavět. „V nejbližší době očekáváme stavební povolení,“ uvádí Krpec.

Investice promění mělnický areál i na pohled. Každý paroplynový blok bude mít nový komín o výšce minimálně 85 metrů. Budou vyrůstat postupně. Čtvrtý, třicetimetrový komín bude mít spalovna.

Mělník je – vedle Dukovan – největší investiční akcí ČEZ, celá lokalita má být podle Krpce „výkladní skříní teplárenství a české energetiky“. Kromě Mělníka ČEZ provozuje v Česku ještě sedm dalších velkých uhelných elektráren a tepláren. Přechod na plyn a biomasu běží v Prunéřově, Tušimicích, Dětmarovicích a Ústí nad Labem. Výhledově by se měly přidat Ledvice, Hodonín a Poříčí.

Výměna uhlí za plyn má být podstatou přerodu zdejší energetiky v následující dekádě, tedy ještě před dokončením nového jádra v Dukovanech. Uhelné elektrárny už přestávají splňovat limity na emise rtuti a dalších škodlivých látek a bez nových investic jen dožívají.

Na modernizační projekty má být v povolenkovém Modernizačním fondu podle posledních odhadů ze začátku roku k dispozici skoro 400 miliard korun. Z těchto peněz se podporují nejen velké investiční akce, ale i drobné domácí úpravy, jako je zateplování, nákupy solárních panelů nebo renovace domů „po babičce“.

Peníze pro přechod z uhlí na jiné zdroje v teplárenství a energetice jsou zatím tou hlavní kapitolou, která v Modernizačním fondu je. Dostanou se k nim skoro všichni hlavní výrobci. Třeba skupina EPH Daniela Křetínského má ve schválených projektech hned pět akcí za víc než miliardu korun, dohromady za 8,15 miliardy.

Prozatím je uhlí hlavním palivem pro výrobu tepla v Česku a vedle jádra je i hlavním palivem pro elektrárny. Útlum představuje tak velký manévr, že stát vedle investiční podpory pro firmy nachystal ještě další porci dotací na provoz. Teplárny o ně soutěží v aukcích, dohromady má být touto formou vyplaceno 75 miliard korun během 15 let.

První dvě aukce proběhly loni a letos, jedním z úspěšných uchazečů byl i Energotrans v Mělníku. Uspěly ale i zdroje EPH a dalších velkých hráčů. Další aukci tohoto druhu má Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsat možná ještě tento měsíc.